NÁDORY –⁠ VARIA

Výsledky retroperitoneální lymfadenektomie u pacientů s non-seminomovými germinálními nádory po salvage chemoterapii

Šabík M.¹, Hrabec R.¹, Hulová M.¹, Šumberová K.², Pokrivčák T.³, Poprach A.³, Doležel J.¹, Staník M.¹

¹ Oddělení urologické onkologie, Masarykův onkologický ústav,
  Brno
² Úsek zdravotnických informací, Masarykův onkologický ústav, Brno
³ Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický
  ústav, Brno

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Salvage chemoterapie představuje standardní léčebný postup u pacientů s relabujícím nebo refrakterním non-seminomovým germinálním nádorem. U nemocných s reziduální retroperitoneální masou po chemoterapii zůstává retroperitoneální lymfadenektomie (RPLND) důležitou součástí multimodální léčby. Cílem studie bylo zhodnotit perioperační a onkologické výsledky pacientů podstupujících RPLND po salvage chemoterapii.

Materiál a metody: Retrospektivně byli hodnoceni pacienti s non-seminomovým germinálním nádorem varlete, kteří podstoupili RPLND po salvage chemoterapii v terciárním onkologickém centru v období 2002–2026. Hodnoceny byly demografické charakteristiky, prognostická skupina dle IGCCCG, velikost reziduální masy, perioperační parametry, histopatologický nález, perioperační komplikace dle Clavienovy-Dindovy klasifikace, 5leté přežití bez recidivy (RFS), nádorově specifické přežití a prognostické faktory pomocí jednorozměrné Coxovy regresní analýzy.

Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 48 pacientů s mediánem věku 31 let. Do příznivé, střední a nepříznivé prognostické skupiny bylo zařazeno 11 (23 %), 15 (31 %) a 22 (46 %) pacientů. Medián velikosti reziduální masy činil 38 mm, medián operačního času 335 min a medián krevní ztráty 650 ml (IQR 300; 1 400). Perioperační komplikace byly zaznamenány u 32 (67 %) pacientů, přičemž závažné komplikace stupně 3–4 u pěti (10 %), úmrtí pacienta do 30 dnů jsme nezaznamenali. Histopatologické vyšetření prokázalo nekrózu u 13 (27 %), teratom u 27 (56 %) a viabilní germinální nádor u osmi (17 %) pacientů. Celkové 5leté RFS činilo 75 % (95% CI 63–88 %), podle histologického nálezu 92 % (nekróza), 70 % (teratom) a 57 % (viabilní nádor) a podle předoperačních nádorových markerů 75 % při negativních a 73 % při pozitivních markerech. V jednorozměrné Coxově regresní analýze bylo hraničně vyšší riziko recidivy spojeno s přítomností viabilního nádoru v resekátu (HR 6,92; p = 0,095).

Závěr: RPLND po salvage chemoterapii představuje technicky náročný výkon s akceptovatelnou perioperační morbiditou. Kompletní chirurgická resekce zůstává zásadní součástí léčby vybraných pacientů a umožňuje dosažení dlouhodobé kontroly onemocnění. Přítomnost viabilního nádoru v resekátu byla spojena s horšími onkologickými výsledky.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR –⁠ MOÚ 00209805.

 

Možnosti imunoterapie (cemiplimab) v léčbě karcinomu penisu

Matoušková M. ^1,2, Hora M.³, Trávníček I.³, Shpilevskiy N.³, Michalová K.⁴, Ferda J.⁵, Fiala O.⁶

¹ Onkologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
² Urocentrum Praha
³ Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
⁴ Šiklův ústav patologie, LF UK a FN Plzeň
⁵ Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň
⁶ Onkologická a radioterapeutická klinika LF UK a FN Plzeň

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Karcinom penisu je vzácné, agresivní nádorové onemocnění, které celosvětově představuje < 1 % zhoubných nádorů u mužů (0,84 na 100 000 obyvatel). Mezi rizikové faktory pro pSCC patří fimóza, chronický zánět, nedostatečná hygiena, kouření, imunosuprese, lichen sclerosus a infekce papilomavirem (HPV). Současná doporučení pro pokročilá onemocnění upřednostňují režimy na bázi ciplatiny a taxanů se značným množstvím nežádoucích účinků a bez přínosu pro celkové přežití. Existuje možnost alternativy?

