Vliv jednorázové injekce kyseliny octové a kyseliny mléčné na tkáň štítnéžlázy potkana

V současnosti je zřejmá tendence pro vývoj nových neoperačních metod terapie nodozit štítnéžlázy. Tyto nové metodiky je možné rozdělit do dvou skupin: 1. metody využívající termální efekt(kryoterapie a hypertermie) a 2. metody využívající chemické působení (etanol perkutánně, tetracyklinovéa hydroxypoliektosy-dodekanové injekce). Použití kyseliny octové (KO) a mléčné(KM) v léčbě tyreoidálních nodozit doposud popsáno nebylo. Cílem prezentované studie je posouzenímakro -⁠ a mikroskopických změn tkáně štítné žlázy u potkana kmene Wistar po jednorázovéinjekci KO nebo KM. Změny byly zaznamenány při různých koncentracích obou kyselin a posouzenobylo též ovlivnění funkce nervus recurrens. Samci kmene Wistar byli rozděleni do dvouskupin po 50 jedincích (skupina A a B). Potkani každé skupiny byli dále rozděleni do podskupinpo 5 jedincích. V každé podskupině byl jednorázově injikován roztok KO nebo KM do pravéholaloku štítné žlázy (v koncentracích od 2,5 % do 80 %). Po 4 týdnech byla tkáň štítné žlázy excidovánaa posouzena makro -⁠ a mikroskopicky. Funkce hlasových vazů byla posouzena před injekcíkyseliny a před excizí tyreoidální tkáně.Makroskopicky byla v místě injekce patrná atrofie, jizva nebo zmenšení celkového objemu laloku.U laloků, které nepodlehly atrofii a byly histologicky vyšetřeny, byly nalezeny: nekróza, fibróza,hemoragie, depozita hemosiderinu, lymfocytární infiltrace a změny velikosti a tvaru folikulů.Naše výsledky ukazují, že KO a KM v různých koncentracích způsobují po injekci do tkáně štítnéžlázy různá poškození. Minimální koncentrace KO a KM, které způsobují letální změny tyreoidálnítkáně potkana Wistar jsou 20 %, respektive 10 %.Koncentrace 40 %, respektive 50 % a koncentracevyšší mohou způsobit poškození tkání v blízkosti štítné žlázy.

Klíčová slova:
kyselina octová -⁠ kyselina mléčná -⁠ struma nodosa -⁠ perkutánní injekce