Endoskopická dispenzarizace u pacientů s idiopatickými střevními záněty a primární sklerozující cholangitidou –⁠ zkušenosti terciárního centra

Download PDF English version

Authors: M. Hlavatý ¹; P. Mačinga ¹; P. Wohl ¹; T. Osadcha ²; P. Drastich ¹
Authors‘ workplace: Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha ¹; Oddělení elektronických informačních zdrojů a datové vědy, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha ²
Published in: Gastroent Hepatol 2025; 79(4): 233-240
Category: Original Article
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh2025233

Overview

Úvod: Pacienti s primární sklerozující cholangitidou (PSC) asociovanou s idiopatickými střevními záněty (PSC-IBD) mají vyšší riziko kolorektálních neoplazií. Cílem této studie bylo zhodnotit incidenci kolorektálních neoplazií a identifikovat rizikové faktory pro jejich vznik v rámci dlouhodobého endoskopického sledování v jednom terciárním centru. Metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 365 pacientů s PSC-IBD sledovaných mezi lety 2007 a 2025, u nichž bylo provedeno celkem 2 352 koloskopií. Byla analyzována demografická data, klinické charakteristiky, výsledky endoskopických vyšetření a histologické nálezy. Rizikové faktory pro vznik dysplazie a karcinomu byly hodnoceny pomocí Coxova regresního modelu s časově závislými proměnnými. Výsledky: Dysplazie byla detekována u 76 (20,8 %) pacientů, přičemž četnost detekce činila 9,18 %. Bylo zachyceno celkem 216 dysplazií (50,9 % z polypektomií a 49,1 % z biopsií). Adenokarcinom byl diagnostikován u 13 (3,6 %) pacientů. Statisticky významným rizikovým faktorem byl vyšší věk (HR = 1,03; p = 0,008), biologická léčba (HR = 2,48; p = 0,029) a délka trvání onemocnění (p < 0,001). Mayo endoskopic subscore dosahovalo pozitivní trend k významnosti (HR = 1,27; p = 0,051). Závěr: Naše studie potvrzuje vysoké riziko vzniku kolorektálních neoplazií u pacientů s PSC-IBD, zejména u pacientů ve vyšším věku s delším trváním onemocnění a na biologické léčbě. Zdůrazňuje význam dispenzárních koloskopií s cílenými a náhodnými biopsiemi v ročním intervalu.

Klíčová slova:

primární sklerozující cholangitida – idiopatické střevní záněty – endoskopická dispenzarizace – kolorektální karcinom – dysplazie

Úvod

Primární sklerozující cholangitida (PSC) je chronické cholestatické onemocnění jater ne zcela jasné etiologie, pro které je příznačný rozvoj multifokálních stenóz žlučovodů podmíněný jejich chronickým zánětem a fibrotizací [1]. PSC je asociována s idiopatickými střevními záněty (IBD), které se v této skupině pacientů vyskytují až ve více než 70 % [2]. Tito pacienti vykazují specifický fenotyp střevního zánětu s typickým mírným klinickým průběhem, pankolitidou s pravostrannou predominancí, „back-wash“ ileitidou a ušetřením konečníku [3,4]. Další významnou charakteristikou je vysoké riziko vzniku kolorektálních neoplazií. Pacienti s PSC a IBD mají 3násobně vyšší riziko vzniku kolorektálního karcinomu (CRC) ve srovnání s pacienty s IBD bez PSC a 7násobně vyšší riziko ve srovnání s běžnou populací [5,6]. Ve švédské populační studii byla kumulativní incidence kolorektálního karcinomu u pacientů s PSC 3 %, 7 % a 11 % v 10, 20 a 30 letech od stanovení diagnózy [6].

