Degradační produkty kolagenu a elastinu jako možné ukazatele aktivity sklerodermie


Authors: R. Bečvář;  J. Štork 1;  H. Hulejová;  M. Braun;  I. Zatloukalová 2;  P. Zatloukal 3;  P. Jansa 4;  T. Paleček 4
Authors‘ workplace: Revmatologický ústav, Klinika revmatologie 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha ;  Dermatovenerologická klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1;  Nestátní pneumologické zařízení, Poliklinika Kartouzská, Praha 2;  Klinika pneumologie a hrudní chirurgie, Fakultní nemocnice Na Bulovce a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a IPVZ, Praha 3;  2. interní klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha 4
Published in: Čes. Revmatol., 17, 2009, No. 1, p. 23-29.
Category: Original Papers

Overview

Úvod.
U systémové (SSc) a lokalizované sklerodermie (LSc) nejsou zatím k dispozici žádné spolehlivé ukazatele aktivity. U obou onemocnění dochází k excesivnímu ukládání vláken kolagenu a elastinu v kůži a podkoží, u SSc navíc v cévní stěně a parenchymu většiny orgánů.

Cíle.
Cílem této studie bylo stanovit míru degradace kolagenu typu I, exkreci elastinu a sérové koncentrace prozánětlivých cytokinů u SSc a LSc a porovnat tyto skupiny s pacienty s psoriasis vulgaris (PsV) a zdravými jedinci (ZJ).

Pacienti a metody.
Celkem bylo vyšetřeno 91 jedinců – 24 se SSc, 16 s LSc a jako kontrolní skupiny 37 pacientů s PsV a 14 dárců krve. Močová exkrece pyridinolinu (U-PD) a deoxypyridinolinu (U-DPD) byla měřena pomocí HPLC. Močová exkrece rozpustného elastinu (U-SE) byla hodnocena kvantitativní imunoprecipitační metodou, sérové koncentrace interleukinu-6 (IL-6) a solubilního receptoru pro interleukin-2 (IL-2R) byly stanoveny pomocí souprav ELISA. Všechna měření byla provedena při vstupu a po jednom roce.

Výsledky.
Hladiny U-PD byly při vstupu a po roce nejvyšší u SSc. Při vstupu byly koncentrace U-PD zvýšené u SSc a LSc ve srovnání se ZJ (u obou skupin p < 0,0001). Pacienti se SSc měli také vyšší hladiny ve srovnání s PsV (p < 0,001). Při vstupu byly U-DPD u SSc zvýšené ve srovnání se ZJ a LSc (p = 0,006 a p < 0,001). Při vstupu byly zvýšené koncentrace U-SE u skupiny PsV ve srovnání se ZJ (p < 0,001). Po roce byly tyto koncentrace významně vyšší u skupin SSc a PsV ve srovnání se ZJ (u obou p = 0,001). Hladiny IL-6 byly při vstupu zvýšené u skupin SSc, LSc a PsV ve srovnání se ZJ (p < 0,0001, p < 0,001 a p = 0,004), po roce však pouze u SSc (p < 0,001). Hladiny IL-2R se nelišily v žádné době.

Závěry.
Zvýšené ukazatele metabolismu kolagenu a elastinu u SSc a LSc odrážejí aktivní fibrotický proces u těchto nemocí a jsou v souladu s již publikovanými daty. Vysoká exkrece elastinu u nemocných PsV je překvapivá a nemáme pro ni dosud vysvětlení.

Klíčová slova:
systémová sklerodermie, morfea, psoriáza, kolagen, elastin, aktivita

Úvod

Termín sklerodermie označuje onemocnění charakterizovaná vznikem tuhé kůže, podmíněné zvýšenou produkcí a sklerotizací vaziva. Dochází-li k symetrickému tuhnutí kůže s postižením vnitřních orgánů, mluvíme o systémové sklerodermii (SSc). SSc postihuje kromě kůže zejména gastrointestinální trakt, plíce, srdce a ledviny. Dosud se nepodařilo vysvětlit: značnou variabilitu rozsahu a progrese této nemoci, rychlé hromadění složek extracelulární matrix v kůži a vnitřních orgánech, časté a typické imunologické odchylky. Pozorujeme nepravidelné střídání akutních a chronických zánětlivých změn a všudypřítomné a charakteristické změny struktury a funkce cév (1).

