Etanolová skleroterapie ovariálního endometriomu –⁠ systematický přehled a narativní syntéza

Overview

Cíl: Cílem přehledu bylo zhodnotit efektivitu a bezpečnost etanolové skleroterapie (EST) ovariálních endometriomů, riziko recidivy, dopad na ovariální rezervu a srovnání s laparoskopickou cystektomií. Dále byl hodnocen vliv metody na kvalitu života pomocí validizovaných dotazníků. Metodika: Zahrnuto bylo 27 studií (2009–2025; n = 1 936) sestávajících ze dvou randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) a 25 observačních studií. Riziko zkreslení hodnotily nástroje Cochrane RoB 2 a ROBINS-I. Primárními parametry byly míra recidivy a kvalita života, sekundárním změna hladiny anti-Mülleriánského hormonu (AMH). Výsledky: Míra recidivy (0–48,6 %) variovala dle délky sledování a techniky. Data naznačují benefit retenčního protokolu (expozice ≥ 10 minut) oproti prosté irigaci. V jediné RCT srovnávající EST a cystektomii nebyl po 12 měsících nalezen významný rozdíl v recidivě (48,6 vs. 42,9 %). Zatímco chirurgie vedla k poklesu AMH, po skleroterapii zůstaly hladiny většinou stabilní (analyzováno v 15 studiích). Žádná studie nehodnotila kvalitu života validovanými nástroji. Kvalitu důkazů limitovala převaha observačních studií s rizikem zkreslení. Závěr: EST představuje slibnou alternativu k chirurgii, šetrnější k ovariální rezervě. Efektivita prevence recidivy je variabilní a závisí na délce expozice ethanolu. Vzhledem k metodologickým limitacím a absenci dat o kvalitě života je nutná opatrná interpretace. Pro potvrzení přínosu jsou nezbytné další RCT zahrnující i hodnocení kvality života.

Klíčová slova:

laparoskopie – etanol – Endometrióza – recidiva – skleroterapie – anti-mülleriánský hormon – ovariální rezerva – ovariální endometriom

Úvod

Endometrióza představuje heterogenní, chronické zánětlivé onemocnění charakterizované přítomností tkáně podobné endometriu mimo děložní dutinu, které postihuje přibližně 10 % žen v reprodukčním věku [1]. Ačkoli klinický obraz zahrnuje široké spektrum symptomů, od pánevní bolesti po infertilitu [2], z hlediska fenotypové klasifikace a strukturálního poškození orgánů patří ovariální endometriom k nejčastějším formám, s prevalencí dosahující až 44 % v populaci žen s endometriózou [3].

Současné terapeutické paradigma u ovariálních endometriomů představuje klinické dilema, balancující mezi imperativem eliminace patologické léze a nutností zachování reprodukční kapacity vaječníku. Zatímco farmakologická intervence (analgetika, hormonální kontraceptiva, agonisté GnRH) efektivně potlačuje symptomy, nedosahuje eradikace cystické léze [4]. Zlatým standardem chirurgické léčby proto zůstává laparoskopická cystektomie. Technika enukleace endometriomu (stripping) je spojena s rizikem neúmyslného poškození zdravého ovariálního parenchymu a vaskularizace, což může vést k redukci ovariální rezervy. Tento iatrogenní zásah se konzistentně manifestuje pooperačním poklesem hladin anti-Mülleriánského hormonu (AMH), zatímco změny antrálního folikulárního počtu (AFC) vykazují heterogenní výsledky a jejich interpretace zůstává kontroverzní [5,6]. U pacientek s již kompromitovanou ovariální rezervou nebo při opakovaných intervencích tak může radikální chirurgie akcelerovat nástup předčasného ovariálního selhání.

Limity konvenční chirurgie iniciovaly výzkum méně invazivních, tkáň šetřících alternativ, kde se jako slibná modalita profiluje etanolová skleroterapie (EST) pod ultrazvukovou kontrolou. Principem etanolové skleroterapie je aspirace obsahu endometriomu s následnou instilací ethanolu do dutiny cysty. Předpokládá se, že mechanizmus účinku spočívá v narušení epiteliální výstelky cysty s následným zánětem a fibrózou, což nakonec vede k obliteraci cysty [7]. Tato metoda teoreticky nabízí ideální kompromis: destrukci vnitřní výstelky endometriomu při maximálním šetření zdravé ovariální tkáně.