Mezi rizikové faktory vzniku CRC u IBD pacientů obecně patří extenzivní postižení tračníku, chronická zánětlivá aktivita, délka trvání onemocnění, záchyt dysplazie s nízkým stupněm (LGD), přítomnost zánětlivých polypů, výskyt CRC v rodině, přítomnost striktur tračníku a konkomitantní PSC [7,8]. Chronický zánět se zdá být hlavním mechanizmem vzniku kolorektálního karcinomu u pacientů s IBD, a to zejména urychlením již probíhajících mutací ve zdravém epitelu tračníku [9 –⁠ 11]. Ve srovnání s IBD asociovaným CRC, CRC u pacientů s PSC vykazuje podobné mutace, nejčastěji v genu TP-53. Zdůvodnění vysokého rizika CRC u pacientu stále chybí, v současnosti se přikládá ještě neprozkoumaným epigenetický faktorům [12]. Současně chybí evidence o rizikových faktorech u PSC-IBD pacientů. Z dostupných dat se zdá, že pacienti se „small-duct“ PSC jsou v nižším riziku ve srovnání s „large-duct“ PSC [13].

Vysoké riziko vzniku pokročilých neoplazií u pacientů s PSC-IBD bylo zohledněno v mezinárodních doporučených postupech, přičemž spadají do vysoce rizikové skupiny, kde je doporučena dispenzární koloskopie v ročních intervalech se segmentárními biopsiemi. Současné doporučené postupy stanovují jak endoskopii s vysokým rozlišením a bílým světlem (HD-WLE), tak konvenční chromoendoskopii (DCE) s odběrem segmentárních náhodných biopsií [14 –⁠ 16].

Cílem studie bylo popsat incidenci kolorektálních neoplazií v čase u pacientů s PSC-IBD a definovat rizikové faktory pro vznik těchto neoplazií.

Metodika

Pacienti a data

Do této retrospektivní monocentrické studie byli zařazeni pacienti s PSC a překryvným syndromem PSC a autoimunitní hepatitidy (AIH), kteří byli nebo jsou sledováni v Institutu klinické a experimentální medicíny v letech 2007 –⁠ 2025. Vyhledávání pacientů jsme provedli za pomoci Orphakódu, kombinace kódů MKN (K83.0; K51.0; K51.1; K51.2; K51.8; K51.9; K50.0; K50.1; K50.8; K50.9) a za pomoci jazykového AI modelu s hesly „primární sklerozující cholangitida“ a „PSC“. PSC byla diagnostikována podle současných evropských doporučení na základě typického nálezu na cholangiografii, po vyloučení sekundárních příčin anebo na základě typického nálezu v jaterní biopsii [17]. Ze studie byli vyloučení pacienti s jinou jaterní chorobou než PSC, pacienti bez IBD a pacienti po kolektomii před začátkem sledování. Ve studované populaci byly zaznamenány tyto charakteristiky: věk pacienta, datum diagnózy PSC, datum diagnózy IBD, fenotyp IBD, datum koloskopií, zaznamenaná aktivita IBD (Mayo endoskopic subscore), léčba IBD, datum transplantace jater, léčba IBD, zachycené léze a biopsie a jejich lokalizace, přítomnost dysplazie.

Endoskopie

Endoskopické výkony byly prováděny v analgosedaci za účelem dosažení dobré tolerance výkonu za použití midazolamu s fentanylem nebo propofolu. Pacienti se k vyšetření připravili preparáty s obsahem makrogolu. Všichni pacienti podepsali informované souhlasy s endoskopickým vyšetřením. Vyšetření byla prováděna s insuflací CO₂, s endoskopy Olympus CF-EZ1500DL/ I, CF-H190L, PCF-H190TL, CF-H180AL/ I nebo Fujifilm EC-760Z-V/ L. Aktivita střevního zánětu byla endoskopicky hodnocena dle Mayo endoscopic subscore (MES), u pacientů s PSC-IBD a Crohnovou chorobou vzhledem k zanedbatelnému množství pacientů pouze semikvantitativně bez ohledu na lokalizaci postižení (0 –⁠ remise, 1 –⁠ mírný zánět, 2 –⁠ středně těžký zánět, 3 –⁠ těžký zánět). Během koloskopie byla provedena inspekce celého tračníku a rekta za pomoci bílého světla a byly odebrány náhodné a cílené biopsie, případně odstraněny viditelné léze. Konvenční ani virtuální chromoendoskopie nebyla prováděna.