V patogenezi hrají významnou roli endoteliální buňky, jejichž funkce bývají při SSc narušeny, zejména tvorba prostacyklinu bývá snížena a dochází k aktivaci destiček. Skupina transformujících růstových faktorů beta 1–5 stimuluje tvorbu kolagenu a fibronektinu a inhibuje růst epitelií a endotelií. Tím může vyvolávat rozpad bazálních membrán a následné větvení cév a neovaskularizaci. IL-1 je produkován makrofágy a stimuluje proliferaci fibroblastů a syntézu kolagenu typu I a III. IL-2 produkovaný T lymfocyty působí jako růstový faktor fibroblastů, a proto bývají zvýšené jeho sérové hladiny i jeho solubilního receptoru (sIL-2R) u nemocných SSc a korelují s progresí choroby (3). IL-6 jako jeden z hlavních mediátorů zánětu je produkován T a B lymfocyty, fibroblasty, endoteliemi a keratinocyty. Může indukovat zvýšenou syntézu složek extracelulární matrix.

Je-li onemocnění omezeno pouze na kůži, bez nebo jen s minimálním, postižením vnitřních orgánů, jedná se o sklerodermii cirkumskriptní (4) neboli lokalizovanou či o morpheu (LSc) (5). Psoriasis vulgaris (PsV) postihuje v našich zemích kolem dvou procent populace. Jedná se o proces charakterizovaný abnormální diferenciací a hyperproliferací keratinocytů, endotelií, infiltrací zánětlivými buňkami a s pravděpodobnou účastí nervového systému. V současnosti se významná role při vzniku psoriázy přisuzuje imunitnímu systému (6), bývá považována za autoimunitní onemocnění (7).

SSc a LSc nemají spolehlivé ukazatele aktivity, protože běžné reaktanty akutní fáze nevystihují aktivitu těchto chorob. Jak bylo již uvedeno, excesivní ukládání komponent extracelulární matrix fibroblasty zejména kolagenu a elastinu vede k poruše rovnováhy mezi tvorbou a degradací těchto vláknitých bílkovin (8). Změny degradace zralého kolagenu a elastinu je možné kvantifikovat měřením močové exkrece příčněvazebných aminokyselinových elementů. Jedná se o pyridinolin (PD), který je produktem kolagenu typu I, II, III, V a XI a deoxypyridinolinu (kolagen typu I) (DPD), dále pak solubilní elastin (SE) nebo jeho příčněvazebné elementy, desmosinu a isodemosinu (9). U LSc by tyto močové ukazatele degradace pojiva mohly pomoci určit aktivitu procesu a zda je možné ještě terapeuticky zasáhnout a předejít tak rozvoji funkčního až mutilujícího postižení. PsV byla zařazena jako srovnávací diagnóza, neboť na rozdíl od SSc a LSc, zánětlivých onemocnění postihujících vazivo, se jedná o nemoc s převážným postižením epitelu (10).

Cíle tohoto projektu byly následující: 1. Vytvořit skupinu 20 nemocných s definitivní diagnózou SSc, 20 jedinců s LSc a jako kontrolní skupiny 20 nemocných PsV a 20 zdravých jedinců. 2. Podle vypracovaného protokolu provést vstupní vyšetření – část anamnestickou, klinickou a u SSc laboratorní testy a vyšetření orgánových systémů. 3. U všech skupin stanovit hladiny prozánětlivých cytokinů – IL-6 a IL-2R a degradačních produktů kolagenu v moči - U-PD a U-DPD a U-SE. 4. Provést kompletní kontrolní klinické, laboratorní vyšetření včetně stanovení uvedených ukazatelů po jednom roce.

Pacienti a metody

Pacienti

Bylo vyšetřeno 24 pacientů s SSc. Diagnóza byla stanovena dermatologem na základě kožních a u nejasných případů na základě histopatologických nálezů z kožní biopsie. Pacienti byli dále charakterizováni podle klasifikačních kritérií a rozděleni do podskupin (2): 14 (58,36 %) s limitovanou formou, 5 (20,69 %) s difuzní formou, 3 (12,71 %) jedinci s formou sclerodermia sine scleroderma, 1 (4,12 %) s překryvným syndromem a 1 (4,12 %) nemocný s nediferencovaným onemocněním pojiva. Jedinci se systémovou nebo plicní hypertenzí, s jinými fibrotizujícími procesy a s příznaky manifestní aterosklerózy byli vyloučeni ze studie.