Materiál a metody: U nádorů penisu dochází k vysoké expresi PD-L1 a k významné infiltraci CD8⁺ T buněk. Podání imunoterapie založené na blokádě kontrolních bodů je možné spojit s šancí na imunitní odpověď při léčbě lokálně pokročilého onemocnění. Cemiplimab je humanizovaná monoklonální protilátka IgG4 navržená tak, aby specificky cílila na PD-1.

Výsledky: Muž, 46 let, s obstrukcí lymfatik a uzávěrem cév levé dolní končetiny –⁠ byla provedena trombolektomie, pokus o inserci pravé končetiny neúspěšný pro tumor glandu. Biopsie z glans –⁠ nízce diferencovaný invazivní dlaždicobuněčný karcinom žaludu penisu bez rohovění G3, Ki 67 –⁠ 80 %, P16 vysoce pozitivní, TPS pozitivní –⁠ exprese PD-L1 v 10 % nádorových buněk, CPS ≥ 1 pozitivní. Na PET/CT vysoce FDG avidní tumor penisu s maligní lymfadenopatií v obou tříslech a při zevním ilickém svazku vpravo cT3 cN3 M0. Byla zahájena léčba cemiplimabem. Po šesti cyklech na PET/CT parciální regrese tumoru penisu, regrese lymfadenopatie v obou tříslech a pánvi, následně totální amputace penisu, perineostomie. Histologicky pouze ve dvou blocích jsou v oblasti povrchového dlaždicobuněčného epitelu penisu zachyceny fokální cytomorfologické atypie, max. do úrovně PeIN (carcinoma in situ). Invazivní růst nebyl prokázán. Po výkonu pokračuje cemiplimab. Po 13 cyklech kompletní remise.

Závěr: Pro vybranou skupinu nemocných s lokálně pokročilým nádorem penisu může vést monoterapie cemiplimabem k operabilitě onemocnění a jeho dlouhodobě stabilizaci. Nežádoucí účinky léčby jsou minimální. Nízkou incidencí patří nádory penisu mezi vzácná onemocnění s nezbytností centralizované péče. Pouze tak je možné individuální přístup k nemocnému a léčba „šitá“ na míru.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Nízká exprese GATA3 predikuje horší přežití u karcinomu penisu

Zavillová N.¹, Hrudka J.², Prouzová Z.^3,4, Matěj R.^3–5, Hojný J.³, Kendall Bártů M.³, Čapka D.², Zachoval R.¹, Waldauf P.⁶

¹ Urologická klinika 3. LF UK a FTN Praha
² Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha
³ Ústav patologie, 1. LF UK a VFN Praha
⁴ Ústav patologie, 3. LF UK a FNKV Praha
⁵ Ústav patologie a molekulární medicíny, 3. LF UK a FTN Praha
⁶ Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Dlaždicobuněčný karcinom penisu (pSCC) je vzácný nádor spojený s poměrně nepříznivou prognózou. Cílem studie je zhodnotit prognostický význam imunohistochemických markerů rutinně používaných v histopatologické praxi –⁠ GATA3, IMP3, HIF-1-α, CK7, CA-IX, HER2 a TTF-1.