Navzdory narůstající evidenci zůstává exaktní postavení EST v mezinárodních klinických doporučeních nejednoznačné, a to zejména kvůli variabilitě v hlášených výsledcích. Cílem tohoto systematického přehledu je poskytnout kritickou syntézu aktuálních poznatků se specifickým zaměřením na tři klíčové domény: morfologickou efektivitu léčby (hodnocenou mírou recidivy), bezpečnost metody ve vztahu k ovariální rezervě (hodnocenou dynamikou hladin AMH) a dostupnost validních dat týkajících se dopadu intervence na kvalitu života pacientek.

 

Metodiky

Design studie a registrace

Tento systematický přehled byl vypracován v přísném souladu s metodickými pokyny PRISMA 2020 (Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analyses) [8]. Protokol studie byl prospektivně registrován v mezinárodní databázi PROSPERO (registrační číslo: CRD420261300250). Původní protokol byl koncipován komplexně pro hodnocení všech klinických i reprodukčních výsledků. Vzhledem k rozsahu extrahovaných dat a jejich heterogenitě byla analýza rozdělena do dvou částí. Předkládaná práce se zaměřuje na morfologickou efektivitu léčby (recidiva), bezpečnost ve vztahu k ovariální rezervě (hladina AMH) a zhodnocení dostupnosti validních dat o kvalitě života pacientek. Výběr studií se řídil původními kritérii identicky pro všechny sledované parametry.

 

Vyhledávající strategie

Systematické vyhledávání relevantní literatury bylo provedeno dne 14. června 2025 ve třech klíčových vědeckých databázích: PubMed (MEDLINE), SCOPUS a Web of Science Core Collection. Vyhledávání bylo omezeno na publikace od 1. ledna 1995 do 14. června 2025. Pilotní rešerše neodhalila klinické série ≥ 10 pacientek publikované před rokem 1995 a starší práce využívaly neporovnatelné diagnostické postupy. Limit proto zajišťuje metodickou jednotnost, aniž by ovlivnil úplnost dat. Vyhledávací strategie kombinovala klíčová slova a MeSH termíny pro „ovarian endometrioma“ a „sclerotherapy“. Kompletní vyhledávací řetězce pro jednotlivé databáze jsou uvedeny v doplňkové tabulce.

Kritéria způsobilosti

Studie byly do přehledu zařazeny na základě následujících kritérií definovaných rámcem PICOS:

Population –⁠ P

Ženy ≥ 18 let s ultrazvukem, MR nebo laparoskopií potvrzeným ovariálním endometriomem (uni -⁠ či bilaterálním).

 

Intervention –⁠ I

EST –⁠ instilace 95–100% etanolu (jednorázová, či opakovaná, libovolná zobrazovací či laparoskopická navigace).

Comparison (volitelný) –⁠ C

Pokud studie obsahuje komparátor, budou data extrahována. Přijatelní komparátoři:

1.laparoskopická cystektomie/fenestrace;

2. pouhá aspirace bez sklerotika;

3.jiná sklerotizační látka (např. tetracyklin, OK-432);

4. expectační postup / žádná léčba.

Outcomes –⁠ O

Primární: kvalita života (EHP-30, EHP-5 nebo jiné validované nástroje) a míra recidivy cysty.

Sekundární: změna objemu cysty a pánevní bolest (VAS/NRS), fertilita: způsob početí (spontánní/IUI/IVF-ET), klinická gravidita, živě narozené dítě, parametry ovariální rezervy (AMH, AFC), komplikace (infekce, poranění ovaria aj.), délka hospitalizace, náklady.

Study design –⁠ S

Randomizované kontrolované studie (RCT), nerandomizované observační kohortové studie (prospektivní, nebo retrospektivní), případové série ≥ 10 pacientek; publikace 1/1/1995–14/6/2025; plný text v angličtině.

Kritéria pro zařazení

typ studie: RCT, nerandomizované observační kohortové studie, případové série s ≥ 10 ženami;

populace: dospělé ženy s ovariálním endometriomem;

intervence: jasně popsaná EST (95–100% etanol);

komparátor: není podmínkou; je-li přítomen, data budou zahrnuta;

výsledky: musí být uveden alespoň jeden primární nebo sekundární výsledek dle PICOS;

jazyk publikace: plnotextový článek v angličtině;

časové omezení: 1/1/1995–14/6/2025 (vč. online-first).