Dále bylo vyšetřeno 16 nemocných s různými typy LSc, u nichž diagnóza byla také stanovená dermatologem. Jako kontrolní skupiny bylo vyšetřeno 37 pacientů s PsV s různým rozsahem kožního postižení a 20 zdravých jedinců (ZJ) (dárců krve). Základní demografická charakteristika je uvedena v tabulce 1.

Table 1. Základní demografická charakteristika vyšetřovaných skupin.
Základní demografická charakteristika vyšetřovaných skupin.
SSc systémová sklerodermie, LSc lokalizovaná sklerodermie, PsV psoriasis vulgaris, ZJ zdraví jedinci

Metody

U nemocných SSc byla provedena základní hematologická, biochemická vyšetření séra a vyšetření moči. Krevní obraz byl stanoven na automatickém analyzátoru (Sysmex).Dále bylo provedeno vyšetření rychlosti sedimentace erytrocytů dle Fahraeuse a Westergrena za hodinu (FW). Ke stanovení jednotlivých frakcí sérových bílkovin bylo použito elektroforézy. Sérové koncentrace laktátdehydrogenázy, kreatinkinázy, kreatininu a močoviny byly stanoveny na automatickém analyzátoru (Hitachi). Dále bylo provedeno vyšetření moči chemicky, sedimentu a proteinurie za 24 hodin.

U nemocných SSc a LSc byly detekovány antinukleární protilátky (ANA) pomocí nepřímé imunofluorescence na HEP2 buňkách. Dále bylo provedeno vyšetření imunoblottingem, kde se detekují autoprotilátky komplexu ENA – U1RNP, NRNP, Ro, La, a dále anti Scl-70, Jo-1, P-protein, Sm, ACA a neznámé autoprotilátky.

Stanovení močové exkrece pyridinolinu a deoxypyridinolinu

Stanovení U-PD a U-DPD bylo provedeno pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) kombinované s fluorescenční detekcí, jak bylo popsáno dříve (11). Dosažený detekční limit pro obě příčné vazby je 200 fentomol. Naměřené množství PD a DPD bylo vztaženo na koncentraci močového kreatininu. Udává se v jednotkách nmol/mmol kreatininu.

Stanovení koncentrace rozpustného elastinu v moči

Ke stanovení koncentrace U-SE byla použita kvantitativní „dye-binding“ metoda (komerční sada Fastin Elastin, firmy Biocolor Ltd., N. Ireland). Elastin ve vzorcích moči byl měřen v dubletech a kvantitativně vyhodnocen na základě kalibrační křivky získané z komerčně dodaných standardů elastinu. Výrobcem udávaný detekční limit metody je 5 mikrogramů.

Stanovení sérových hladin IL-6 a IL-2R

Stanovení plazmatických hladin bylo provedeno enzymovou imunosorbentní analýzou pomocí komerčně vyráběných setů (BioSource International, Inc., California, USA). Citlivost eseje použité metody byla pro IL-2R 36 pg/ml a pro IL-6 1,4 pg/ml. Interassay koeficient byl 5,2 %.

Vyšetření tkání a orgánů

Kapilaroskopické vyšetření

Dále bylo provedeno kapilaroskopické vyšetření nehtových valů, kdy jsme vycházeli z metodiky popisu morfologických změn podle Maricqové (12), kterou jsme později kvantifikovali (13).

Kardiologické vyšetření

U všech nemocných byl proveden delší záznam EKG a echokardiografické vyšetření. U pacientů s nálezem četnějších extrasystol bylo provedeno EKG Holterovo monitorování.

Kožní vyšetření

U nemocných SSc byl hodnocen rozsah a závažnost kožního postižení pomocí kožního skóre modifikovanou metodou podle Rodnana (14). U pacientů s LSc (morpheou) bylo provedeno hodnocení rozsahu a závažnosti kožní postižení pomocí skóre podle Seygera a spol. (15). U pacientů s PsV bylo provedeno hodnocení rozsahu a závažnosti kožní postižení pomocí skóre PASI.