Materiál a metody: Retrospektivně jsme analyzovali všechny dostupné vzorky pSCC pacientů tří českých klinik operovaných v letech 2002–2022. Byly provedeny imunohistochemické analýzy na tkáňových mikročipech se zaměřením na cytoplazmatickou (CA-IX, IMP3, HIF-1-α, CK7), nukleární (GATA3, TTF-1) a membránovou (HER2) expresi. V každém případě bylo hodnoceno skóre imunoreaktivity, tj. procento pozitivně zbarvených buněk (žádné = 0, 1–9 % = 1, 10–49 % = 2, 50–79 % = 3, 80–100 % = 4) a intenzita zbarvení byla semikvantitativně klasifikována do následujících čtyř kategorií: 0 = negativní, 1 = slabá, 2 = střední a 3 = silná pozitivita. V každém vzorku bylo celkové skóre imunoreaktivity vypočteno jako proporce (0–4) × intenzita (0–3), v rozmezí 0–12. Univariantní Coxova regrese byla použita k stanovení celkového přežití (OS), Fine-Greyova regrese k určení nádorově specifického přežití (CSS) a Pearsonov Chí-kvadrát test ke stanovení asociací.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 145 vzorků. Nízká exprese GATA3 byla spojena se signifikantně horším OS při 3letém sledování (HR 2,08; 95%CI 1,22–3,57; p = 0,007; při adjustaci na věk HR 1,75; 95% CI 1,03–3,03; p = 0,04). Nízká exprese GATA3 si zachovala prognostický význam i po adjustaci na hlavní klinicko-patologické proměnné –⁠ věk, stadium pT a pN, grade, lymfatickou, venózní a perineurální invazi, lymfocytární infiltraci a expresi p16, p53 a PD-L1. Nízká exprese GATA3 byla spojena s kratším CSS při 10letém sledování (HR 2,04; 95% CI 1,03–4,17; p = 0,039). Pozitivita IMP3 (HR 1,48; 95% CI 0,89–2,44, p = 0,13), CK7 (HR 1,46; 95% CI 0,69–3,07; p = 0,3) a CA-IX (HR 1,53; 95% CI 0,73–3,22; p = 0,3) vykazovaly statisticky nevýznamné trendy směrem k horší prognóze. CK7 a CA-IX byly častěji exprimovány u málo diferencovaných pSCC a u p16/HPV pozitivních nádorů. IMP3 a CA-IX byly asociovány s regionálními metastázami do lymfatických uzlin. Všechny případy byly negativní na TTF-1 a HER2.

Závěr: Ztráta exprese GATA3 významně souvisí s horším OS i CSS a s nepříznivými patologickými charakteristikami u pSCC. GATA3 tak může představovat potenciální prognostický marker.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ministerstvo zdravotnictví České republiky (projekty Koncepčního rozvoje výzkumné organizace –
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN, 00064165) a Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN, 00064190)), Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky (číslo grantu NU21J-03-00019) a program Cooperatio Medical Diagnostics Univerzity Karlovy.

 

Roboticky asistovaná inguinální lymfadenektomie se zobrazením sentinelové uzliny pomocí indocyaninové zeleně –⁠ video

Hora M.¹, Trávníček I.¹, Pivovarčíková K.², Michalová K.², Ferda J.³, Stránský P. jr.¹, Voráčková J.¹, Shpilevskiy N.¹,
Fiala O.⁴

¹ Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
² Šiklův ústav patologie, LF UK a FN Plzeň
³ Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň
⁴ Onkologická a radioterapeutická klinika LF UK a FN Plzeň

 

Video

 

Úvod: Inguinální lymfadenektomie (ILND) indikovaná u karcinomu penisu ≥ pT1b cN0 při nedostupné scintigraficky značené dynamické biopsii sentinelové uzliny, při jejím selhání, u klinického postižení uzlin (cN⁺), pN⁺ z biopsie. Kromě cN3 je možný miniinvazivní přístup (VEILND) laparoskopicky/roboticky (R-VEILND –⁠ robot assisted video endoscopic inguinal lymph node dissection). VEILND lze kombinovat s označením sentinelové lymfatické uzliny (SLN) pomocí fluorescence indocyaninovou zelení (ICG). Předkládáme pilotní studii ICG R-VEILND.