 

Kritéria pro vyřazení

ne-lidské (in vitro, zvířecí) nebo pediatrické studie;

studie zaměřené na jiné formy endometriózy bez oddělených dat pro ovariální endometriom;

sklerotizace jiným činidlem, pokud nelze výsledky pro etanol jasně vyčlenit;

kazuistiky (< 10 pacientek), konferenční abstrakta bez plného textu, dopisy editorovi, disertační práce;

studie neuvádějící žádný klinicky relevantní outcome (např. pouze laboratorní parametry);

duplikátní dataset –⁠ ponechá se metodologicky nejúplnější publikace;

publikace, jejichž plný text není dostupný v angličtině.

Výběr studií, extrakce dat a asistence umělé inteligence

Vzhledem k objemu a heterogenitě dostupné literatury byly v definovaných fázích přehledového procesu využity digitální nástroje pro podporu screeningu a strukturování dat. Tyto nástroje asistovaly v prvním i druhém kole screeningu (názvy/abstrakta a plné texty) formou návrhů na vyřazení studií, které neodpovídaly vstupním kritériím. Veškeré návrhy na vyřazení byly následně manuálně zkontrolovány a finálně rozhodnuty lidským hodnotitelem.

Data z finálně zahrnutých studií byla extrahována do strukturovaného formuláře (MS Excel) revizorem s podporou těchto nástrojů a následně důkladně manuálně ověřena porovnáním s původními plnými texty. Finální verze rukopisu byla jazykově a stylisticky upravena s využitím nástrojů umělé inteligence. Interpretace výsledků a formulace závěrů byly provedeny výhradně autory.

Hodnocení kvality

Riziko systematické chyby bylo hodnoceno nástroji ROBINS-I [9] (pro nerandomizované observační kohortové studie) a RoB 2 [10] (pro RCT). Hodnocení probíhalo nezávisle dvěma revizory.

Syntéza dat

Přestože bylo identifikováno několik komparativních studií, kvantitativní metaanalýza nebyla provedena z důvodu výrazné klinické a metodologické heterogenity zahrnutých prací zahrnující rozdíly v aplikačních protokolech (koncentrace etanolu, délka expozice), definici sledovaných outcomes, délce sledování a charakteru kontrolních skupin. Slučování těchto dat by mohlo vést k metodologicky zavádějícím závěrům, a proto bylo považováno za nevhodné. Výsledky týkající se recidivy a AMH jsou prezentovány formou strukturované narativní syntézy.

Výsledky

Výběr studií

Prvotní vyhledávání v elektronických databázích identifikovalo celkem 200 záznamů. Po odstranění duplicit bylo postoupeno 112 unikátních citací k první fázi screeningu na základě názvu a abstraktu. V této fázi bylo vyloučeno 71 záznamů pro zjevnou irelevanci. Do druhé fáze, zahrnující posouzení plných textů (full-text assessment), postoupilo 41 studií. Na základě striktní aplikace vylučovacích kritérií bylo v tomto kroku vyřazeno dalších 14 studií. Nejčastějším důvodem exkluze byl nevhodný věk populace (n = 8) a nedostupnost plného textu (n = 2). Dalšími důvody byly nedostatečná koncentrace etanolu (n = 2), odlišná diagnostická kritéria (n = 1) a publikace v jiném než anglickém jazyce (n = 1). Do finální kvalitativní syntézy bylo nakonec zařazeno 27 studií. Schéma výběrového procesu je detailně znázorněno v PRISMA diagramu (obr. 1).

Charakteristiky zařazených studií

Finální soubor zahrnuje 27 klinických studií publikovaných v letech 2009–2025, které celkem analyzují data od 1 936 pacientek. Z hlediska designu soubor sestává ze dvou RCT a 25 nerandomizovaných observačních kohortových studií, z nichž 11 mělo prospektivní a 14 retrospektivní design. Geografická distribuce studií vykazuje predominanci pracovišť z Asie (Jižní Korea, Čína, Tchaj-wan, Írán, Indie) a Evropy (Francie, Itálie, Španělsko, Rumunsko). Celkem 17 studií porovnávalo efektivitu etanolové skleroterapie s kontrolní skupinou (nejčastěji laparoskopickou cystektomií nebo odlišným protokolem EST). Zbývajících 10 studií bylo klasifikováno jako jednoramenné (single-arm) sledování. Tato podskupina zahrnuje 9 studií bez přítomnosti komparátoru a jednu studii využívající zdravou kontrolní skupinu, která však vzhledem k absenci endometriomu u kontrol neumožňovala porovnání klinické efektivity léčby. Základní charakteristiky a metodologické detaily zahrnutých studií jsou shrnutyv tab. 1 [11–18].