Histologie

Dysplazie byla zaznamenána podle revidované Vídeňské klasifikace neoplazií gastrointestinálního traktu: indefinit for dysplasia (ID), dysplazie nízkého stupně (LDG) a dysplazie vysokého stupně (HGD). Všechny dysplazie i adenokarcinomy byly potvrzeny dvěma patology. Histologické preparáty nebyly revidovány a byly zaznamenány dle původní zprávy.

**Schéma 1. Vývojový diagram zařazení pacientů do studie.**

Statistická analýza

Po automatickém vyhledání záznamů pacientů byly tyto záznamy manuálně kontrolovány a zaznamenány do MS Excel. Statistické analýzy byly provedeny v prostředí R verze 4.5.0. Fisher’s exact test, Pearson’s Chi squared test a Wilcoxon rank sum test byly použity pro základní srovnání sledovaných skupin. K identifikaci rizikových faktorů vedoucích k záchytu dysplazie nebo adenokarcinomu byl použit Coxův proporční hazardní model s časově závislými proměnnými. Tento model byl zvolen z důvodu přítomnosti proměnných, jejichž hodnoty se v průběhu sledování mění, a mohou tak ovlivnit riziko záchytu v čase. Pro hodnocení incidence dysplazií v čase byly sestaveny Kaplan-Meierovy křivky a odhadnuty mediány přežití bez záchytu.

Výsledky

Demografie

Do studie bylo po splnění všech kritérií zařazeno 365 pacientů s PSC a PSC IBD, u nichž bylo provedeno od začátku ledna 2007 do konce června 2025 celkem 2 352 koloskopii s mediánem 5 (IQR 2 –⁠ 8) vyšetření na pacienta (schéma 1). Délka sledování dosahovala 4 069 pacient-roků. Většinu kohorty, až 259 (71 %) pacientů, tvořili muži, medián věku v době diagnózy dosahoval 26 (IQR 19-37) let. Zařazeno bylo i 62 (17 %) pacientů s PSC/ AIH overlap syndromem. Až 359 (98,4 %) pacientů mělo dokumentovaný fenotyp střevního zánětu PSCUC, pouze 6 (1,6 %) pacientů bylo hodnoceno jako PSCCD. Jednu a/ nebo více transplantací jater podstoupilo 164 (45 %) pacientů. Ursodeoxycholovou kyselinu (UDCA) užívalo 352 (96 %) pacientů. Většina pacientů, tj. celkem 356 (98 %), užívala během sledování 5aminosalyciláty (5ASA), 73 (19,8 %) pacientů během sledování užívalo azathioprin. Z preparátů biologické a inovativní léčby užívalo až 73 (20 %) pacientů během sledování vedolizumab, 44 (12 %) užívalo jeden z preparátů ze skupiny anti-TNFa, 22 (6 %) užívalo minimálně jeden z preparátů ze skupiny inhibitorů JAK a 13 pacientů (3,6 %) užívalo alespoň jeden z preparátů ze skupiny anti-IL23. Celkem 40 (10,9 %) pacientů podstoupilo subtotální kolektomii nebo proktokolektomii, z nich 12 pro aktivitu onemocnění, 15 z důvodu záchytu multifokální dysplazie nízkého stupně nebo endoskopicky neřešitelné dysplazie a 13 pacientů z důvodu nálezu adenokarcinomu. Ostatní demografické údaje včetně rozdělení pacientů podle záchytu dysplazií jsou uvedeny v tab. 1.