Materiál a metody: V období od října 2015 do března 2026 podstoupilo VEILND 35 mužů (52 třísel) –⁠ 21/31 (muži/třísla) laparoskopicky, 14/21 roboticky. Aplikace ICG byla použita u 30 mužů –⁠ 16/24 laparoskopicky, všech 14/21 roboticky. Technika R-VEILND: ICG 3,75 či 5 mg se aplikuje subkutánně bezprostředně před operací. Z řezu na dolním okraji femorálního trojúhelníku (FT) se vytvoří ukazováčkem prostor pod Camperovou fascií nad fascia lata. Dva robotické 8mm porty a 11mm asistenční port (mediální strana stehna) jsou zavedeny naslepo pod kontrolou prstu, videoport s konusem pro Hassonovu techniku. Optika 30°, posledních devět 0°, tlak CO₂ 12 mm Hg. Nástroje: monopolární nůžky či SynchroSeal® (posledních devět) a fenestrovaný bipolární grasper, systém da Vinci Xi. Vena saphena magna (VSM) zachována. Lipolymfatická tkáň odebrána z FT mezi fascia lata a Camperovou fascií, ve fossa ovalis. Začínáme pod soutokem VSM s femorální žílou, kraniálně k tříselnému vazu, mediálně k m. adductor longus, laterálně k m. sartorius). SLN se vizualizuje pomocí fluorescenční detekce (Firefly™). Lipolymfatická tkáň je extrahována v sáčku. Sací drén. Na 24 hod kompresivní obvaz. Profylakticky dvě dávky antibiotika. Mechanické kompresivní punčochy dolních končetin, miniheparinizace 3 týdny.

Výsledky: R-VEILND u 21 třísel/14 mužů. Průměrný věk 62,6 roku (33–78 let), BMI 34,3 (25,2–41,2) kg/m², doba jednostranného výkonu 106,7 (63–170) min, počet LN 8,8 (3–16), 8× pN⁺ (38 %). Označení SLN pomocí ICG bylo úspěšné ve všech případech kromě jednoho třísla. Komplikace u 18 třísel (76 %). Clavien-Dindo 1–2 11× (prolongovaná lymforea > 2 týdny, flegmona/nekróza kůže) a 3a 7× (drenáž lymfokély 15.–18. pooperační den). V krátkém sledování zaznamenána lokální recidiva ve skupině pN0 1× (7,7 %) a 2× u pN⁺ (25,0 %).

Závěr: R-VEILND nahradila laparoskopickou variantu. Fluorescenční zobrazení s ICG zlepšuje detekci SLN; dávka ICG 3,75 (5) mg. Významnou komplikací zůstává lymforea/lymfokéla.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Karlova univerzita Praha, Lékařská fakulta Plzeň (Cooperatio Program, SURG), Institucionální výzkum Fakultní nemocnice Plzeň (FNPl 00669806).

 

Roboticky asistovaná inguinální lymfadenektomie na platformě da Vinci Xi –⁠ operační technika a první zkušenosti

Herman J., Študent V. jr., Hruška F., Česák O.

Urologická klinika LF UP a FN Olomouc

 

Video

 

Úvod: Roboticky asistovaná inguinální lymfadenektomie představuje miniinvazivní alternativu otevřeného výkonu u pacientů s karcinomem penisu. Video prezentuje standardizovaný operační postup na platformě da Vinci Xi.

Kazuistika: Video vzniklo na podkladě prvních pěti po sobě jdoucích pacientů s dlaždicobuněčným karcinomem penisu, u nichž bylo jedním operatérem provedeno celkem deset roboticky asistovaných inguinálních lymfadenektomií. Po vytvoření pracovního prostoru pod Scarpovou fascií jsou zavedeny tři 8mm robotické porty, centrální 30° optika a jeden 12mm asistenční port. Preparace probíhá kombinací ostré a tupé disekce s postupným odstraněním povrchových i hlubokých inguinálních uzlin při zachování vena saphena magna, pokud to onkologická situace dovoluje. Video demonstruje jednotlivé kroky výkonu od vytvoření pracovního prostoru po extrakci preparátu a založení aktivního drénu. Medián operačního času bilaterálního výkonu činil 270 min, medián krevní ztráty 0 ml a konverze na otevřený výkon nebyla nutná. Celkem bylo odstraněno 82 lymfatických uzlin (medián 17 na pacienta), metastatické postižení bylo prokázáno u tří pacientů. Medián sledování činil 8 měsíců bez lokální či regionální recidivy.

