Authors: R. Chlíbek; J. Beran; M. Špliňo Authors‘ workplace: Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně, Hradec Králové, vedoucí katedry epidemiologie prof. MUDr. M. Špliňo, DrSc. Published in: Prakt. Lék. 2002; (3): 156-159 Category:
Chřipka je akutní respirační onemocnění nejčastěji vyvolané chřipkovým virem typu A nebo B. Teprve od roku 1993 je v ČR dostupná specifická léčba a chemoprofylaxe antivirotikem 1. generace (amantadin), který však pro své nedostatky nedoznal velkého rozšíření povědomí lékařů. Objevení nové generace antivirotik - inhibitorů neuraminidázy (zanamivir, oseltamivir) by mohlo znamenat nový průlom v pohledu na používání antivirotik pro léčbu a prevenci chřipky. Svým účinkem - inhibicí účinku povrchového antigenu chřipkového viru (neuraminidázy) tyto přípravky zabraňují výstupu virů z infikovaných buněk epitelu dýchacích cest, a brání tak dalšímu šíření infekce a propuknutí nemoci. V CR je od září 2000 registrován zatím pouze jeden přípravek druhé generace antivirotik - zanamivir. Antivirotika je možné použít k chemoprofylaxi chřipky v několika specifických případech. Jednak při kontraindikacích očkování, dále během epidemie a svoje nezastupitelné místo mají během pandemie. Použití antivirotik při léčbě chřipky je spojeno s možnostmi rychlé či expresní diagnostiky chřipky. Některé z těchto metod jsou dnes již proveditelné i v ordinaci praktického lékaře. I přes rozvoj v léčbě a prevenci chřipky mají antivirotika svá jistá omezení a nedostatky. V případě prevence chřipky nemůže profylaktické podávání antivirotik nahradit očkování.
Klíčová slova: chřipka - antivirotika - prevence - léčba
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
