#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Samovyšetření prsu. Ano, či ne?


: P. Šašková;  D. Pavlišta
: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc.
: Ceska Gynekol 2016; 81(6): 463-469

Cíl studie:
Narůstající incidence karcinomu prsu je celosvětovým problémem. Zatím nejúčinnější metodou snížení mortality tohoto onemocnění je pravidelná screeningová mamografie. Po mnoho let byla propagována metoda samovyšetření prsu jako jedna z nejjednodušších metod záchytu tohoto onemocnění u žen. V tomto souhrnném článku podáváme výsledky studií zabývajících se efektivitou této metody, tj. samovyšetření prsu.

Typ práce:
Souhrnný článek.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Praha.

Metodika:
Vyhledávání původních prací a souhrnných článků zabývajících se metodou samovyšetření prsu.

Výsledky:
Samovyšetření prsu nesnižuje mortalitu karcinomu prsu a nevede k časnější diagnostice tohoto onemocnění. Také frekvence provádění samovyšetření nemá vztah ke stadiu onemocnění, ve kterém bylo diagnostikováno. Provádění samovyšetření prsu vede k vyšší návštěvnosti mamologických ambulancí, k vyššímu množství prováděných diagnostických mamografií, a dokonce i k signifikantně vyššímu množství provedených biopsií s negativním (benigním) výsledkem.

Závěr:
Samovyšetření prsu nesnižuje mortalitu na karcinom prsu ani u edukovaných žen s populačním rizikem vzniku karcinomu prsu, i když provádějí toto vyšetření pravidelně. Naopak zvyšuje počet provedených mamografických a ultrazvukových vyšetření i počet biopsií s negativním (benigním) výsledkem.

Klíčová slova:
samovyšetření prsu, BSE, karcinom prsu, screening karcinomu prsu

ÚVOD

Karcinom prsu je celosvětově nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V roce 2012 bylo diagnostikovaných téměř 1,7 milionu nových případů, což představuje 12 % všech nově diagnostikovaných nádorových onemocnění. Karcinom prsu se v incidenci novotvarů řadí ve světě na druhé místo, hned za karcinom plic. Od roku 2008 vzrostla incidence karcinomu prsu o 20 % a mortalita o 14 % [37]. Karcinom prsu představuje nejčastější příčinu úmrtí u žen. I v České republice incidence tohoto onemocnění narůstá. V roce 2011 bylo zjištěno 6220 nových případů, což představuje 16 % ze všech hlášených zhoubných novotvarů u žen. V roce 2011 zemřelo na toto onemocnění v České republice 1725 žen [33].

S rostoucí incidencí karcinomu prsu narůstají i snahy zlepšit prevenci jeho vzniku a možnosti diagnostiky v časných stadiích. Cílem primární prevence je snížit incidenci onemocnění tím, že zabrání vzniku rizikových faktorů tohoto onemocnění. U karcinomu prsu je to konzumace alkoholu a nadměrně kalorických jídel, především s vysokým obsahem tuků, kouření, obezita, nevhodné užívání estrogenů v klimakteriu po dobu více než 10 let či primiparita po 30. roce života. Rizikové faktory, které nemohou být ovlivněny, jsou vyšší věk, časná menstruace, tj. před 12. rokem života, přechod po 50. roku nebo rodinná predispozice. Faktory snižující riziko karcinomu prsu jsou kojení, první porod před 30. rokem života, fyzická aktivita a obecně zdravý životní styl [30]. Cílem sekundární prevence je aktivně vyhledávat již nemocné, ale asymptomatické ženy, zabránit progresi onemocnění a co nejdříve je léčit. Screening patří mezi nejúčinnější metodu sekundární prevence. V minulém století bylo jedinou metodou záchytu karcinomů klinické vyšetření prsu, na jehož základě byly vypracovány modely samovyšetření prsu. V současné době je suverénní metodou screeningu karcinomu prsu pravidelná screeningová mamografie. Terciární prevence si klade za cíl zabránit další progresi již symptomatické nemoci a recidivě onemocnění.

