NÁDORY PROSTATY –DIAGNOSTIKA

Charakterizace hereditární komponenty u karcinomu prostaty v ČR

Jurok M.^1,2, Soukupová J.³, Kleiblová P.^3,4, Kleibl Z.³,
Janatová M.³, Pejchal J.⁵, Vočka M.⁶, Hloušek S.⁶, Záleský M.²

¹ Katedra vojenského vnitřního lékařství a hygieny, VLF UO,
  Hradec Králové
² Urologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha
³ Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. LF UK a VFN Praha
⁴ Ústav biologie a lékařské genetiky, 1. LF UK a VFN Praha
⁵ Katedra toxikologie a vojenské farmacie, VLF UO, Hradec Králové
⁶ Onkologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Nádorová onemocnění jsou ve většině případů sporadická, nicméně 5–10 % malignit vznikne na základě přítomnosti germinálních patogenních variant (gPV) v nádorových predispozičních genech. Karcinom prostaty (KP) je nejčastějším zhoubným novotvarem v ČR, jehož incidence a prevalence v čase rostou. Dědičná složka u KP figuruje v ~10 % případů, avšak v naší populaci nebyla její analýza dosud systematicky provedena.

Materiál a metody: V rámci prospektivní studie jsme od roku 2024 vyšetřili nádorovou predispozici u 234 mužů s KP. Z nich 112 splňovalo indikační kritéria pro genetické testování (věk, rodinná anamnéza, high-/very high-risk KP), zatímco 122 nebylo indikovaných. Pro case-control analýzu byla využita sekvenační data od 6 876 populačně specifických kontrol. Analýza nádorové predispozice byla provedena pomocí cíleného sekvenování nové generace za použití panelu CZECANCA (CZEch CAncer paNel for Clinical Application; 226 známých/kandidátních nádorových predispozičních genů).

Výsledky: V klinicky relevantních nádorových predispozičních genech byly identifikované gPV v genech ATM, BRCA1, BRCA2, CHEK2, HOXB13, NBN a MSH6 u 20 z 234 (8,6 %) pacientů s KP, resp. u 11 ze 112 (9,8 %) indikovaných osob a 9 ze 122 (7,4 %) pacientů nesplňujících indikační kritéria pro genetické testování. Statisticky významně se v celém testovaném souboru lišily pouze gPV v genech BRCA2 (OR 5,0; CI 1,7–14,4; p = 0,013), HOXB13 (OR 7,4; CI 2,1–26,6; p = 0,011) a MSH6
(OR 19,8; CI 3,3–118,9; p = 0,012).

Závěr: Spektrum genů s identifikovanou gPV v našem souboru odpovídalo publikovaným poznatkům. Četnost gPV u pacientů indikovaných ke genetickému vyšetření téměř splňovala požadavek na záchytnost > 10 % testovaných osob. Záchyt gPV byl zaznamenán také u pacientů nesplňujících současná indikační kritéria genetického testování. Na pilotním souboru bylo kromě etablovaných genů (BRCA2 a HOXB13) predisponujících ke KP pozorováno zvýšené riziko vzniku KP u nosičů gPV v genu MSH6. Potvrzení tohoto pozorování v rozsáhlejších kohortách by mohlo rozšířit možnosti genetické stratifikace i cílené léčby těchto pacientů.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Institucionální podpora MO1012; MZ ČR RVO-VFN 64165.

 

Volné aminokyseliny v moči jako potenciální biomarkery rizikové stratifikace karcinomu prostaty

Zdobinská T.¹, Lukšanová H.², Dušková K.¹, Příman O.¹, Veselý Š.¹

¹ Urologická klinika 2. LF UK a FNMH Praha
² Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FNMH Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Aminokyseliny se podílejí na onkogenní signalizaci, buněčné proliferaci a regulaci redoxní rovnováhy. Volné aminokyseliny vytvářejí dynamickou metabolickou rezervu reagující na aktuální potřeby buňky. Narůstající množství studií naznačuje, že metabolomická analýza moči může zlepšit diagnostiku karcinomu prostaty (KP) díky zachycení metabolických změn v onkogenezi. Na základě naší pilotní studie z roku 2018 bylo cílem ověřit, zda koncentrace volných aminokyselin v moči umožňují odlišit pacienty s KP od zdravých kontrol a identifikovat charakteristiky agresivního onemocnění.

Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 60 pacientů s histologicky potvrzeným KP a 30 zdravých kontrol. Vzorky první ranní moči byly odebrány bez předchozí prostatické masáže. Koncentrace volných aminokyselin byly kvantifikovány metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Souvislosti s hladinou pre -⁠ a pooperačního prostatického specifického antigen (PSA), objemem prostaty, patologickými nálezy po radikální prostatektomii a rizikovými skupinami dle doporučení Evropské urologické asociace byly hodnoceny pomocí korelačních analýz, logistické regrese a analýzy ROC křivek.

Výsledky: Ve srovnání se zdravými kontrolami byly u pacientů s KP zjištěny statisticky významné rozdíly v koncentracích histidinu (p = 0,032), methioninu (p = 0,020) a sarcosinu (p < 0,001). Koncentrace sarcosinu korelovala s předoperační hladinou PSA (p = 0,028). Koncentrace všech sledovaných metabolitů byly nezávislé na objemu prostaty. U pacientů s vysoce rizikovým KP byly zjištěny významně vyšší koncentrace serinu (p = 0,003), glutaminu (p = 0,006), histidinu (p = 0,005), glycinu (p = 0,014), methioninu (p = 0,043) a leucinu (p < 0,001). Zvýšená koncentrace leucinu byla rovněž spojena s přítomností pozitivních chirurgických okrajů (p = 0,024). Při rozlišení vysoce rizikového onemocnění dosahovaly tyto metabolity hodnot plochy pod křivkou (AUC) v rozmezí 0,64–0,76, zatímco PSA dosáhl hodnoty AUC 0,59.

Závěr: Profilování volných aminokyselin v moči naznačuje přítomnost metabolických změn spojených s KP, vč. jeho vysoce rizikových forem. Potenciální nezávislost těchto markerů na hladině PSA a objemu prostaty může poukazovat na jejich možný přínos jako doplňkových biomarkerů v rámci multimodálního hodnocení rizika. K objasnění klinického významu jsou zapotřebí rozsáhlejší multicentrické studie.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Interní grant Urologické kliniky 2. LF UK a FNMH Praha.

 

Implementace screeningu karcinomu prostaty –⁠ data z jednoho pracoviště

Adamcová V., Nguyen Dvořáková T., Zachoval R.

Urologická klinika 3. LF UK a FTN Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Karcinom prostaty patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u mužů, přičemž časná diagnostika významně ovlivňuje prognózu i možnosti léčby. Program časného záchytu karcinomu prostaty (KP) byl zaveden s cílem identifikovat onemocnění v asymptomatickém stadiu a snížit mortalitu při zachování racionálního přístupu k diagnostice a léčbě. Screening je založen zejména na stanovení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA), PSA denzity a následné stratifikaci rizika s využitím zobrazovacích metod. V této práci prezentujeme zkušenosti a výsledky z jednoho pracoviště zapojeného do tohoto programu.

Materiál a metody: Do analýzy byli zařazeni muži ve věku 50–70 let, zapojení do programu časného záchytu KP v období od 1. 1. 2024 do 30. 4. 2026. Data byla retrospektivně získána z nemocničního informačního systému našeho pracoviště, která je akreditována pro všechny kroky algoritmu časného záchytu KP. Identifikace zařazených jedinců a provedených vyšetření byla provedena na základě specifických screeningových kódů. U sledovaného souboru byl vyhodnocen především záchyt KP.

Výsledky: Přehled počtu screeningových kódů a záchyt KP a jednotlivých ISUP skóre je prezentováno v tab. 1 níže.

