Vysoké letní teploty a úmrtnostv ČR v letech 1982–2000

Overview

Úmrtnost související se stresem z horka, která se řadí mezi hlavní oblasti dopadů extrémníchteplotních jevů na společnost, byla zjištěna v mnoha evropských zemích; studie soustřeďující sena středoevropskou populaci však byly dosud vzácné. Výsledky analýzy za období 1982–2000 vČR ukazují, že stres z horka vede k výrazně zvýšené celkové úmrtnosti a úmrtnosti nakardiovaskulární nemoci. Období s nejvyššími odchylkami denního počtu úmrtí od normálu(v celoročních datech) jsou epidemie infekčních onemocnění a horké vlny; letní dny se zvýšenouúmrtností jsou téměř výhradně dny s kladnými teplotními odchylkami od průměrného ročníhochodu. Odchylky úmrtnosti od normálu přesahují 100 úmrtí denně (více než 30% relativnínárůst) ve vrcholech horkých vln, a celková nadnormálová úmrtnost během intenzivníchhorkých vln v roce 1994 činila +456 úmrtí (+10,3 %) 17.–30. června a +598 úmrtí (+12,3 %) 24.července až 8. srpna. Relativní nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci byl ještě výraznější.Důležitou roli hrál efekt posunu úmrtnosti, který vysvětluje 52%(48 %) zvýšené úmrtnostiv červnové (červencové–srpnové) horké vlně v roce 1994. Lidé, kteří by zemřeli brzy, bez ohleduna počasové podmínky, tak tvořili zhruba polovinu z celkového počtu obětí, což je hodnota vyššínež v obdobných studiích ve světě. Zvýšená úmrtnost je pozorována při maximálních (průměrných,minimálních) denních teplotách vzduchu vyšších než 25 °C (18 °C, 14 °C) a jejichodchylkách od průměrného ročního chodu přesahujících 3 °C. Stejné hodnoty platí pro celkovouúmrtnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci. Zvýšení úmrtnosti při vysokých teplotách jevýraznější u žen než u mužů. Korelace mezi úmrtností a teplotními proměnnými (včetně heatindexu) jsou kladné a statisticky významné (p=0,01), silnější pro odchylky meteorologickýchproměnných od ročního chodu, pro ženskou populaci než pro mužskou, a pro heat index než projakoukoli jinou teplotní proměnnou. Nezpožděné korelace jsou silnější než korelace se zpožděnímúmrtnosti za teplotou 1–3 dny; kladné hodnoty korelačních koeficientů platí pouze prozpoždění 0–3 dny, pro 4–25 dnů je vazba záporná (většinou statisticky významně), což demonstrujeefekt posunu úmrtnosti a jeho časový dosah.

Klíčová slova:
úmrtnost – teplota vzduchu – stres z horka – Česká republika.