Dispenzární koloskopie a záchyt dysplazií

Provedenými vyšetřeními bylo zachyceno dohromady 216 dysplazií u celkem 76 (20,8 %) pacientů s PSC-IBD. Četnost detekce dysplazií (neoplasia detection rate) dosahovala 9,18 % při použití endoskopie s bílým světlem a vysokým rozlišením. Celkem bylo detekováno 110 (50,9 %) dysplazií a 106 (49,1 %) endoskopicky neviditelných lézí. Nejvíce dysplazií, tj. 75 (34,7 %), bylo zachyceno v pravém tračníku, z toho 31 viditelných a 34 neviditelných. Následovalo colon sigmoideum s celkovým počtem 73 (33,8 %) identifikovaných dysplazií, 31 viditelných a 32 neviditelných. Zachyceno bylo 18 (8,3 %) lézí hodnocených jako ID, 2 z viditelných lézí, 16 z náhodných biopsií. LGD bylo 148 (68,5 %), 80 z viditelných lézí a 68 z biopsií. HGD bylo dohromady 33 (15,3 %), z toho 15 z viditelných lézí a 18 zachyceno v biopsiích. Detailnější distribuce záchytu dysplazií je uvedena v tab. 2. Záchyt dysplazii v čase je uveden v grafu 1.

V kohortě byl nalezen adenokarcinom u 13 (3,6 %) pacientů, z nichž 5 bylo již po transplantaci jater. Medián věku během diagnózy byl 45,4 (IQR 38,8; 52,5) let, medián délky trvání IBD dosahoval 11,1 (IQR 4,3; 18,4) let. U většiny, tj. celkem osmi (61,5 %), pacientů byl adenokarcinom zachycen jako makroskopicky viditelná léze, u pěti (38,5 %) byla histologie vyhodnocena jako HGD a diagnóza malignity byla potvrzena následně v explantátu po proktokolektomii. U pěti pacientů (38,5 %) byl zachycen karcinom na první koloskopii po převzetí do péče. Dalších šest pacientů (46,5 %) mělo intervalový karcinom, z nichž ve čtyřech případech byla diagnóza stanovena po kolektomii pro multifokální dysplazie z explantátu střeva, pouze u dvou pacientů se vyskytla viditelná endoskopická léze. Pouze jeden pacient ze skupiny intervalových karcinomů zemřel na generalizaci karcinomu. Zbylí dva pacienti byli diagnostikováni po non-adherenci k dispenzárnímu programu. K úmrtí v důsledku generalizace malignity došlo u tří pacientů. Staging nádorů a prognóza pacientů je uvedena v tab. 3.

**Graph 1. Pravděpodobnost záchytu dysplazií v čase od diagnózy PSC-IBD, Kaplan-Meierova analýza.**

**Table 2. Endoskopický záchyt dysplazií ve vztahu k lokalizaci v tračníku.**

**Table 3. Záchyt karcinomů v dispenzárním programu.**

Rizikové faktory záchytu dysplazií

K identifikaci rizikových faktorů vedoucích k záchytu dysplazie nebo adenokarcinomu byl použit Coxův regresní model s časově závislými proměnnými. Do modelu byly zahrnuty proměnné transplantace jater, biologická léčba a MES jako časově závislé proměnné, zatímco věk a pohlaví byly zahrnuty jako fixní. Začátek sledování (počátek rizikového období) byl definován jako datum diagnózy IBD. Výsledný soubor zahrnoval 2 307 časových intervalů a celkem 76 záchytů neoplazií.

Model ukázal, že statisticky významným rizikovým faktorem byla biologická léčba (HR = 2,48; 95% CI 1,10 –⁠ 5,61; p = 0,029). Vyšší věk měl rovněž statisticky významný efekt, přičemž vyšší věk zvyšoval riziko záchytu dysplazií (HR = 1,03; 95% CI 1,01 –⁠ 1,05; p = 0,008). Pohlaví (HR = 1,00; 95% CI 0,61 –⁠ 1,65; p = 0,990), stav po transplantaci jater (HR = 1,42; 95% CI 0,88 –⁠ 2,30; p = 0,152) a MES (HR = 1,27; 95% CI 1,00 –⁠ 1,61; p = 0,051) neprokázaly statisticky významnou souvislost se záchytem. Celkový model byl statisticky významný (LR test = 18,22; df = 5; p = 0,0027).