Závěr: Roboticky asistovaná inguinální lymfadenektomie na platformě da Vinci Xi představuje bezpečnou a reprodukovatelnou miniinvazivní techniku. Video demonstruje standardizovaný operační postup a praktické technické detaily využitelné při zavádění této metody.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO (FNOl, 00098892).

 

Roboticky asistovaná exstirpace objemného schwannomu retroperitonea

Schmidt M., Štekrtová A., Novák V., Nekula M., Dulačka P., Veselý Š., Babjuk M.

Urologická klinika 2. LF UK a FNMH Praha

 

Video

 

Úvod: Retroperitoneální schwannom je vzácný, většinou benigní nádor vyrůstající ze Schwannových buněk periferních nervů. Představují 1–10 % všech primárních tumorů retroperitonea. Rostou pomalu a často dosahují velkých rozměrů. Symptomatologie je většinou nespecifická a způsobena útlakem okolních tkání. Léčba benigního schwannomu je chirurgická. Snažíme se o zachování kontinuity nervu, ze kterého tumor vychází. Miniinvazivní techniky umožňují využití robotického systému s výhodou nižších krevních ztrát při shodném výskytu komplikací.

Kazuistika: Video prezentuje roboticky asistovanou exstirpaci objemného schwannomu retroperitonea u 56leté ženy bez významnějších komorbidit. Při provedeném CT vyšetření pro nespecifické gastrointestinální obtíže byla identifkována objemná expanze pravého retroperitonea 95 × 63 × 52 mm, dislokující dolní dutou žílu a ledvinu. Biopsie prokázala schwannom retroperitonea. Byla indikována roboticky asistovaná exstirpace. Předoperačně byla provedena stentáž pravého močovodu. Během výkonu byla přerušena spermatická žíla, uvolněn močovod pod nádorem. Postupně byl oddělen tumor do vena cava inferior, horní pól nádoru od renálních cév a provedena exstirpace od zádových svalů. Bylo dokončeno uvolnění horní části močovodu od nádoru, bez jeho poranění. Pooperační průběh byl bez komplikací. Pacientka byla propuštěna 6. pooperační den.

Závěr: Základem léčby benigních nádorů retroperitonea je chirurgická exstirpace. Roboticky asistovaná operace u vybraných pacientů, kromě obecných výhod miniinvazivní chirurgie, signifikantně snižuje krevní ztráty a je využitelná i u objemných nádorů. Diagnostika a léčba spadají do péče urologa.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Roboticky asistovaná resekce močového měchýře pro urachální adenokarcinom systémem Versius plus

Fišer L.¹, Nechvátalová N.¹, Čermák M.^1,2, Kočárek J.^1–3

¹ Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno
² Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
³ Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha

 

Video

 

Úvod: Urachus je embryonální derivát alantois, vzniká ze žloutkového váčku a představuje spojku močového měchýře a pupečního provazce. Pokud perzistuje, může vzniknout adenokarcinom z urachálního epitelu, typicky ve vertexu měchýře. Je to vzácný maligní nádor, incidence 0,04 případu na 100 000 osob za rok (1 případ na 2,5 milionu ročně). Tvoří 0,2–1 % všech malignit měchýře. Z urachálních tumorů je adenokarcinom dominantní typ (85–90 % případů).