Hodnocení rizika zkreslení

Metodologická kvalita zahrnutých studií byla hodnocena s ohledem na design studie. U dvou zahrnutých RCT bylo riziko zkreslení hodnoceno nástrojem Cochrane RoB 2 jako nízké (low-risk), s adekvátním popisem randomizačního procesu i alokačního utajení. U nerandomizovaných observačních kohortových studií hodnocených nástrojem ROBINS-I bylo riziko zkreslení ve většině případů hodnoceno jako vážné, přičemž kritické riziko bylo typicky identifikováno u jednoramenných studií bez kontrolní skupiny. Nejčastějším zdrojem zkreslení bylo působení zavádějících faktorů (nemožnost adjustace na věk či ovariální rezervu) a výběru účastníků, což je inherentní limitací retrospektivních analýz. Souhrnné hodnocení rizika zkreslení je uvedeno v tab. 2.

Kvalita života

Přestože byla kvalita života předem definována jako primární výsledek tohoto přehledu, žádná ze zahrnutých studií ji nehodnotila pomocí validovaných standardizovaných nástrojů (např. EHP-30, SF-36). Tento fakt nepředstavuje limitaci samotného přehledu, ale poukazuje na zásadní a dosud opomíjenou mezeru v dostupné literatuře.

Míra recidivy

Analýza míry recidivy byla provedena u 24 studií, které tento parametr sledovaly (u tří studií data chyběla). Hlášená míra opakovaní výskytu vykazovala významnou variabilitu (0–48,6 %) v závislosti na délce sledování, která se pohybovala od 1 měsíce po 94 měsíců (průměrně 12–24 měsíců), a na použité definici recidivy. Zatímco některé studie definovaly recidivu striktně sonograficky jako návrat cysty > 2 cm [19,20] či > 3 cm [21,22], jiné ji hodnotily klinicky jako návrat symptomů vyžadující opakovanou intervenci [23].

Srovnání s chirurgickou léčbou

Srovnání s laparoskopickou cystektomií bylo zahrnuto v osmi studiích. Data z těchto prací poskytují nejednoznačné výsledky. V jediné identifikované RCT srovnávající EST a cystektomii nezjistili Tehrani et al. [24] statisticky významný rozdíl v míře recidivy po 12 měsících (EST: 48,6 % vs. chirurgie: 42,9 %; p = 0,63). Podobně i prospektivní kohortová studie Garcia-Tejedor et al. [21] neprokázala signifikantní rozdíl (EST: 5,9 % vs. chirurgie: 28,6 %; p = NS), stejně jako retrospektivní analýza Mohtashami et al. [25] (11,4 vs. 15,9 %; p = 0,82). Naproti tomu Alborzi et al. [20] ve své prospektivní studii reportovali signifikantně vyšší míru recidivy u skleroterapie (34,1 %) ve srovnání s operací (14,0 %; p = 0,017) při dlouhodobém sledování. Rozsah recidiv u chirurgické kontrolní skupiny se v analyzovaných studiích pohyboval mezi 7,8 a 42,9 %.

Vliv aplikační techniky a použitého léčiva

Analýza podskupin naznačuje vliv délky expozice ethanolu na riziko selhání. Hsieh et al. [26] prokázali signifikantně nižší recidivu při retenci etanolu oproti irigaci (13,3 vs. 32,1 %; p < 0,005). Tento nález podpořila i studie Chang et al. [27], v níž byla perzistence cysty vyšší u krátké expozice (0–6 min) ve srovnání s retencí (64,8 vs. 50,0 %; p < 0,025). Aflatoonian a Tabibnejad [28] však statisticky významný rozdíl mezi aspirací a retencí nepotvrdili (52,0 vs. 46,2 %).

Výsledky v jednoramenných studiích

V sériích případů bez kontrolní skupiny, zejména při využití katétrové skleroterapie, byla hlášena excelentní efektivita. Studie autorů Han et al. [29], Zeng et al. [30] a Lee et al. [19] reportovaly nulovou recidivu (0 %) v průběhu sledování 6–12 měsíců. V rozsáhlé kohortě 126 pacientek Miquel et al. [31] zaznamenali nutnost opakované procedury pro recidivu pouze u 3,2 % žen.

Souhrnná data o míře recidivy z jednotlivých studií jsou uvedena v tab. 3.

Vliv na ovariální rezervu  (hladina AMH)

Vliv skleroterapie na ovariální rezervu byl hodnocen v 15 studiích. Hladiny AMH byly měřeny před zákrokem a v pooperačních intervalech, které se mezi studiemi lišily.