Diskuze

Naše stude popisuje záchyt kolorektálních neoplazií v dispenzárním programu v dobře definované a doposud největší publikované monocentrické kohortě pacientů s PSC-IBD, včetně těch po transplantaci jater. Mezi nezávislý rizikový faktor vzniku kolorektálních neoplazií patří vyšší věk pacientů a biologická léčba. Kohorta se záchytem dysplazií měla signifikantně delší dobu trvání PSC i IBD. Vysoký záchyt dysplazií z náhodných a cílených biopsií podporuje jejich klinický přínos během dispenzárních koloskopií u vysoce rizikových skupin s IBD.

Demografické údaje se ve většině parametrů shodují s ostatními publikovanými kohortami pacientů s PSC a PSC-IBD. Výjimku tvořila překvapivě vysoká prevalence fenotypů PSC-IBD. PSC-UC byla více zastoupena v naší kohortě ve porovnání s výsledky předchozích studií (98,4 vs. 69,3 %) [18,19]. Nižší prevalence PSC-UC v ostatních publikovaných kohortách může být vysvětlena jejich multicentrickým formátem nebo užitím registrů, a tím i nedokonalé kategorizaci fenotypu IBD. Dalším pozoruhodným rozdílem je vysoký počet pacientů na terapii 5ASA a UDCA, které v naší kohortě dosahovalo 98 a 96 %. V současnosti neexistuje jasný konsenzus v případě UDCA a jeho dlouhodobého efektu na přežití pacientů stran jaterního onemocnění, nicméně možný benefit na snížení incidence CRC u pacientů s PSC-IBD byl prokázán ve starší metaanalýze [20]. Stejně tak chemoprotektivní efekt 5ASA zejména v kombinaci s inovativní léčbou nebyl jasně prokázán [16].

Záchyt dysplazií dosahoval 20,8 % a byl srovnatelný s ostatními publikovanými studiemi (20,8 vs. 24 %) [18,21]. Poměr endoskopicky viditelných a neviditelných dysplazií byl v naší kohortě srovnatelný (50,9 vs. 49,1 %), což potvrzuje potřebu cílených i náhodných segmentárních biopsií. Watanabe et al. popsali podobný záchyt z cílených a náhodných biopsií, další studie Moussaata et al. z Francie také potvrzují význam náhodných biopsii u pacientů s PSC-IBD, nicméně záchyt dysplazií u pacientů s IBD bez PSC byl nízký [22,23]. Tyto skutečnosti se odrážejí i v poslední aktualizaci doporučení SCENIC, u nichž je u vysoce rizikových pacientů s IBD včetně PSC-IBD během dispenzární koloskopie doporučeno provádět segmentární necílené biopsie [24]. Nejvyšší incidence dysplazií byla v pravém tračníku (34,7 %), což je v souladu s předchozími publikovanými výsledky u pacientů s PSC-IBD [25]. Nicméně záchyt dysplazií ve zbytku tračníku nebyl zanedbatelný, a proto je nezbytná důkladná inspekce celého tračníku. Vysoký podíl LGD (n = 148) oproti HGD (n = 33) odráží efektivitu dispenzárního sledování v záchytu časných lézí i v bílém světle. Četnost záchytu dysplazií (dysplasia detection rate) dosahovala 9,18 %. Studie srovnávající HD-WLE a DCE reportovala záchyt dysplasia detection rate 6 % u HD-WLE a 13,6 % u DCE. V recentně publikovaných metaanalýzách studií na populaci IBD pacientů DCE zvyšovala šanci záchytu dysplazie 2,5násobně [26]. Nesporný benefit DCE na záchyt dysplastických lézí je odvozen ze studií s IBD pacienty, nicméně prospektivní studie u PSC-IBD doposud publikována nebyla.