Existují, byť ve velmi malém množství, i karcinomy prsu, které nejsou viditelné na mamografii ani při ultrazvukovém vyšetření a jejich diagnostika stojí právě na palpačním nálezu nebo na diskrepanci mezi palpačním a zobrazovacím vyšetřením. Počet takových karcinomů však postupně významně klesá v důsledku stále kvalitnějších diagnostických mamografických i ultrazvukových přístrojů.

Samovyšetření prsu (breast self-examina­tion – BSE) bylo po mnoho let propagováno jako „screeningová“ metoda karcinomu prsu. Poprvé se BSE jako metoda časné detekce karcinomu prsu objevuje spolu s klinickým vyšetřením prsu (clinical breast examination – CBE) již v půlce 60. let [10]. American Cancer Society (ACS) doporučovala po dlouhou dobu, až do května 2003, jako metody časné detekce karcinomu prsu u asymptomatických žen s průměrným rizikem mamografii a obě metody CBE i BSE. Od roku 2003 do roku 2015 bylo jak BSE, tak CBE dobrovolné [3]. Přestože ACS, ale ani jiné společnosti již dále BSE nedoporučují, je propagace této metody mezi širokou veřejností stále velká. Ženám bylo a je neustále doporučováno, aby se učily správnou techniku BSE a prováděly toto samovyšetření pravidelně, nejlépe každý měsíc [8, 28]. Jako důvod šíření samovyšetřovacích technik se udává předpoklad, že ženy, které provádějí pravidelně BSE, mají větší šanci zachytit karcinom prsu v raném stadiu s následnou adekvátní léčbou, a tedy snížením rizika úmrtí na tuto nemoc [14, 34].

Jako autor metody samovyšetření prsu je uváděn C. D. Haagensen z Kolumbijské univerzity, který ji zavedl na svém pracovišti. Cílem metody bylo zlepšit terapeutické výsledky u žen s karcinomem prsu. Samotný autor ve své práci uvádí, že metoda BSE není novým nápadem a poprvé ji zaslechl od dr. Hugh Auchinclosse z Presbyteriánské nemocnice. Ten na základě své dlouholeté praxe týkající se tohoto onemocnění věřil, že ženy, které se učily vyšetřovat své prsy a prováděly vyšetření v pravidelných intervalech, byly poté schopny citlivěji detekovat rezistence ve svých prsou v porovnání s vyšetřeními, které prováděli jejich lékaři. Haagensen zpočátku metodě moc nevěřil. Váhal, jestli metodu obecně doporučovat, nebo nikoliv. Obával se kancerofobie u citlivějších pacientek a měl také pochybnosti o schopnosti žen vyhmatat si v prsu malé nádory. Jeho další zkušenosti ho přesvědčily o prospěšnosti BSE a začal metodu doporučovat. Pozdějším výsledkem pravidelného provádění BSE bylo zmenšení velikosti nádorů, se kterými přicházely ženy k lékaři. Tyto výsledky poté Haagensen publikoval v květnu 1952 v časopise JAMA [13]. V České republice, resp. na území bývalého Československa, se tato metoda poprvé objevila v praxi již před rokem 1969. Zpočátku nebyla ženám prezentována vůbec. Avšak pro narůstající incidenci tohoto onemocnění byla metoda od roku 1970 zařazena v rámci prevence karcinomu prsu do zdravotní výchovy [31].

METODIKA

Samovyšetření prsu nemá přesně definován jeden správný postup a jednotlivé kroky se podle různých autorů liší. Byť jen v maličkostech, ale přece. Postupy se víceméně shodují na tom, že by se BSE mělo provádět každý měsíc po skončení menstruace. Důležitost vyšetření je kladena na jeho pravidelnost. Samovyšetření se skládá z několika kroků: vizuální kontroly prsu v zrcadle s rukama nejprve v bok a poté vzpaženýma a vlastního palpačního vyšetření prsu vleže i vsedě či vestoje. Jako abnormální se u BSE popisují změny velikosti nebo tvaru prsu, důlkování nebo svrašťování kůže, zčervenání, otok či zteplání části nebo celého prsu, které přetrvává a nemizí, bolest v jedné oblasti, která nekoreluje s menstruačním cyklem, vtahující se bradavka, sekrece z bradavky, její svědění, „šupinatění“ nebo pálení [9].