 

RCT

V jediné identifikované RCT hodnotící ovariální rezervu prokázali Tehrani et al. [24] zásadní rozdíl mezi metodami. Zatímco ve skupině laparoskopické cystektomie došlo po 12 měsících k vysoce signifikantnímu poklesu AMH z 2,48 ± 1,34 na 1,62 ± 1,22 ng/ml (p < 0,0001), ve skupině léčené skleroterapií zůstaly hladiny stabilní (z 2,12 ± 1,05 na 2,09 ± 1,01 ng/ml) a rozdíl nebyl statisticky významný (p = 0,120).

 

Nerandomizované observační kohortové studie (EST vs. chirurgie)

Data z nerandomizovaných komparativních studií tento trend potvrzují. Mohtashami et al. [25] zaznamenali po 6 měsících signifikantní pokles AMH u chirurgické skupiny (p = 0,03), zatímco po EST nedošlo k žádné změně (1,14 vs. 1,0 ng/ml; p = 0,76). Obdobně Koo et al. [32] uvedli pokles mediánu AMH po operaci z 3,0 na 1,6 ng/ml (p < 0,001), zatímco po skleroterapii hladiny neklesly (2,3 vs. 2,6 ng/ml; p = 0,24). Vaduva et al. [33] analyzovali dopad léčby dle věkových kategorií. U žen ve věku 20–29 let došlo po cystektomii k propadu AMH o téměř 50 %, zatímco po skleroterapii nebyl pokles signifikantní (3,24 vs. 3,05 ng/ml; p = 0,19). Stejný protektivní efekt byl pozorován i ve věkové skupině 30–35 let. Sadullayev a Medvediev [34] rovněž reportovali stabilitu rezervy u EST kombinované s PRP (platelet rich plasma) (2,94 vs. 2,92 ng/ml) oproti dramatickému poklesu u laparoskopie (3,25 vs. 1,75 ng/ml; p < 0,001). Jedinou studií, která nenašla rozdíl mezi metodami, byla práce Garcia-Tejedor et al. [21], v níž autoři neprokázali statisticky významný trvalý pokles AMH ani u jedné skupiny (po přechodném snížení ve 3. měsíci došlo k regeneraci v 6. měsíci).

 

Výsledky jednoramenných studií a vliv délky expozice

Většina jednoramenných studií uvádí absenci negativního dopadu na AMH, a to i při agresivnějších protokolech s dlouhou retencí etanolu. Han et al. [29] nezaznamenali pokles ani při 20minutové retenci (4,29 vs. 4,36 ng/ml; p = 0,88). Stabilní hladiny reportovali také Zeng et al. [30] (1,37 vs. 1,18 ng/ml; p = 0,170) a Lee et al. [19] (3,07 vs. 2,72 ng/ml; p = 0,190). Výjimku tvoří retrospektivní analýza Crestani et al. [35], kteří po skleroterapii (expozice 10–15 min) pozorovali signifikantní pokles AMH o 38,7 % (2,96 vs. 1,9 ng/ml; p < 0,001). U specifické skupiny pacientek se sníženou ovariální rezervou („poor responders“) Ghasemi et al. [36] překvapivě zaznamenali po skleroterapii signifikantní nárůst hladin AMH (z 1,9 na 2,15 ng/ml; p < 0,05), což autoři přisuzují odstranění útlaku tkáně endometriomem bez poškození cévního zásobení. Lee et al. [22] pak nepotvrdili rozdíl v dopadu na ovariální rezervu mezi léčbou primárního a rekurentního endometriomu.

Souhrnná data o změně AMH z jednotlivých studií jsou uvedena v tab. 4.

Diskuze

Předložený systematický přehled zahrnující 27 studií a 1 936 pacientek představuje komplexní analýzu efektivity a bezpečnosti EST v léčbě ovariálních endometriomů. Naše výsledky naznačují, že zatímco z hlediska prevence recidivy dosahuje skleroterapie variabilních výsledků, které jsou silně závislé na použité technice, z hlediska zachování ovariální rezervy (hladiny AMH) představuje metodu superiorní oproti chirurgické resekci.