Závěr: Výsledky ukazují, že program časného záchytu KP na našem pracovišti umožňuje efektivní identifikaci pacientů s klinicky významným onemocněním. KP byl zachycen u 70 % mužů podstupujících biopsii, přičemž většina nálezů (63,5 %) představovala klinicky signifikantní tumory (ISUP > 1). Relativně nízký podíl pacientů s ISUP 1 svědčí pro dobrou selekci indikovaných k invazivní diagnostice. Získaná data podporují přínos organizovaného screeningového programu s využitím PSA a následného algoritmu a potvrzují jeho proveditelnost i efektivitu v podmínkách jednoho pracoviště.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Význam předoperační hladiny [-2]proPSA v predikci high-grade karcinomu prostaty u pacientů po radikální prostatektomii

Sedláčková H.¹, Trávníček I.¹, Stránský P. jr.¹, Ondič O.², Jirásko M.³, Ferda J.⁴, Hora M.¹

¹ Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
² Šiklův ústav patologie, LF UK a FN Plzeň
³ Laboratoř imunochemické diagnostiky, LF UK a FN Plzeň
⁴ Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Přesná předoperační stratifikace pacientů s high-grade karcinomem prostaty (KP) je kruciální pro správnou volbu léčebné strategie. Biomarker [-2]proPSA je považován za slibný pro odhad agresivity KP. Cílem studie bylo zhodnotit význam [-2]proPSA v predikci high-grade KP u pacientů podstupujících roboticky asistovanou radikální prostatektomii (RARP).

Materiál a metody: Provedli jsme retrospektivní analýzu prospektivně vedené databáze jednoho centra. Do studie bylo zařazeno 509 pacientů s histologicky verifikovaným KP, kteří v letech 2021–2025 podstoupili RARP. U všech pacientů byly před biopsií stanoveny hodnoty tPSA, [-2]proPSA, fPSA, vypočítána hodnota indexu zdraví prostaty (PHI) a provedena magnetická rezonance (MR) prostaty hodnocená pomocí PI-RADS klasifikace. High-grade onemocnění bylo definováno jako ISUP Grade Group ≥ 3 v definitivním histopatologickém vyšetření. Prediktivní schopnost jednotlivých biomarkerů a jejich kombinací byla hodnocena pomocí ROC analýzy a logistické regresní analýzy.

Výsledky: High-grade KP byl zjištěn u 142 pacientů (27,9 %). Plocha pod křivkou (AUC) pro predikci high-grade onemocnění činila 0,547 pro PSA, 0,561 pro PHI a 0,582 pro [-2]proPSA. Přidání [-2]proPSA k modelu založenému na tPSA vedlo ke zlepšení diskriminační schopnosti modelu (AUC 0,547 vs. 0,581). Nejvyšší prediktivní přesnosti bylo dosaženo kombinací tPSA, [-2]proPSA a PI-RADS skóre (AUC 0,632). Podíl high-grade KP narůstal se zvyšující se hladinou [-2]proPSA od 20,7 % u pacientů s [-2]proPSA < 15 ng/ml, na 33,8 % u pacientů s [-2]proPSA ≥ 25 ng/ml. Ve srovnání s pacienty s [-2]proPSA < 15 ng/ml měli nemocní s hodnotou [-2]proPSA ≥ 25 ng/ml téměř dvojnásobné riziko výskytu high-grade KP (OR 1,96; 95% CI 1,17–3,27).

Závěr: Vyšší hladiny [-2]proPSA jsou asociovány se zvýšeným rizikem high-grade KP v definitivním histopatologickém vyšetření. Hodnota [-2]proPSA poskytuje dodatečnou informaci nad rámec samotného tPSA a její kombinace s parametry MR prostaty dále zlepšuje předoperační stratifikaci rizika. Pacienti s hodnotou [-2]proPSA ≥ 25 ng/ml vykazují téměř dvojnásobné riziko výskytu high-grade KP oproti pacientům k hladinou [-2]proPSA < 15 ng/ml po RARP.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO (Fakultní nemocnice Plzeň –⁠ FNPl, 00669806) a programem Cooperatio, vědní oblasti SURG.

 

Přesnost biparametrické MR v diagnostice karcinomu prostaty –⁠ zkušenosti z klinické praxe

Pozdníková N.¹, Příman O.¹, Dušková K.¹, Zdobinská T.¹, Novák A.¹, Lambert L.², Veselý Š.¹

¹ Urologická klinika 2. LF UK a FNMH Praha
² Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FNMH Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Narůstající požadavky na dostupnost a kvalitu magnetické rezonance (MR) prostaty vedou ke snaze o zefektivnění diagnostického procesu. Standardní metodou je multiparametrická MR (mpMR), nicméně řada prací dokládá srovnatelnou diagnostickou výkonnost biparametrické MR (bpMR). Cílem práce bylo zhodnotit přesnost bpMR v diagnostice karcinomu prostaty (KP) v reálné klinické praxi.