Z uvedeného je zřejmé, že samovyšetření prsu je neinvazivní finančně nenáročná metoda, kterou může žena provádět v soukromí. Senzitivita BSE v porovnání s mamografií a CBE je nízká, odhaduje se na 26 % a mění se s věkem [5, 6, 35]. U žen ve věku 35–39 let se pohybuje kolem 41 % a u žen ve věku 60–74 let kolem 21 % [6]. Senzitivita metody se trénovaností žen zvyšuje, avšak následně vede ke zvyšování falešně pozitivních nálezů, a snižuje se tak její specifita [7, 24]. Nicméně i u žen, které pravidelně provádějí BSE, je mnoho tumorů objeveno spíše náhodně (pravidelné klinické vyšetření, symptomy, detekce partnerem) než v průběhu této neinvazivní techniky [4]. Proto vyvstává otázka, nakolik je tato metoda efektivní a jestli s sebou naopak nepřináší více škody než užitku. Vztah samovyšetření prsu a redukce mortality tohoto onemocnění byl po mnoho let nejistý. Samovyšetřovat, nebo nesamovyšetřovat? Několik studií se pokoušelo zodpovědět otázku, jestli BSE jako screeningová metoda ovlivňuje mortalitu onemocnění karcinomu prsu a jaký je vztah mezi detekcí tohoto onemocnění v raném stadiu a frekvenci BSE.

Proběhly tři velké klinické studie, z toho dvě randomizované a jedna nerandomizovaná.

Velká randomizovaná studie proběhla v Číně, Šanghaji. Studie byla navržena tak, aby zjistila, zda intenzivní program BSE sníží mortalitu karcinomu prsu u žen. Studie se zúčastnilo 266 064 žen ve věku 31–64 let. Ženy byly náhodně rozděleny do dvou skupin, intervenční a kontrolní. Intervenční skupina podstoupila úvodní školení ohledně správné techniky BSE a trénování na silikonových modelech s následnou reinformační schůzkou za jeden a tři roky s vysokou účastí (98,5 %, 95,1 % a 83,1 %). Ženy absolvovaly ve stanovených časových intervalech (čtyřikrát v prvním roce a poté po šesti měsících) BSE pod supervizí zdravotnických pracovníků. Dodatečné metody připomínající ženám BSE probíhaly formou individuálních kontaktů, dopisů, plakátů a podobně. Ženy v kontrolní skupině se učily předcházet bolesti zad. Mamografie nebyla dostupná. CBE bylo dostupné v obou skupinách stejně, tj. v 8 %. Studie probíhala deset let. Po prvních pěti letech nebyla mortalita v intervenční skupině signifikantně nižší než v kontrolní skupině a byl zjištěn přibližně stejný počet nádorů. Obecně, ženy z intervenční skupiny byly více schopny detekovat rezistenci v prsu, ale ve výsledku byl v obou skupinách podobný počet nově zjištěných nádorů prsu. Intenzivní BSE vedlo v intervenční skupině k většímu množství biopsií s větším výskytem benigních lézí v porovnání s kontrolní skupinou. Mortalita karcinomu prsu v intervenční a kontrolní skupině byla stejná, kumulativní RR pro ženy v intervenční slupině ve vztahu ke kontrolní skupině bylo 1,04, 95% CI = 0,82–1,33. Počet diagnostikovaných karcinomů prsu byl 864/132 797 (0,65 %) vs. 896/133 085 (0,67 %). Nebyl zjištěn rozdíl v přežití v době od stanovení diagnózy. Z výsledků studie vyplývá, že BSE signifikantně nesnižuje mortalitu karcinomu prsu. Dokonce se v obou skupinách neobjevil ani rozdíl v přežití žen s karcinomem prsu, které podstoupily systematickou léčbu. Je ale potřeba mít na paměti, že studie se zúčastnily také ženy v mladším věku [30].