 

Efektivita léčby a riziko recidivy

Laparoskopická cystektomie technikou „strippingu“ je v současnosti považována za zlatý standard léčby [2], primárně pro svou efektivitu v prevenci návratu onemocnění. Naše analýza však ukazuje, že skleroterapie může v indikovaných případech nabídnout srovnatelnou účinnost. V jediné identifikované RCT Tehrani et al. [24] nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v recidivě mezi EST a chirurgií po 12 měsících (48,6 vs. 42,9 %). Tento nález je v souladu s prospektivní kohortovou studií Garcia-Tejedor et al. [21] a retrospektivní analýzou Mohtashami et al. [25], v nichž byly míry selhání mezi oběma metodami srovnatelné. Naopak Alborzi et al. [20] reportovali u EST signifikantně vyšší riziko recidivy (34,1 %) oproti laparoskopii (14,0 %). Tuto diskrepanci v mírách recidivy napříč studiemi (0–48,6 %) lze přičíst především heterogenitě v aplikačních protokolech. Naše data silně podporují hypotézu, že doba expozice etanolu je klíčovým prediktorem úspěchu. Hsieh et al. [26] a Chang et al. [27] nezávisle prokázali, že retenční technika (ponechání etanolu in situ ≥ 10 min) vede k signifikantně nižšímu výskytu recidiv ve srovnání s prostou irigací. Krátká expozice pravděpodobně nevede k dostatečné destrukci sekrečního epitelu cysty, což umožňuje její brzkou obnovu.

Bezpečnost a dopad na ovariální rezervu

Nejzávažnějším limitem chirurgické léčby ovariálního endometriomu je iatrogenní poškození ovariální rezervy, které je dáváno do souvislosti s neúmyslným odstraněním zdravé ovariální tkáně během cystektomie a projevuje se pooperačním poklesem hladin AMH [3,5]. Hlavním zjištěním této studie je potvrzení, že EST je k ovariální tkáni výrazně šetrnější. Randomizovaná data [24] i prospektivní srovnávací studie [25,32,34] konzistentně prokazují stabilitu hladin AMH po skleroterapii, v ostrém kontrastu s pooperačním poklesem u chirurgických skupin. Tento benefit je klíčový zejména pro pacientky s plánovanou reprodukcí. Vaduva et al. [33] zdůraznili protektivní efekt EST u žen mladších 35 let, u nichž vedla chirurgie k propadu AMH až o 50 %. Ghasemi et al. [36] dokonce u „poor responders“ pozorovali po EST mírný nárůst AMH, což lze vysvětlit odstraněním toxického vlivu endometriomu na okolní folikuly [9] bez přidaného chirurgického traumatu. Je však nutné zmínit, že bezpečnost EST nemusí být absolutní. Crestani et al. [35] zaznamenali pokles AMH i po skleroterapii. To může souviset s únikem etanolu do okolního parenchymu nebo s toxicitou při extrémně dlouhé expozici, ačkoli většina studií [19,29] tento fenomén nepotvrdila.

 

Metodologické limitace

Interpretace našich výsledků je limitována kvalitou zahrnutých studií. Pouze dvě studie měly design RCT. Většina dat pochází z observačních studií, které byly zatíženy rizikem zkreslení, zejména v doméně selekce pacientů. Do ramene EST byly často zařazovány pacientky s rekurentními cystami [28] nebo se sníženou rezervou, což ztěžuje přímé srovnání s primární chirurgií. Další limitací je nejednotná definice recidivy a variabilní délka sledování.

 

Klinické implikace

Na základě analyzovaných dat se EST jeví jako vhodná alternativa k chirurgii, zejména u pacientek s rekurentními endometriomy [19,37], u žen před IVF [29] a v případech, kdy je prioritou maximální zachování ovariální rezervy. Pro optimalizaci výsledků se na základě dostupných dat jeví jako výhodnější využití retenčního protokolu oproti prosté irigaci.

 

Závěr

Etanolová skleroterapie představuje slibnou, minimálně invazivní alternativu k laparoskopické cystektomii v léčbě ovariálních endometriomů. Hlavním benefitem metody je pravděpodobně šetrnost k ovariální tkáni a zachování ovariální rezervy, což ji činí vhodnou volbou zejména pro pacientky s plánovanou reprodukcí nebo s rekurentním nálezem. Z hlediska prevence recidivy se výsledky jeví jako variabilní, přičemž data naznačují, že protokol s delší retencí etanolu může být efektivnější než prostá irigace. Vzhledem k převaze nerandomizovaných observačních kohortových studií s významným rizikem zkreslení je však nutné tato zjištění interpretovat s opatrností. Pro stanovení definitivního klinického standardu je nezbytná realizace dalších vysoce kvalitních randomizovaných studií, které by vedle klinických parametrů zahrnovaly i hodnocení kvality života pomocí validizovaných dotazníků.