Kazuistika: Terapie závisí na lokalizaci, stadiu, resekabilitě a celkovém stavu pacienta. Neexistují randomizované studie, léčba vychází z chirurgických sérií, retrospektivních studií a doporučení odborníků. Pacientka, ročník 1954, bez interních komorbidit, přichází v lednu 2026 pro makrohematurii. Endoskopie s tumorem vertexu velikosti 30 mm, histologie primoTUR adenokarcinom v.s. urachální karcinom. Stagingové CT IVU vylučující diseminaci, indikován měchýř šetřicí výkon zahrnujicí panendoskopii vč. narrow band imaging, vyznačení resekční linie, následně v Trendelenburgově poloze systémem Versius Plus provedena en bloc excize urachu a vertexu měchýře, defekt uzavřen dvouvrstvou vodotěsnou suturou, operační čas 115 min, ztráta 50 ml. Druhý den byl extrahován drén, 7. den extrahován močový katetr a kožní sutura, 8. den dimise. Potvrzen enterický typ urachálního adenokarcinomu pT4a N0 Mx, v Komplexním onkologickém centru indikována adjuvantní chemoterapie.

Závěr: U lokalizovaného urachálního adenokarcinomu je metodu volby resekce, s cílem dosažení negativních chirurgických okrajů. Tato je v podání robotické asistence systémem Verisus Plus nejen bezpečně proveditelnou, ale též minimálně invazivní technikou.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Roboticky asistovaná adrenalektomie (RA-AE) –⁠ video

Hora M.¹, Krčma M.², Bartoš Veselá A.¹, Trávníček I.¹, Stránský P. jr.¹, Šiková D.¹, Voráčková J.¹, Ürge T.¹, Ferda J.³, Pernický J.³, Ondič O.⁴, Pivovarčíková K.¹

¹ Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
² I. interní klinika LF UK a FN Plzeň
³ Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň
⁴ Šiklův ústav patologie, LF UK a FN Plzeň

 

Video

 

Úvod: Cílem je prezentovat video roboticky asistované adrenalektomie (RA-AE). RA-AE nemá v ČR úhradu z veřejného zdravotního pojištění, od roku 2026 lze vykázat 09539 Provedení výkonu za použití chirurgického robotického systému a k tomu kritický výkon (laparoskopická či otevřená varianta) a robotický ZUM.

Materiál a metody: Od roku 2020 do května 2026 bylo v jednom centru provedeno 167 AE (event. resekcí nadledviny) –
vč. AE jako součást nefrektomie (NE) či resekce ledviny. Z toho 97 (58,1 %) miniinvazivně; 76 (78,4 %) laparoskopicky, 21 (21,6 %) RA. Indikace k robotické variantě byly nesystematické. Z RA bylo 14 (66,7 %) jen AE, dvě jako součást NE a pět (23,8 %) s resekcí ledviny. Oněch 14 RA-AE (z toho dvě resekce) bylo dále zhodnoceno a jsou podkladem k videu. Technika operace: Poloha lumbotomická, na boku 60–70°. Horní končetiny předpaženy, u sebe. Přístup transperitoneální. Kapnoperitoneum vytvořeno Veresovou jehlou, tlak CO₂ 12 mm Hg. Asistentský port 12 mm lehce laterálně od pupku. Za kontroly zraku pararektálně čtyři 8mm robotické porty. Zadokován čtyřramenný robotický systém da Vinci Xi. Porty kraniokaudálně: 1. ProGrasp, 2. bipolární grasper fenestrovaný či monopolární nůžky (či pečeticí nástroj SynchroSeal®) dle operované strany a dominantní ruky operatéra, 3. kamera 30°, 4. druhý ze zmíněných nástrojů z druhého portu. Vpravo mediálně od nadledviny otevřena pobřišnice, vlevo se ještě před tím uvolní lienální flexura, colon se stáhne mediálně. Uvolní se mediokaudální hranice nadledviny. Vlevo se přeruší se SS nadledvinová žíla, vpravo se oddělí SS od dolní duté žíly vč. event. nadledvinové žíly ústící přímo do dolní duté žíly. Klipy nejsou nutné. Douvolní se celá nadledvina. Vloží se do sáčku a extrahuje se rozšířeným druhým kaudálním portem. Drén je zaváděn výjimečně.