Při zkoumání rizikových faktorů pro vznik dysplazií jsme použili Coxův regresní model s proměnnými závislými na čase. Nezávislým rizikovým faktorem byl vyšší věk (HR = 1,03; 95% CI 1,01 –⁠ 1,05) a biologická léčba (HR = 2,48; 95% CI 1,10 –⁠ 5,61). Kumulativní MES mělo trend k statistické významnosti (HR = 1,27; 95% CI 1,00 –⁠ 1,61). Skupina pacientů s dysplaziemi měla rovněž signifikantně delší dobu trvání PSC i IBD. Většina těchto rizikových faktorů je již známá v IBD, nicméně se zde jedná o první výsledky v populaci pacientů s PSC-IBD. Podporují fakt, že chronický aktivní zánět tlustého střeva vede k akceleraci dysplastických změn. Biologická léčba nepředstavuje rizikový faktor jako takový, ale spíše definuje skupinu pacientů s těžkým průběhem střevního zánětu ve vysokém riziku vzniku dysplazií. Z metaanalýzy rizikových faktorů vyplývá, že pouze histologická aktivita je asociována s vyšším rizikem vzniku pokročilých dysplazií [7]. V naší studií měl MES trend k statistické významnosti, zhodnocením histologické aktivity by se možná dosáhlo statistické významnosti, ta ale vzhledem k retrospektivní povaze studie a dlouhé době sledování nemohla být hodnocena. Pro PSC-IBD je charakteristická také nízká asociace histologické aktivity a MES u pacientů s PSC-IBD [7,27]. Pozitivní rodinná anamnéza na CRC a kouření nedosáhly statistické významnosti, a proto nebyly do finálního modelu zařazeny. Zvažovaný protektivní účinek UDCA a 5ASA jsme ve studii nemohli prokázat, jelikož tyto léky užívá více než 95 % pacientů.

Záchyt kolorektálního karcinomu byl srovnatelný s rozsáhlou švédskou populační studií (3,6 vs. 4,2 %) [28]. U více než třetiny případů byla malignita potvrzena až na základě explantátu po proktokolektomii, což podtrhuje obtížnost detekce karcinomů během rutinní endoskopické dispenzarizace, zejména v případě plochých lézí v zánětlivém terénu. Méně než polovina pacientů měla intervalový karcinom, který byl ve většině případů zachycen v časném stadiu a neměl vliv na jejích mortalitu. Tyto výsledky podporují význam ročního intervalu dispenzárních koloskopií u pacientů s PSC-IBD. Medián věku v době diagnózy (45,4 let) a medián délky trvání IBD (11,1 let) ukazují, že malignita může vzniknout i časně po stanovení diagnózy IBD. Úmrtí ve třech případech v důsledku generalizace onemocnění pak podtrhuje závažnost CRC v této vysoce rizikové populaci.

Mezi nejvýznamnější limitace této studie patří její retrospektivní design a absence kontrolní skupiny. Vzhledem k retrospektivní povaze studie se těžko odlišují sporadické adenomy a IBD-asociované dysplazie. S ohledem na dlouhý interval sledování pacientů a rozdíly ve formátu popisů vyšetření a kategorizaci lézí v čase nebylo možné spolehlivě hodnotit endoskopickou klasifikaci detekovaných lézí ani jejích velikost. Záchyty dysplazií mohly být ovlivněny užíváním pouze bílého světla a absencí DCE. Vzhledem k velkému množství PSC pacientů v naší kohortě není možné provádět rutinně DCE pro časovou náročnost a kapacity našeho endoskopického centra (cca osm koloskopií u PSC-IBD pacientů týdně). Část pacientů nebyla sledována na našem pracovišti od doby diagnózy IBD, což může vést k podhodnocení množství dysplazií v čase.

Závěr

Výsledky této studie poukazují na skutečnost, že pacienti s PSC-IBD jsou ve zvýšeném riziku kolorektálních neoplazií a vyžadují pravidelnou endoskopickou dispenzarizaci. Toto riziko vzrůstá s vyšším věkem, délkou trvání onemocnění a pacientů na biologické léčbě. V této skupině pacientů je důležité provádět náhodné i cílené biopsie.

Sources

1. Karlsen TH, Folseraas T, Thorburn D et al. Primary sclerosing cholangitis –⁠ a comprehensive review. J Hepatol 2017; 67(6): 1298 –⁠ 1323. doi: 10.1016/ j. jhep.2017.07.022.

2. Zhang Y, Gao X, He Z et al. Prevalence of inflammatory bowel disease in patients with primary sclerosing cholangitis: a systematic review and meta-analysis. Liver Int 2022; 42(8): 1814 –⁠ 1822. doi: 10.1111/ liv.15339.