Plicní vyšetření

U všech nemocných SSc bylo provedeno fyzikální vyšetření hrudníku, zadopřední a bočný skiagram hrudníku. Následovalo spirometrické vyšetření a stanovení DLCO. Funkční vyšetření plic bylo provedeno na celotělovém pletyzmografu Medgraphics 1085 Series (USA) a byly měřeny tyto parametry: FVC, FEV-1 a pO2. Vyšetření difuzní kapacity plic pro CO bylo provedeno metodou jednoho dechu “single breath” na přístroji Medgraphics PF/Dx, (USA). Hodnocení stupně postižení bylo vyjádřeno v % normálních hodnot ve věku nemocného. Vyšetření HRCT hrudníku bylo provedeno vysoce rozlišujícím algoritmem s hodnotami 130 kV, 70-100 mA, 3 s, kolimace 2 mm. Intervaly mezi skeny byly 15–20 mm. Hodnoceny byly tyto nálezy: mlhovité zvýšení denzity, centrilobulární mikronoduly, prominence centrilobulárních struktur, kondenzace, uzly, nerovné kontury dotyku, peribronchiální ztluštění, ztluštění stěn bronchů, dilatace bronchiolů, pleurální a subpleurální ztluštění, subpleurální nepravidelné linie, distorze parenchymu, septální linie, neseptální nepravidelné linie a pruhy a voštinovitá plíce. Stupeň aktivity (alveolitidy) a intersticiální fibrózy byl kódován takto: 0 – žádné změny, 1 – mírné změny, 2 – střední změny, 3 – významné změny.

Vyšetření jícnu

Všichni nemocní podstoupili scintigrafické vyšetření jícnu po polknutí látky značené radionuklidem Tc. Změny byly hodnoceny třemi stupni: 0 – normální nález, 1 – mírně zpomalená peristaltika, 2 – výrazně zpomalená peristaltika.

Ke statistickému zpracování výsledků byly použity tyto testy: Studentův t-test a Pearsonův korelační koeficient.

Výsledky

Laboratorní vyšetření

Všichni pacienti SSc měli normální krevní obraz i při roční kontrole a průměrná hodnota FW za jednu hodinu dosahovala pouze hraničních hodnot. Také hodnoty vybraných biochemických testů u nemocných SSc byly v mezích normy a po roce se lišily pouze nevýznamně. Chemické vyšetření moči prokázalo ve velmi nízkém procentu hematurii a proteinurii, která kvantitativně byla pozitivní pouze u jediné nemocné.

Výsledky imunologických ukazatelů

Při vyhodnocování výsledků imunologických testů u nemocných SSc a LSc byla soustředěna pozornost zejména na tyto autoprotilátky: celkové ANA, ACA, anti-Scl 70 a anti-U1RNP. U nemocných LSc byla zjištěna přítomnost ANA jen u dvou nemocných v nízkém titru. U nemocných SSc byla zjištěna pozitivita ANA u 95,83 % pacientů, při čemž nejčastěji se vyskytoval jemně zrnitý typ imunofluorescence (56,52 %). Přítomnost ACA byla zjištěna u 3 nemocných (12,50 %) a pozitivita anti-Scl 70 u 10 (41,67 %). U 5 pacientů (20,83 %) byly prokázány protilátky proti ENA, u 2 jedinců (8,33 %) pak v imunoblottingu neznámá autoprotilátka. Jiné autoprotilátky byly detekovány jen ojediněle (tab. 2).

Table 2. Výsledky imunologických testů u nemocných SSc.
Výsledky imunologických testů u nemocných SSc.

Klinická vyšetření

Kardiologické a kapilaroskopické vyšetření

Echokardiografické vyšetření neprokázalo u žádného pacienta nepřímé známky plicní arteriální hypertenze. U jedné nemocné byly zachyceny supraventrikulární dysrytmie, ale podle Holterova monitorování byl jejich výskyt ojedinělý. Kapilaroskopické nálezy se u skupiny SSc po roce významně nezměnily (tab. 3).

Table 3. Kapilaroskopické vyšetření, kožní skóre, morphea skóre a PASI skóre.
Kapilaroskopické vyšetření, kožní skóre, morphea skóre a PASI skóre.
SSc systémová sklerodermie, LSc lokalizovaná sklerodermie, PsV psoriasis vulgaris

Kožní vyšetření

U skupiny SSc byly hodnoty kožního skóre v průměru nízké (7,89) a po roce se významně nelišily. U skupiny PsV bylo vstupní PASI skóre relativně nízké se značným rozptylem hodnot, po roce se významně nezměnilo, podobné výsledky jsme také zaznamenali u morphea skóre ve skupině s LSc (tab. 3).