Materiál a metody: Retrospektivně jsme analyzovali pacienty vyšetřené bpMR v období od září 2024 do května 2026. U pacientů s pozitivním nálezem (PI-RADS ≥ 3) byla provedena softwarová fúzní biopsie prostaty s odběrem 1–3 cílených vzorků z léze a následně 12vzorková systematická biopsie. Soubor byl rozšířen o pacienty s negativní bpMR (bez suspektního ložiska / PI-RADS 1–2). Část z nich podstoupila systematickou biopsii pro přetrvávající klinickou suspekci, ostatní byli dále klinicky sledováni. Klinicky signifikantní KP (sKP) byl definován jako GS ≥ 3+4 (ISUP ≥ 2).

Výsledky: U pacientů s PI-RADS ≥ 3 byl KP zachycen u 101 ze 122 (82,8 %) a sKP u 71 ze 122 (58,2 %). Většina KP byla zachycena kombinací fúzní a systematické biopsie, tedy pozitivními cílenými ložisky vč. systematických vzorků (u KP 63,4 %, u sKP 70,4 %). Pouze cílené vzorky byly pozitivní u 19,8 % ze zachycených KP, resp. 15,5 % sKP. Samotná systematická biopsie tedy přispěla k detekci 17,8 % KP a 14,1 % sKP. Pozitivní prediktivní hodnota MR lézí rostla se závažností PI-RADS –⁠ 12,5 % pro PI-RADS 3; 59,8 % pro PI-RADS 4 a 78,0 % pro PI-RADS 5. V rozšířené analýze dosáhla bpMR pro detekci jakéhokoli KP senzitivity 88,6 % a specificity 87,0 %. Pro detekci sKP byla senzitivita 89,9 % a specificita 74,1 %.

Závěr: Za předpokladu zachování patřičné kvality pořízených snímků a erudovaného popisu snímků bpMR v našem souboru prokázala dobrou diagnostickou výkonnost a naše výsledky dále podporují její využití jako alternativy k mpMR v rámci algoritmu diagnostiky KP. Systematická biopsie však nadále zachytila nezanedbatelný podíl KP i sKP, což podporuje její zachování v našem bioptickém protokolu.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Význam PI-RADS skóre, PSA denzity a veľkosti MR lézie pri transperineálnej fúznej biopsii prostaty

Janák A.¹, Cao Thanh T.¹, Wilšinská I.², Žiaran S.¹

¹ Urologická klinika LF UK a UNB v Bratislave, Nemocnica Ružinov, Slovensko
² Urologické oddelenie, UNB v Bratislave, Nemocnica ak. L. Dérera, Slovensko

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Multiparametrická magnetická rezonancia (mpMR) prostaty a PI-RADS klasifikácia zohrávajú zásadnú úlohu pri indikácii a plánovaní biopsie prostaty (BP). Cieľom práce bolo analyzovať výsledky transperineálnych fúznych BP a identifikovať klinické a zobrazovacie parametre asociované s detekciou karcinómu prostaty (KP).

Materiál a metódy: Retrospektívne boli analyzované údaje zo 152 transperineálnych fúznych BP vykonaných v roku 2025 v lokálnej anestézií na dvoch pracoviskách Univerzitnej nemocnice Bratislava. Biopsie boli realizované systémom KOELIS Trinity s využitím Organ-Based Tracking fúzie. Hodnotené boli výsledky BP, PI-RADS skóre, počet, veľkosť a objem MR lézií, objem prostaty, PSA denzita (PSAD) a výsledky cielených a systematických BP. Analyzovaná bola asociácia sledovaných parametrov s detekciou KP a klinicky signifikantného karcinómu prostaty (sKP ≥ 3+4, ISUP ≥ 2).