3. Loftus EV, Harewood GC, Loftus CG et al. PSC-IBD: a unique form of inflammatory bowel disease associated with primary sclerosing cholangitis. Gut 2005; 54(1): 91 –⁠ 96. doi: 10.1136/ gut.2004.046615.

4. Bajer L, Kamenar D, Sticova E et al. Inflammatory bowel disease in patients with primary sclerosing cholangitis –⁠ a unique phenotype of IBD. Gastroent Hepatol 2014; 68(1): 24 –⁠ 35.

5. Zheng HH, Jiang XL. Increased risk of colorectal neoplasia in patients with primary sclerosing cholangitis and inflammatory bowel disease: a meta-analysis of 16 observational studies. Eur J Gastroenterol Hepatol 2016; 28(4): 383 –⁠ 390. doi: 10.1097/ MEG.00000000000 00576.

6. Lundberg Båve A, Bergquist A, Bottai M et al. Increased risk of cancer in patients with primary sclerosing cholangitis. Hepatol Int 2021; 15(5): 1174 –⁠ 1182. doi: 10.1007/ s12072-021 -⁠ 10214-6.

7. Wijnands AM, de Jong ME, Lutgens MW et al. Prognostic factors for advanced colorectal neoplasia in inflammatory bowel disease: systematic review and meta-analysis. Gastroenterology 2021; 160(5): 1584 –⁠ 1598. doi: 10.1053/ j. gastro.2020.12.036.

8. Shah SC, Itzkowitz SH. Colorectal cancer in inflammatory bowel disease: mechanisms and management. Gastroenterology 2022; 162(3): 715.e3 –⁠ 730.e3. doi: 10.1053/ j. gastro.2021.10.035.

9. Olafsson S, McIntyre RE, Coorens T et al. Somatic evolution in non-neoplastic IBD-affected colon. Cell 2020; 182(3): 672.e11.e11 –⁠ 684.e11. doi: 10.1016/ j. cell.2020.06.036.

10. Zhou RW, Harpaz N, Itzkowitz SH et al. Molecular mechanisms in colitis-associated colorectal cancer. Oncogenesis 2023; 12(1): 48. doi: 10.1038/ s41389-023-00492-0.

11. Choi CHR, Al Bakir I, Ding NS et al. Cumulative burden of inflammation predicts colorectal neoplasia risk in ulcerative colitis: a large single-centre study. Gut 2019; 68(3): 414 –⁠ 422. doi: 10.1136/ gutjnl-2017-314190.

12. de Krijger M, Carvalho B, Rausch C et al. Genetic profiling of colorectal carcinomas of patients with primary sclerosing cholangitis and inflammatory bowel disease. Inflamm Bowel Dis 2022; 28(9): 1309 –⁠ 1320. doi: 10.1093/ ibd/ izac087.

13. Al-Shakhshir S, Abbas N, Morris S et al. P316 small duct primary sclerosing cholangitis is not associated with heightened risk of colorectal cancer compared to inflammatory bowel disease alone. Gut 2024; 73(Suppl 1): A245 –⁠ A246. doi: 10.1136/ gutjnl-2024 -⁠ BSG.398.

14. Gordon H, Biancone L, Fiorino G et al. ECCO Guidelines on inflammatory bowel disease and malignancies. J Crohns Colitis 2022; 17(6): 827 –⁠ 854. doi: 10.1093/ ecco-jcc/ jjac187.

15. Murthy SK, Feuerstein JD, Nguyen GC et al. AGA clinical practice update on endoscopic surveillance and management of colorectal dysplasia in inflammatory bowel diseases: expert review. Gastroenterology 2021; 161(3): 1043.e4 –⁠ 1051.e4. doi: 10.1053/ j. gastro.2021. 05.063.

16. East JE, Gordon M, Nigam GB et al. British society of gastroenterology guidelines on colorectal surveillance in inflammatory bowel disease. Gut 2025; gutjnl-2025-335023. doi: 10.1136/ gutjnl-2025-335023.