Výsledky vyšetření plic a jícnu

U nemocných SSc hodnoty všech sledovaných funkčních parametrů plic byly při vstupním vyšetření i po roce normální významně se nelišily, DLCO bylo snížené a po roce byl naměřen pokles (tab. 4). Obraz HRCT hrudníku byl u poloviny nemocných normální a zjištěné změny po roce významně neprogredovaly. Scintigrafické vyšetření jícnu ukázalo u většiny nemocných lehkou nebo střední poruchu motility a tento nález se po roce nezměnil.

Table 4. Funkční vyšetření plic, DLCO a scintigrafie jícnu u nemocných SSc.
Funkční vyšetření plic, DLCO a scintigrafie jícnu u nemocných SSc.

Výsledky prozánětlivých cytokinů a degradačních produktů kolagenu a elastinu

Průměrné hodnoty studovaných ukazatelů při vstupním vyšetření a po 1 roce v jednotlivých skupinách jsou uvedeny v tabulce 5.

Table 5. Hodnoty prozánětlivých cytokinů a degradačních produktů kolagenu a elastinu při vstupním vyšetření a po 1 roce.
Hodnoty prozánětlivých cytokinů a degradačních produktů kolagenu a elastinu při vstupním vyšetření a po 1 roce.
SSc systémová sklerodermie, LSc lokalizovaná sklerodermie, PsV psoriasis vulgaris, IL-6 interleukin-6, IL-2R receptor pro interleukin- 2, U-PD močový pyridinolin, U-DPD močový deoxypyridinolin, U-SE močový elastin

Plazmatické hladiny IL-6 a IL-2R

Průměrná plazmatická hladina IL-6 byla nejvyšší při vstupním vyšetření i při kontrolním odběru u skupiny SSc (tab. 5). Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna u ZJ. Při vstupním vyšetření byly hodnoty u skupin SSc, LSc a PsV významně vyšší oproti ZJ (tab. 7). Po 1 roce měli pouze nemocní SSc významně vyšší hodnoty ve srovnání se ZJ a pacienty s LSc.

Průměrná plazmatická hladina IL-2R byla nejvyšší při vstupním vyšetření u skupiny PsV a při ročním kontrolním odběru u skupiny SSc (tab. 5). Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna u ZJ. Při vstupním vyšetření byly významně vyšší hodnoty u skupiny PsV ve srovnání se ZJ, SSc a LSc (tab. 7). Po roce byly u skupin SSc, LSc a PsV vyšší hodnoty ve srovnání se ZJ na nízké hladině významnosti.

Table 6. Srovnání plazmatických hladin IL-2R u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
Srovnání plazmatických hladin IL-2R u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
SSc systémová sklerodermie, LSc lokalizovaná sklerodermie, PsV psoriasis vulgaris, ZJ zdraví jedinci

Močová exkrece PD a DPD

Průměrná U-DP byla nejvyšší při vstupním vyšetření i při kontrolním odběru u skupiny SSc (tab. 5). Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna při vstupním sběru u skupiny LSc a při kontrolním sběru u nemocných PsV. Při vstupním vyšetření byly hodnoty u skupin SSc a LSc významně vyšší ve srovnání se ZJ (tab. 8). Nemocní SSc měli také vyšší hodnoty ve srovnání s pacienty s LSc a PsV na nízké hladině významnosti. Při roční kontrole nebyly zjištěny významné rozdíly.

Table 7. Srovnání U-DP u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
Srovnání U-DP u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
SSc systémová sklerodermie, LSc lokalizovaná sklerodermie, PsV psoriasis vulgaris, ZJ zdraví jedinci

Průměrná U-DPD byla nejvyšší při vstupním i kontrolním sběru u skupiny SSc (tab. 5). Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna při vstupu i při kontrolním sběru u nemocných LSc. Při vstupním vyšetření byla U-DPD významně vyšší u skupiny SSc ve srovnání se ZJ, LSc a PsV (tab. 9). Při roční kontrole nebyly zjištěny významné rozdíly.