Výsledky: Průměrný věk 55,6 ± 16,5 (29,3–76,1) roku. U sedmi vpravo, u sedmi vlevo. Průměrná velikost tumoru 36,4 ± 24 (18–98) mm. BMI 30,6 ± 7 (17–42) kg/m². Čas operace 61,5 ± 16 (35–83) min, u 11 (78,6 %) byl použit pečetící nástroj SynchroSeal®. Krevní ztráta 54,6 ± 98 (0–300) ml. Hmotnost preparátu 37,4 ± 39 (7–120) g. Doba hospitalizace 4,6 ± 1 (3–6) dní. Komplikace se nevyskytly.

Závěr: RA-AE je minimálně srovnatelnou alternativou standardní laparoskopie. Sofistikované srovnání zatím nemáme. Subjektivně hodnoceno, že je robotická varianta technicky jednodušší.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Karlova univerzita Praha, Lékařská fakulta Plzeň (Cooperatio Program, SURG), Institucionální výzkum Fakultní nemocnice Plzeň (FNPl 00669806).

 

Roboticky asistovaná adrenalektomie u pacienta s feochromocytomem pravé nadledviny diagnostikovaným v rámci vyšetřování rezistentní hypertenze po akutním infarktu myokardu

Thu Trang D., Pokorný J., Zachoval R.

Urologická klinika 3. LF UK a FTN Praha

 

Nediskutovaný poster

 

Úvod: Feochromocytom představuje vzácný neuroendokrinní nádor vycházející z chromafinních buněk dřeně nadledvin. Včasná diagnostika a adekvátní chirurgická léčba jsou zásadní pro prevenci závažných kardiovaskulárních komplikací. Prezentujeme kazuistiku pacienta, u kterého byl feochromocytom diagnostikován při pátrání po příčině nekorigovatelné arteriální hypertenze po prodělaném akutním infarktu myokardu (AIM).

Kazuistika: Pacient, 62 let, byl v listopadu 2025 hospitalizován pro AIM s ST elevacemi, následně podstoupil perkutánní koronární intervenci. V dalším průběhu dominovala obtížně kompenzovatelná arteriální hypertenze. V rámci dovyšetření pacient podstoupil zobrazovací vyšetření USG a CT břicha a malé pánve, ze kterých bylo zjištěno suspektní ložisko pravé nadledviny. Endokrinologické vyšetření vedlo k podezření na feochromocytom. Doplňující zobrazovací vyšetření vč. FDOPA PET/CT prokázalo tumor pravé nadledviny s FDOPA avidní retroperitoneální lymfadenopatií a suspektním postižením skeletu. Po předoperační přípravě alfablokátory byla pacientovi provedena roboticky asistovaná pravostranná adrenalektomie. Operační výkon proběhl bez závažných perioperačních komplikací a pacient byl následně propuštěn do domácí péče. Histopatologické vyšetření prokázalo neuroendokrinní nádor nadledviny odpovídající feochromocytomu se středním rizikem maligního chování. Vzhledem k metastatické postižení byl pacient referován do specializovaného centra pro feochromocytomy a k onkologickému dovyšetření s úvahou o systémové léčbě.

Závěr: Tato kazuistika dokumentuje význam mezioborové spolupráce při diagnostice feochromocytomu, který se manifestoval rezistentní hypertenzí po prodělaném akutním koronárním syndromu.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Chyloperitoneum –⁠ vzácná komplikace roboticky asistované retroperitoneální lymfadenektomie

Wiesner N.¹, Študent V. jr.¹, Chovanec V.², Hartmann I.¹

¹ Urologická klinika LF UP a FN Olomouc
² Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

 

Nediskutovaný poster

 

Úvod: Chylózní ascites je nahromadění lymfy v dutině břišní, nejčastěji po poranění lymfatických cév při rozsáhlých abdominálních operacích. Projevuje se mléčně zakalenou tekutinou s vysokým obsahem lymfocytů a triglyceridů. Neléčený může vést k malnutrici, hypoalbuminemii, zhoršenému hojení, prodloužené rekonvalescenci a vzácně k úmrtí. Incidence se liší podle výkonu a u komplexní břišní chirurgie může dosahovat několika procent.