Další velká randomizovaná studie proběhla v Rusku, St. Petersburgu a Moskvě, za spolupráce WHO. Studie se zúčastnilo celkem 122 471 žen ve věku 40–64 let. Zatímco studie v Šanghaji popisovala jisté malé procento žen, které se v kontrolní skupině potkaly s BSE ještě před samotnou studií, studie z Ruské federace popisuje, že BSE metoda tam před studií nebyla dostupná. Výsledky z Moskvy nebyly publikované. Podobně jako v Šanghaji i zde probíhalo zaškolování žen v technice BSE pod dohledem zdravotních sester a doktorů s demonstrováním techniky na jedné ženě. Obdržely také BSE prospekt a kalendář připomínající samovyšetření jednou za měsíc. Ženy v intervenční skupině podstupovaly kromě BSE také klinické vyšetření prsu (CBE). Ženy v kontrolní skupině podstupovaly jenom BSE bez CBE. Po devíti letech sledování byl počet karcinomů v intervenční skupině 493/57 712 (0,85 %) vs. 446/64 759 (0,69 %) v kontrolní skupině. Nebyly zjištěny rozdíly ve stadiu onemocnění v čase jeho diagnostiky mezi BSE a kontrolní skupinou ani signifikantní rozdíly v mortalitě karcinomu prsu 157/57 712 (0,27 %) vs. 164/64 759 (0,26 %). Obdobně jako v šanghajské studii bylo v BSE skupině větší množství biopsií (1138 vs. 797) s celkově větším množstvím benigních histologií (645 vs. 351). Nebyl tedy zjištěn žádný signifikantní rozdíl v množství maligních histologií (0,27 % vs. 0,26 %) [25–27].

Nerandomizovaná, respektive kvazirandomizoavaná studie probíhala v UK po dobu 16 let. Studie se zúčastnilo 236 103 žen ve věku 40-49 let. Cílem bylo zjistit efekt screeningu (mamografie, BSE a CBE) na mortalitu karcinomu prsu. Ženy byly rozděleny podle měst do osmi skupin, dvě screeningové (Edinburg, Guildford), dvě BSE (Huddersfield, Nottingham) a čtyři srovnávací (Dundee, Oxford, Southmead a Stoke). Ženy ve dvou screeningových skupinách podstoupily mamografické vyšetření jednou ročně a CBE každé dva roky po dobu sedmi let. Ženy v dalších dvou BSE skupinách se zúčastnily informační schůzky ohledně edukace správné techniky BSE, ale bez individuálních demonstrací. Ženy v zbylých čtyřech srovnávacích skupinách neměly k dispozici žádné další služby nad rámec běžných diagnostických možností. Mortalita v screeningové skupině (mamografie plus CBE) byla nižší o 27 % než ve srovnávací skupině. Nebyla zaznamenána žádná redukce celkové mortality v BSE skupinách. V jedné z BSE skupin, konkrétně v Huddersfieldu, byla pozorována signifikantní redukce v mortalitě (21 %) – tento rozdíl může být vysvětlen způsobem léčby, účasti na školeních BSE techniky a taktéž propagací BSE v jednotlivých městech. Stejně jako v předchozích studiích bylo v BSE skupině větší množství benigních biopsií [18].

V USA proběhla velká kohortová prospektivní studie, které se zúčastnilo 450 156 žen. Tato kohortová studie byla navržena tak, aby zjistila vztah mezi BSE, které ženy samy hlásily, a mortalitou karcinomu prsu. Ženy byly rozděleny do dvou skupin. Ty, které prováděly BSE, a ty, které ho neprováděly. Na karcinom prsu zemřelo 2300 žen (0,5 % z kohorty). Mortalita karcinomu prsu byla v obou skupinách podobná (0,5 %). Po více než třinácti letech studie nezjistila žádný rozdíl v mortalitě karcinomu prsu mezi BSE a non-BSE skupinou. V skupině BSE žen byl zjištěn malý, avšak statisticky nevýznamný pozitivní efekt, a to konkrétně u žen, které byly štíhlejší postavy. BSE v podskupině obézních žen a žen s pozitivní rodinnou anamnézou karcinomu prsu bylo neefektivní. Autoři studie dospěli k závěru, že BSE nesnižuje riziko mortality karcinomu prsu [16].