Table 8. Srovnání exkrece U-DPD u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
Srovnání exkrece U-DPD u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
SSc systémová sklerodermie, LSc lokalizovaná sklerodermie, PsV psoriasis vulgaris, ZJ zdraví jedinci

Močová exkrece rozpustného elastinu

Průměrná U-SE byla nejvyšší při vstupním vyšetření u skupiny PsV a při kontrolním odběru u skupiny SSc (tab. 6). Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna při vstupním sběru u ZJ a při kontrolním sběru u nemocných LSc. Při vstupním vyšetření skupina PsV měla hodnoty U-SE významně vyšší než ZJ, ve srovnání s SSc a LSc byly rozdíly méně významné (tab. 10). Při kontrolním sběru měli nemocní SSc významně vyšší hodnoty ve srovnání s nemocnými LSc a skupinou ZJ. Nemocní PsV měli významně vyšší hodnoty ve srovnání se skupinou LSc a ZJ.

Table 9. Srovnání plazmatických hladin IL-6 u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
Srovnání plazmatických hladin IL-6 u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
SSc systémová sklerodermie, LSc lokalizovaná sklerodermie, PsV psoriasis vulgaris, ZJ zdraví jedinci

Table 10. Srovnání U-SE u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
Srovnání U-SE u jednotlivých skupin při vstupním vyšetření a po 1 roce.
SSc systémová sklerodermie, LSc lokalizovaná sklerodermie, PsV psoriasis vulgaris, ZJ zdraví jedinci

Diskuse a závěr

U pacientů se SSc naše výsledky ukázaly nejintenzivnější degradaci kolagenu a současně aktivní zánětlivý proces dokumentovaný zvýšenými sérovými hladinami IL-6, což odráží patologické děje v kůži a viscerálních orgánech ve srovnání s pacienty s PsV a zdravými jedinci. U nemocných SSc je pozoruhodný pokles hodnot U-PD a U-DPD po roce na polovinu, který byl statisticky významný. V naší předchozí studii (16) všechny čtyři měřené ukazatele nepřesáhly normální hodnoty. Tento rozpor můžeme vysvětlit jiným složením skupiny (odlišná aktivita a závažnost nemoci) a je třeba vzít v úvahu i účinky terapie. I tak jsme tehdy zaznamenali některé klinické korelace. Hladiny U-DPD a solubilního IL-2R korelovaly s hodnotami zjednodušeného dotazníku kvality života, sérové hladiny IL-6 s počtem leukocytů v krevním obraze. Ištok a spol. (17) stanovili U-PD a U-DPD u nemocných s různými formami SSc, Raynaudovým fenoménem a osteoporózou. Zjistili podobně zvýšené hodnoty jako námi prezentovaná data zejména u nemocných s difuzní formou SSc a Raynaudovým fenoménem ve srovnání se zdravými jedinci. Stejná skupina studovala (18) množství PD v různých tkáních (endokard, fascie a močový měchýř) u pacientů se SSc. Pozorovali zvýšené množství této příčné vazby (1,41x, 1,26x and 2,64x) ve srovnání s tkáněmi zdravých jedinců.

Dále naše výsledky ukazují, že u LSc byla degradace kolagenu podobná jako u PsV a ZJ, ale byla pozorována určitá zánětlivá aktivita. Brinckmann a spol. (19) studovali příčné vazby u lipodermatosklerózy a LSc s otázkou, zda všechny zralé příčné vazby jsou zvýšené u fibrózy v souvislosti se zvýšením PD a DPD. Zjistili pokles koncentrace těchto vazebných elementů po lázních psoralenem a ozáření ultrafialovým světlem A u šesti z devíti nemocných LSc. Podle jejich hodnocení tento výsledek odráží remodelaci extracelulární matrix.

Námi naměřené hodnoty U-SE je obtížné interpretovat, zejména překvapily vstupní nejvyšší hodnoty u skupiny PsV, kde změny metabolismu elastinu dosud nebyly zjištěny. Stone a spol. (20) zjistili u nemocných SSc významně zvýšené ex-krece desmosinu a isodesmosinu, kdežto naše data ukázala vyšší hodnoty rozpustného elastinu u nemocných PsV než srovnání s SSc.

Závěrem lze konstatovat, že přínos měření příčně vazebných elementů odvozených od pojivových bílkovin u fibrotizujících procesů v tělních tekutinách je diskutabilní. Daleko relevantnější se jeví analýzy těchto ukazatelů ve změněných tkáních a zejména pak studie na genové úrovni. K tomuto účelu jsou zapotřebí rozsáhlejší mezinárodní výzkumné projekty.