17. Chazouilleres O, Beuers U, Bergquist A et al. EASL clinical practice guidelines on sclerosing cholangitis. J Hepatol 2022; 77(3): 761 –⁠ 806. doi: 10.1016/ j. jhep.2022.05.011.

18. Motta RV, Gupta V, Hartery K et al. Dye-based chromoendoscopy detects more neoplasia than white light endoscopy in patients with primary sclerosing cholangitis and IBD. Endosc Int Open 2024; 12(11): E1285 –⁠ E1294. doi: 10.1055/ a-2437-8102.

19. Shah SC, ten Hove JR, Castaneda D et al. High risk of advanced colorectal neoplasia in patients with primary sclerosing cholangitis associated with inflammatory bowel disease. Clin Gastroenterol Hepatol 2018; 16(7): 1106.e3 –⁠ 1113.e3. doi: 10.1016/ j. cgh.2018.01.023.

20. Singh S, Khanna S, Pardi DS et al. Effect of ursodeoxycholic acid use on the risk of colorectal neoplasia in patients with primary sclerosing cholangitis and inflammatory bowel disease: a systematic review and meta-analysis. Inflamm Bowel Dis 2013; 19(8): 1631 –⁠ 1638. doi: 10.1097/ MIB.0b013e318286fa61.

21. Weiss A, Thanawala S, Buchner A et al. Severity of inflammation as a risk factor for the development of colorectal dysplasia in PSC-IBD. Gastrointest Endosc 2023; 97(6): AB545.

22. Watanabe T, Ajioka Y, Mitsuyama K et al. Comparison of targeted vs random biopsies for surveillance of ulcerative colitis-associated colorectal cancer. Gastroenterology 2016; 151(6): 1122 –⁠ 1130. doi: 10.1053/ j. gastro.2016. 08.002.

23. Moussata D, Allez M, Cazals-Hatem D et al. Are random biopsies still useful for the detection of neoplasia in patients with IBD undergoing surveillance colonoscopy with chromoendoscopy? Gut 2018; 67(4): 616 –⁠ 624. doi: 10.1136/ gutjnl-2016-311892.

24. Kiesslich R. SCENIC update 2021: is chromoendoscopy still standard of care for inflammatory bowel disease surveillance? Gastrointest Endosc 2022; 95(1): 38 –⁠ 41. doi: 10.1016/ j. gie. 2021.10.009.

25. Claessen MM, Lutgens MW, van Buuren HR et al. More right-sided IBD-associated colorectal cancer in patients with primary sclerosing cholangitis. Inflamm Bowel Dis 2009; 15(9): 1331 –⁠ 1336. doi: 10.1002/ ibd. 20886.

26. Huang CW, Yen HH, Chen YY. Endoscopic techniques for colorectal neoplasia surveillance in inflammatory bowel disease: a systematic review and network meta-analysis. United European Gastroenterol J 2025. doi: 10.1002/ ueg2.70017.

27. Wohl P, Krausova A, Wohl P et al. Limited validity of Mayo endoscopic subscore in ulcerative colitis with concomitant primary sclerosing cholangitis. World J Gastrointest Endosc 2024; 16(11): 607 –⁠ 616. doi: 10.4253/ wjge.v16. i11.607.

28. Abdalla M, Eberhardson M, Landerholm K et al. Impact of inflammatory bowel disease and primary sclerosing cholangitis on colorectal cancer risk: national cohort study. Clin Gastroenterol Hepatol 2025; S1542-3565(25)00621-4. doi: 10.1016/ j. cgh.2025.06.037.

ORCID autorů

M. Hlavatý 0009-0007-1718-436X,

P. Mačinga 0000-0003-3699-6914,

P. Wohl 0000-0003-0948-0904,

T. Osadcha 0009-0008-7659-9431,

P. Drastich 0000-0002-5656-9242.

Doručeno/ Submitted: 7. 8. 2025

Přijato/ Accepted: 11. 8. 2025

Korespondenční autor

MU Dr. Mojmír Hlavatý

Klinika hepatogastroenterologie

Institut klinické a experimentální medicíny