Kazuistika: Popisujeme 61letého pacienta po pravostranné radikální orchiektomii pro smíšený germinální nádor s převahou teratomu, který následně podstoupil roboticky asistovanou retroperitoneální lymfadenektomii. Po propuštění se objevilo zvětšování břicha a porucha pasáže. UZ a CT potvrdily rozsáhlý ascites. Ve FNOL bylo punkcí evakuováno 7 l mléčné tekutiny a laboratorně byl potvrzen chylózní ascites. Konzervativní léčba dietou a somatostatinem nepřinesla dostatečný efekt, ascites vyžadoval opakované drenáže. Pacient byl proto odeslán k intranodální lymfografii. Po aplikaci Lipiodolu prokázalo CT extravazaci z levostranných pánevních lymfatických cest. Vzhledem k přetrvávající produkci byla plánována relymfografie s embolizací úniku akrylátovým lepidlem. Během čekání však tvorba ascitu spontánně ustala, drén byl odstraněn a pacient zůstal bez obtíží.

Závěr: Většina případů je řešitelná konzervativně; při selhání lze využít lymfografii s embolizací či sklerotizací, případně chirurgii nebo Denver shunt. Kazuistika ukazuje, že i samotná lymfografie může mít terapeutický efekt a zabránit operačnímu řešení u stabilního pacienta bezpečně.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Chylózní ascites po otevřené nefrektomii u pacienta s těžkou skoliózou

Hanych J.¹, Gregušová A.¹, Mašková V.¹, Adla T.^2,3, Klézl P.¹, Grill R.¹

¹ Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha
² Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FNMH Praha
³ Pracoviště zobrazovacích metod, IKEM Praha

 

Nediskutovaný poster

 

Úvod: Chylózní ascites je jednou z komplikací retroperitoneálních operací vznikající poraněním lymfatických cest. Mezi jeho důsledky patří hypoproteinemie, hypoalbuminemie, lymfocytopenie, koagulopatie, postupná imunosuprese a různý stupeň malnutrice. Konzervativní léčba v podobě nutriční parenterální podpory a diuretik je metodou volby. V refrakterních případech lze využít intervenční radiologické metody či operační revizi.

Kazuistika: Pacient, 70 let, s cT2a tumorem levé ledviny byl indikován k operačnímu řešení. Laparoskopická nefrektomie byla kontraindikována pro těžkou skoliózu a vysoké riziko respiračního selhání při kapnoperitoneu. Pro výraznou deformitu páteře nebylo možné ani standardní polohování k lumbotomii. Byla proto provedena otevřená transperitoneální nefrektomie ze subkostálního řezu. Čtvrtý pooperační den se objevila mléčně kalná sekrece z drénu, postupně progredující až k odpadům kolem 500 ml denně. Biochemický rozbor potvrdil chylózní sekreci. Po konzultaci s chirurgem byla zahájena konzervativní terapie. Pro zvyšující se opady drénem byla zvažována CT lymfangiografie s embolizací lymfatické sekrece, výkon byl však kontraindikován pro nález patentního foramen ovale při echokardiografickém vyšetření a riziku paradoxní systémové embolizace. Ve spolupráci s intervenčními radiology IKEM byla následně provedena CT lymfangiografie a úspěšná perkutánní aplikace tkáňového lepidla do oblasti leaku.

Závěr: Chylózní ascites je vzácnou, ale svými důsledky závažnou komplikací. Perkutánní aplikace tkáňového lepidla může představovat efektivní a bezpečné řešení refrakterní chylózní sekrece po nefrektomii.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.