Poděkování: Tato práce se uskutečnila za podpory Výzkumných záměrů Ministerstva zdravotnictví ČR č. 00000023728.

Doc. MUDr. Radim Bečvář, CSc.

Revmatologický ústav

Na Slupi 4

128 50 Praha 2

e-mail: becv@revma.cz


Sources

1. Medsger TA. Comment on scleroderma criteria cooperative study. In: Black CM and Myers AR (eds): Systemic sclerosis (Scleroderma). 1st ed. New York, Gower Med 1985: 235-49.

2. LeRoy EC, Black CM, Fleischmajer R, et al. Scleroderma (systemic sclerosis): classification, subsets and pathogenesis. J Rheumatol 1988; 15: 202-5.

3. Kahaleh MB, LeRoy EC. Interleukin-2 in scleroderma: correlation of serum levels with extent of skin involvement and disease duration. Ann Intern Med 1989; 110: 446-50.

4. Jablonska S, et al. Localized scleroderma. In: Jayson MIV, Black CM. Systemic sclerosis: scleroderma. 1. ed. Chichester, Willey, 1988: 303-18.

5. Štork J. Klasifikace sklerodermia circumscripta. Čs Derm 1991; 66: 331-5.

6. Farber EM, Raychaudhuri SP. Is psoriasis a neuroimmunologic disease? Int J Derm 1999; 38: 12-5.

7. Prinz JC. Which T cells cause psoriasis? Clin Exp Dermatol 1999; 24: 291-5.

8. Hunzelmann N, Risteli J, Risteli L, et al. Circulating type I collagen degradation products: a new serum marker for clinical severity in patients with scleroderma? Brit J Dermatol 1998; 139: 1020-5.

9. Baruffo A, Abbadessa A, Maja L, Tirri R, La Montagna G. Increased levels of urinary pyridinium crosslinks of collagen in systemic sclerosis. Conn Tiss Dis 1993; XII:47-57.

10. Steinert PM. The complexity and redundancy of epithelial barrier function. J Cell Biol 2000; 151: F5-7.

11. Špaček P, Hulejová H, Adam M. Ion exchange determination of pyridium crosslinks in urine as markers of bone resorption. J Liq Chrom Rel Tech 1997; 20: 1921-30.

12. Maricq HR. Nailfold capillaroscopy and biopsy in scleroderma and related disorders. Dermatologica 1984; 168: 73-7.

13. Bečvář R, Štork J, Pešáková V, Stáňová A, Hulejová H, Rysová L, Zatloukalová A, Zatloukal P, Jáchymová M, Pourová L. Klinické korelace potenciálních ukazatelů aktivity systémové sklerodermie. Čes Revmatol 2003; 11: 128-137.

14. Rodnan GP, Lipinski E, Luksick J. Skin thickness and collagen content in progressive systemic sclerosis and localized scleroderma. Arthritis Rheum 1979; 22: 130-40.

15. Seyger MM, va den Hoogen FH, de Boo T, de Jong EM. Reliability of two methods to assess morphea skin scoring and the use of durometer. J Am Acad Dermatol 1997; 37: 793-6.

16. Becvar R, Stork J, Pesakova V, et al. Clinical correlations of potential activity markers in systemic sclerosis. Ann N Y Acad Sci 2005; 1051: 404-12.

17. Ištok R, Czirják L, Lukáč J, Stančíková M, Rovenský J. Increased urinary pyridinoline cross-link compounds of collagen in patients with systemic sclerosis and Raynaud’s phenomenon. Rheumatology 2001; 40: 140-6.

18. Ištok R, Bely M, Stančíková M, Rovenský J. Evidence for increased pyridinoline concentration in fibrotic tissues in diffuse systemic sclerosis. Clin Exp Dermatol 2001; 26: 545-7.

19. Brinckmann J, Neess CM, Gaber Y, et al. Different pattern of collagen cross-links in two sclerotic skin diseases: lipodermatosclerosis and circumscribed scleroderma. J Invest Dermatol 2001; 117: 269-73.

20. Stone PJ, Korn JH, North H, et al. Cross-linked elastin and collagen degradation products in the urine of patients with scleroderma. Arthritis Rheum 1995; 38: 517-24.

Labels
Dermatology & STDs Paediatric rheumatology Rheumatology
Login
Forgotten password

Don‘t have an account?  Create new account

Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

×