Další kohortová studie proběhla ve Finsku a zabývala se incidencí a mortalitou karcinomu prsu u žen provádějících BSE v porovnání s očekávanou incidencí a mortalitou běžné finské populace žen, které BSE neprováděly. Studie zjistila vyšší incidenci tohoto onemocnění než se očekávalo, ale nižší mortalitu. Nižší mortalita byla spojena s efektem BSE [12].

Další studie z Finska, byla to prospektivní studie, se zabývala vztahem mezi BSE a mírou přežití u žen s karcinomem prsu. Ženám žádajícím prsní protézu po chirurgickém zákroku v souvislosti s karcinomem prsu byly kladeny dotazy týkající se provádění BSE před stanovením diagnózy a dotazy ohledně metody, kterou byl nádor diagnostikován. U žen s karcinomem prsu, které prováděly různé techniky BSE, nebyly zjištěny žádné rozdíly ve stadiu onemocnění v době diagnózy. Nebyly také prokázány rozdíly ohledně rizika úmrtí na karcinom prsu mezi ženami, které prováděly BSE pravidelně jednou za měsíc, a těmi, které jej prováděly nepravidelně nebo vůbec. Jen 7,6 % žen, které prováděly BSE pravidelně, objevilo karcinom prsu touto metodou. Nebyly zjištěny ani žádné výhody v délce přežití u žen, kde bylo onemocnění zjištěno metodou BSE [4].

Další práce zabývající se metodou BSE jsou studie případů a kontrol: Harvey a kol., Muscat a kol. a Newcomb a kol. Studie od Harveye a kol. zjišťovala vztah techniky BSE a frekvence jejího provádění k riziku úmrtí na karcinom prsu. Zmiňuje se o efektu BSE jen v případě, kdy ho ženy praktikovaly alespoň dva roky před stanovením diagnózy. V případě, že ženy praktikovaly BSE jeden rok před stanovením diagnózy, BSE se jevilo jako neefektivní [15]. Harvey a kol. a Newcomb a kol. ve svých studiích popsali, že u malého procenta žen, které prováděly BSE více pečlivě a nezávisle na frekvenci, se objevil pokles ve výskytu pokročilého stadia karcinomu prsu. Obě studie ale neprokázaly vztah mezi frekvencí BSE a rizikem úmrtí na toto onemocnění [15, 22]. Newcomb a kol. neprokázali žádný rozdíl mezi frekvencí BSE ve skupině žen s pokročilým stadiem karcinomu prsu a kontrolní skupinou [22]. Muscat a kol. zjišťovali, jestli existuje vztah mezi méně častým BSE a detekcí karcinomu prsu v pokročilém stadiu nemoci. Nebyl zjištěn rozdíl ve frekvenci BSE mezi případy a kontrolami [19].

DISKUSE

Z uvedených studii vyplývá, že BSE nesnižuje mortalitu karcinomu prsu [16, 18, 22, 27, 30]. Vztah mezi BSE a snížením mortality karcinomu prsu byl prokázán jen ve finské studii Gastrina a kol. [12]. Harvey a kol. se zmiňují o efektu BSE jen v případě, kdy ho ženy praktikovaly alespoň dva roky před stanovením diagnózy [15]. Nebyl zjištěn rozdíl v míře přežití u žen s karcinomem prsu v době od stanovení diagnózy mezi BSE a non-BSE skupinou [4, 30]. BSE nevede k diagnostikování onemocnění v nižším stadiu, i když studie Newcomba a kol. a Harveyho a kol. popsaly, že pečlivěji prováděné BSE bylo spojeno s nižším stadiem onemocnění v době jeho diagnózy [4, 15, 22]. Frekvence BSE nemá vztah ke stadiu onemocnění, ve kterém bylo diagnostikováno [19, 22]. Je zřejmé, že ženy, které se naučí techniku BSE, jsou schopny citlivěji detekovat rezistenci ve svých prsou. BSE bylo spojeno s vyšším počtem návštěv u lékařů kvůli zhodnocení nálezu v prsu, signifikantně vyšším množstvím biopsií s benigním výsledkem a vyšším počtem diagnostických mamografií [6, 27, 30]. Vyšší výskyt biopsií v souvislosti s BSE je spojen s jizvením prsní tkáně, které může způsobit významné prsní deformity, a vést tak k emocionálnímu nepohodlí ženy [6]. Emocionální nepohodlí se týká i samotné techniky BSE, kdy má žena v jejím průběhu obavy z pozitivního nálezu.