Výsledky: KP bol diagnostikovaný u 119 zo 152 pacientov (78,3 %) a sKP u 78 zo 152 pacientov (51,3 %). Priemerný vek bol 69,3 (±8,43) roku, PSA 10,98 (±6,5) ng/ml, objem prostaty 55,2 (±30,7) ml a PSAD 0,16 ng/ml/ml. Detekcia KP aj sKP signifikantne narastala s PI-RADS kategóriou (p < 0,0001); pozitivita BP dosiahla 20,0 % pri PI-RADS 2, 34,8 % pri PI-RADS 3, 83,1 % pri PI-RADS 4 a 94,9 % pri PI-RADS 5. Štatisticky významná asociácia bola preukázaná aj pri PSAD –⁠ detekcia KP stúpla zo 46,2 % pri hodnote PSAD 0,10 ng/ml/ml na 94,7 % pri hodnote > 0,20 ng/ml/ml a detekcia sKP zo 17,9 na 70,2 % (p < 0,001). Hodnota PSA nebola štatisticky významne asociovaná s detekciou KP (p = 0,631). Detekcia KP aj sKP významne súvisela s veľkosťou dominantnej MR lézie (KP: p = 0,0009; sKP: p = 0,0002).

Záver: Vyššie PI-RADS skóre (4–5), PSAD a veľkosť dominantnej MR lézie boli signifikantne asociované s detekciou KP aj sKP. Výsledky podporujú význam MR-cielenej transperineálnej fúznej BP. Systematická biopsia si zachováva doplnkovú diagnostickú hodnotu a môže prispieť k záchytu nádorov mimo cielene odoberaných lézií.

 

Konflikt záujmov: Nie.

Grantová podpora: Nie.

 

Transrektální vs. transperineální cílená biopsie prostaty –⁠ naše více než 2leté zkušenosti s metodami

Szewczyk J.¹, Konečná T.¹, Raška I.¹, Murárová M.², Švecová J.²

¹ Urologické oddělení, Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí
² Oddělení intervenční radiologie, Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Multiparametrická magnetická rezonance (mpMR) s PI-RADS skóre dnes určuje indikaci i cílení biopsie prostaty s cílem zachytit klinicky signifikantní karcinom (sKP; ISUP ≥ 2). Transperineálnímu (TP) přístupu se oproti transrektálnímu (TR) připisuje nižší riziko infekčních a lepší zaměřitelnost apikálních komplikací, vliv na záchyt karcinomu je ale nejednoznačný. Cílem práce bylo porovnat záchyt sKP mezi TR a TP přístupem, celkově i podle kategorie PI-RADS.

Materiál a metody: Retrospektivní hodnocení monocentrického registru všech cílených fúzních biopsií prostaty z let 2024–2026; bylo analyzováno 166 biopsií se známou histologií. Medián věku byl 66,7 roku, prostatický specifický antigen (PSA) 6,0 ng/ml a denzita PSA 0,16 ng/ml/cm³; 94,5 % pacientů mělo PI-RADS 4–5 a u 82,5 % šlo o primobiopsii. TR bylo provedeno 76 a TP 90 biopsií. Záchyt je uváděn s 95% intervaly spolehlivosti; přístupy byly porovnány celkově i ve stratifikaci podle PI-RADS, s korekcí na mnohočetné testování.

Výsledky: Záchyt sKP byl 48,2 % (80 ze 166), jakéhokoli karcinomu 83,7 %; rostl s PI-RADS (PI-RADS 4 : 42,6 %, PI-RADS 5 : 61,8 %; p = 0,023). Celkově se TR a TP nelišily (47,3 vs. 50,0 %; p = 0,85), efekt přístupu však závisel na PI-RADS (p = 0,018) –
u PI-RADS 5 byl záchyt sKP TP 77,8 % oproti TR 50,0 % (p = 0,047), zatímco u PI-RADS 4 byl shodný (42,1 vs. 43,2 %). U primobiopsií zachytila samotná cílená biopsie sKP v 42,3 %, samotná systematická pouze v 19,0 %; cílená biopsie zachytila sKP u 27 pacientů s negativní systematickou oproti třem v opačném směru (p < 0,001).

Závěr: Přínos TP přístupu se koncentruje do lézí PI-RADS 5, zatímco u PI-RADS 4 je volba přístupu z hlediska záchytu karcinomu indiferentní. Cílená biopsie je nenahraditelná a u primobiopsií by měla být vždy doplněna systematickou. Výsledky podporují volbu přístupu řízenou nálezem mpMR a vyžadují prospektivní ověření.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Shoda PRIMUS a PI-RADS skóre v pilotním souboru mikroultrazvukem naváděných transperineálních fúzních biopsií prostaty

Stejskal J., Fila M., Jurok M., Heráček J., Záleský M.

Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

 

Diskutovaný poster

Úvod: Cílem analýzy je porovnat výsledky skóre PRIMUS (Prostate Risk Identification using Micro UltraSound) u pacientů s MR suspektními ložisky prostaty hodnocenými podle systému PI-RADS v.2 v pilotním souboru mikroultrazvukem naváděných transperineálních biopsií prostaty.

Materiál a metody: V analýze bylo hodnoceno celkem 32 pacientů, kteří mezi lednem a květnem 2026 podstoupili mikroultrazvukem navigovanou transperineální biopsii prostaty. U všech byla na předem provedené 3T MR prostaty popsána suspektní ložiska dle systému PI-RADS v.2. Při biopsii byla prostata zobrazena pomocí 29 MHz transrektální sidefire ultrazvukové sondy systému ExactVu a pomocí softwarové fúze byla vyhledána nejvýznamnější leze popsaná na MR. Tato byla zhodnocena pomocí systému PRIMUS, využívající hodnot 1–5 stejně jako systém PIRADS. Hodnocena byla shoda obou pětistupňových systémů hodnocení a záchyt karcinomu prostaty pro jednotlivé kategorie PI-RADS i PRIMUS.

Výsledky: Průměrný věk pacientů v souboru byl 64 (49–82) let a průměrný prostatický specifický antigen (PSA) byl 7,7 ng/ml (0,6–31,2). PRIMUS skóre odpovídalo PI-RADS skóre příslušné leze v 14 případech (43,8 %), v 15 případech (46,9 %) bylo nižší a ve třech případech vyšší (9,4 %). Záchyt karcinomu prostaty pro jednotlivé kategorie PI-RADS a PRIMUS uvádí tab. 1.

Závěr: PRIMUS skóre suspektních ložisek v prostatě bylo asi u poloviny pacientů nižší než její PI-RADS skóre. Markantní je vysoké zastoupení ložisek skupiny PRIMUS 3, tedy nejednoznačného charakteru. Vyšší kategorie léze znamenala vyšší riziko přítomnosti karcinomu prostaty v obou systémech hodnocení.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Institucionální podpora IP DZRVO MO1012.

 

Korelace imunohistochemické exprese PSMA s hodnotou SUVmax primárního tumoru na
⁶⁸Ga-PSMA PET/CT v rámci stagingu vysoce rizikového karcinomu prostaty

Malý M.¹, Kleissnerová L.², Zogala D.³, Soukup V.¹, Čapoun O.¹

¹ Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
² Ústav patologie, 1. LF UK a VFN Praha
³ Ústav nukleární medicíny, 1. LF UK a VFN Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: ⁶⁸Ga-PSMA PET/CT představuje doporučenou metodu primárního stagingu vysoce rizikového karcinomu prostaty (KP). Vztah in vivo avidity (SUV_max) a skutečné tkáňové exprese prostatického specifického membránového antigenu (PSMA) není zcela objasněn. Až 10 % primárních tumorů nevykazuje signifikantní aviditu na PSMA PET/CT. Cílem studie bylo zhodnotit korelaci imunohistochemické (IHC) exprese PSMA ve vzorcích biopsie prostaty s hodnotou SUV_max primárního tumoru.

Materiál a metody: Retrospektivně jsme hodnotili 66 hormonálně naivních pacientů s vysoce rizikovým KP diagnostikovaným z fúzní biopsie, kteří podstoupili staging pomocí ⁶⁸Ga-PSMA PET/CT mezi roky 2021 a 2025. Exprese PSMA byla hodnocena pomocí H-skóre a imunoreaktivního skóre na membráně i v cytoplazmě nádorových buněk, a to jak v ložisku s nejvyšším ISUP grade, tak jako průměrná hodnota ze vzorků reprezentujících jednotlivé zastižené stupně ISUP. Vztah IHC exprese a SUV_max primárního tumoru na PSMA PET/CT jsme testovali pomocí Spearmanovy korelace, lineární regrese a Kruskal-Wallisovým testem. Za statisticky významnou považujeme hodnotu p < 0,05.

