Diabetická noha a hyperbarická oxygenoterapie

Hyperbarická oxygenoterapie je důležitým pomocníkem v léčbě „problémových ran“, které jsou v chronickém kyslíkovém deficitu a u kterých je lokální tenze kyslíku pod optimální hranicí nezbytnou pro zhojení defektu.

Autorka prezentuje princip metody hyperbarické oxygenoterapie (HBO) při léčbě defektů a gangrén u diabetické nohy. Vysvětluje efekt –⁠ „mechanismus účinku“ této metody, pozitivní schopnosti 100% kyslíku v přetlaku, které nespočívají jen v hyperoxygenaci. Uvádí rovněž přehled významných faktorů, které hojení ulcerací diabetické nohy ovlivňují. Zdůrazňuje podmínky, které se na úspěšnosti léčby u tohoto onemocnění podílejí, nezbytnost komplexní léčby a významný podíl hyperbarické oxygenoterapie na úspěšnosti léčby. Rovněž nepochybný význam transkutánního měření kyslíku (TCpO₂) v místě defektu a vzestup jeho hodnot v průběhu expozice HBO.

Hodnoty TCpO₂ mohou být použity k určení linie –⁠ výše amputace při někdy nutném zákroku, též k výběru pacientů k léčbě HBO. U diabetických pacientů s chronickým defektem nohy by TCpO₂ v blízkosti defektu měla dosahovat v normobarickém vzduchu kolem 30 mm Hg, v normobarickém 100% kyslíku kolem 50 mm Hg a přes 400 mm Hg v absolutním tlaku 2,5 ATA v hyperbarické komoře –⁠ aby zhojení defektu mělo vysokou pravděpodobnost.

Prezentace je podložena řadou renomovaných studií z uznávaných zahraničních pracovišť. V práci je uveden rovněž přehled typů barokomor a nejčastější důvody neúspěchu léčby ze zevních příčin.

Klíčová slova:
hyperbarická oxygenoterapie (HBO) –⁠ diabetická noha –⁠ transkutánní měření kyslíku (TCpO₂)