Nehledě na četná doporučení, samovyšetření prsu nesnižuje mortalitu na karcinom prsu ani u edukovaných žen mezi 40. a 75. rokem věku, které provádějí toto vyšetření pravidelně. Naopak zvyšuje počet provedených mamografických a ultrazvukových vyšetření i počet biopsií s negativním (benigním) výsledkem. Provádění BSE zvyšuje současně i stres z obavy z možného karcinomu prsu i obavy z intervenčních bioptických výkonů. Zatím nejúčinnější metodou snížení mortality karcinomu prsu u žen mezi 40. a 75. rokem života je pravidelná screeningová mamografie. V tomto screeningu by žena ve věku vyšším než 55 let měla pokračovat tak dlouho, dokud to její zdravotní stav bude dovolat a dokud bude očekávaná délka života 10 a více let [23]. Důkazy o tom, že BSE nesnižuje mortalitu u žen ve věku 40–69 let vedly k tomu, že mnoho organizací vyloučilo tuto metodu ze screeningu karcinomu prsu. Pro ženy ve věku pod 40 a nad 70 let zatím nejsou žádná specifická doporučení ohledně samovyšetření prsu. U žen pod 40 let je to způsobeno nedostatkem důkazů ohledně efektivity BSE a také malou incidencí onemocnění v této věkové kategorii. Při provádění BSE u žen pod 40 let se dokonce předpokládají větší škody než u žen ve vyšším věku. U žen nad 70 let a více je sice incidence karcinomu prsu velká, ale chybí studie o efektivitě BSE [6]. O BSE jako metodě časné detekce karcinomu prsu se uvažuje v těch zemích, kde není možné provádět populační sccreeningovou mamografii či CBE [11].

Výsledky výše uvedených studií se odrazily i v doporučení odborných společností. V posledním doporučení ke screeningu karcinomu prsu American Cancer Society (ACS) již dále u žen s průměrným rizikem tohoto onemocnění nedoporučuje BSE ani CBE a jako jedinou screeningovou metodu doporučuje pouze mamografii [23]. Další odborné společnosti, jako American Academy of Family Physicians, Canadian Task Force on Preventive Health Care, US Preventive Services Task Force či WHO, také nedoporučují BSE jako screeningovou metodu karcinomu prsu [2, 6, 32, 36]. National Cancer Institute na svých webových stránkách uvádí, že nebyla prokázána redukce mortality karcinomu prsu při pravidelném provádění BSE [21]. Samovyšetření prsu není jednoznačně doporučováno ani v poslední verzi National Comprehensive Cancer Network (NCCN) Guidelines verze 1.2015 [20]. Nicméně, jak bylo zmíněno výše, BSE může představovat náhradu screeningu v oblastech, kde jsou ostatní metody detekce (mamografie, ultrazvuk) špatně dostupné [11].

Jak se přínos samovyšetření prsu postupně stal nejasný, vynořil se koncept breast self-awareness. Breast awareness představuje jakési obecné povědomí žen o jejich prsech. Jinak řečeno, jeho cílem je rozvíjet znalosti toho, jak prsa normálně vypadají a co je pro ně při palpaci fyziologické. Breast self-awareness je například organizací College’s patient education (CPE) definováno jako rozvoj poznání, jak prsy vypadají a jaká jsou na pohmat. Podle CPE není u breast-awareness zapotřebí provádět vyšetření prsu každý měsíc a tak precizní metodou jako u BSE [1]. Jiné organizace zařazují k breast self-awareness i znalost rizikových faktorů, symptomů, znalost rodinné anamnézy, dále povědomí toho, jakými změnami prsa v průběhu života ženy procházejí, ale také absolvování screeningu. Obecně, jakékoliv zjištěné změny v prsech by měla žena ihned hlásit svému lékaři [29]. Jak u BSE, tak u breast self-awareness sehrává úlohu samovyšetřovací technika prsu. Právě proto mnoho kritiků označuje breast awareness jako BSE v novém obalu, které se takto i nadále po vyloučení ze screeningu karcinomu prsu může propagovat mezi veřejností. Breast self-awareness je, stejně tak jako samovyšetření prsu, začleňováno do péče a propagováno mezi širokou veřejností bez jakékoli evidence o jeho přínosu [17].