Výsledky: Byla zjištěna statisticky signifikantní slabá až středně silná korelace mezi IHC expresí z biopsie a SUV_max primárního tumoru. Nejsilnější vztah vykazovalo membránové H-skóre ve vzorku s nejvyšším ISUP grade (Spearman r = 0,431; 95% CI 0,211–0,609; p = 0,0003). Trend byl potvrzen i v regresním modelu (R² = 0,126; p = 0,0035) a při stratifikaci podle mediánu SUV_max (Kruskal-Wallis p = 0,0042). Tři pacienti (4,5 %) měli negativní nález na PSMA PET/CT v primárním tumoru, dva měli nulovou IHC expresi a třetí vykazoval nízkou expresi (membránové H-skóre 30 v nejvyšším ISUP, průměrné kombinované H-skóre 83).

Závěr: Naše výsledky ukazují, že tkáňová exprese PSMA v biopsii prostaty koreluje s intenzitou akumulace radiofarmaka v primárním tumoru na ⁶⁸Ga-PSMA PET/CT. Nejvýraznější vztah byl u membránového H-skóre v nejagresivnějším ložisku. Tato data podporují biologickou relevanci SUV_max primárního tumoru jako zobrazovacího biomarkeru a mohou přispět k lepšímu pochopení heterogenity PSMA exprese u KP.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: RVO-VFN64165, ORJ 90223.

 

Prediktory záchytu karcinomu prostaty u pacientů s předchozí negativní magnetickou rezonancí

Čapoun O.¹, Řezáč J.¹, Sobotka R.¹, Hanuš P.², Černý V.², Macová I.², Malý M.¹, Vlček F.¹, Burgetová A.², Soukup V.¹

¹ Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
² Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Magnetická rezonance (MR) prostaty představuje standardní nástroj v diagnostice karcinomu prostaty (KP), nicméně její negativní prediktivní hodnota není absolutní. Cílem studie bylo identifikovat prediktory pozitivní biopsie prostaty (BP) u pacientů s předchozí negativní MR.

Materiál a metody: Do retrospektivní analýzy byli zařazeni pacienti, kteří podstoupili BP po předchozí negativní MR (PI-RADS ≤ 2) na našem pracovišti v období od července 2023 do května 2026. Z celkového souboru 156 pacientů jsme vyřadili muže se známým KP v aktivním sledování (n = 26) a s incidentálně diagnostikovaným KP po výkonech pro benigní hyperplazii prostaty (n = 25). Finální kohorta zahrnovala 105 pacientů. Hodnotili jsme věk, hladinu prostatického specifického antigenu (PSA), denzitu PSA (PSAD), nález při vyšetření per rektum (DRE) a transrektálním ultrazvuku (TRUS) a počet předchozích biopsií. Klinicky signifikantní KP (sKP) byl definován jako ISUP Grade Group ≥ 2. Provedli jsme univariační a multivariační logistickou regresní analýzu.

Výsledky: KP jsme zachytili u 37 pacientů (35,2 %), sKP u 21 pacientů (20,0 %). V univariační analýze byla vyšší PSAD spojena se záchytem jakéhokoli KP (poměr šancí (OR) 1,42; 95% interval spolehlivosti (CI) 1,05–1,92; p = 0,021) i sKP (OR 1,51; 95% CI 1,10–2,06; p = 0,010). Hladina PSA souvisela s detekcí sKP (OR 1,05; 95% CI 1,00–1,09; p = 0,046). Pozitivní DRE bylo rovněž nezávisle spojeno se sKP (OR 5,50; 95% CI 1,67–18,12; p = 0,005). V multivariační analýze zůstaly nezávislými prediktory sKP PSAD (OR 1,55; 95% CI 1,12–2,15;
p = 0,009) a pozitivní DRE (OR 6,21; 95% CI 1,42–27,03; p = 0,015). Predikční model dosáhl plochy pod křivkou 0,79. Optimální cut off PSAD pro predikci sKP byl 0,22 se senzitivitou 71,4 %, specificitou 80,7 % a negativní prediktivní hodnotou 91,8 %.

Závěr: Navzdory negativní MR byla u pětiny pacientů prokázána přítomnost sKP. Denzita PSA a pozitivní DRE představují významné prediktory pozitivní biopsie a mohou pomoci v rozhodování o indikaci systematické biopsie u pacientů s negativním nálezem na MR.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: RVO-VFN64165.