Mamární screening začíná od 45. roku věku a trvá do konce života (vyhláška MZ ČR č. 3/2010 Sb. o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek). Péče o prsy není v našem zdravotním systému přímo přidělena jedné odbornosti. Podle Věstníku MZ ČR 04/2010 (Doporučený standard pro poskytování screeningu karcinomu prsu a provádění diagnostické mamografie v ČR) je odeslání na screeningovou mamografii v kompetenci jak gynekologů, tak i praktických lékařů. Stejně tak při podezření na zhoubný nádor prsu odesílají ženu na mamografické pracoviště obě specializace. Význam gynekologů narůstá v diagnostice karcinomu prsu především u mladých žen do 40. roku věku, protože gynekolog je většinou jediný lékař, kterého pravidelně navštěvují v rámci každoroční prevence nebo při preskripci antikoncepce.

Doporučení lékaře v rámci preventivních prohlídek k časné diagnostice a screeningu karcinomu prsu by u žen mezi 40. a 70. rokem života mělo znít: vstupte a setrvejte do konce života v screenigovém programu. Jestliže si v prsu nahmatáte (zjistíte) bulku, neprodleně vyhledejte lékaře. Doporučení pravidelně si samovyšetřovat prsy by mělo být u žen této věkové skupiny opuštěno. U žen mladších než 40 let věku je důležité zjistit riziko vzniku karcinomu prsu a podle něj postupovat.

ZÁVĚR

Samovyšetření prsu (BSE) nesnižuje mortalitu na karcinom prsu u edukovaných žen s populačním rizikem vzniku karcinomu prsu, i když provádějí toto vyšetření pravidelně. Naopak zvyšuje počet provedených mamografických a ultrazvukových vyšetření i počet biopsií s negativním (benigním) výsledkem. Provádění BSE zvyšuje nejen stres z obavy z možného karcinomu prsu a obavy z intervenčních bioptických výkonů, ale i ekonomické náklady vynaložené na tato vyšetření. Zatím nejúčinnější metodou snížení mortality žen na karcinom prsu je pravidelná screeningová mamografie. American Cancer Society (ACS) i National cancer institute (NIH) již dále nedoporučují BSE ani CBE. Samovyšetření prsu není jednoznačně doporučováno ani v poslední verzi National Comprehensive Cancer Network (NCCN), kde panel odborníků doporučuje koncept breast self-awareness, který pravděpodobně nahradí BSE. Pro ženy s vyšším rizikem vzniku karcinomu prsu (např. nosičky mutace BRCA) jsou určeny speciální dispenzarizační programy.

MUDr. Petra Šašková

Gynekologicko-poprodnická klinika

1. LF UK a VFN

Apolinářská 18

128 08 Praha 2

e-mail: saskova.peta@gmail.com,Petra.Saskova@vfn.cz


Sources

1. ACOG. Women‘s Health Care Physicians. Mammography and Other Screening Test for Breast Problems [online]. Washington, Columbia: ACOG, 2012, © 2015. [Cit. 16-06-04]. Dostupné z: http://www.acog.org/Patients/FAQs/ Mammography-and-Other-Screening-Tests-for-Breast-Problems#from

2. American Academy of Family Physicians (AAFP). Breast cancer, Self BSE [online]. Leawood, Kansas: 2009. [Cit. 16-04-03]. Dostupné z: http://www.aafp.org/patient-care/clinical-recommendations/all/breast-cancer.html

3. American Cancer Society (ACS). Stay Healthy: History of ACS Recommendations for the Early Detection of Cancer in People Without Symptoms [online]. Atlanta, Georgia: ACS, Inc., 02/28/2014. Last revised: 10/20/2015. [Cit. 16-04-01]. Dostupné z: http://www.cancer.org/healthy/findcancerearly/cancerscreeningguidelines/chronological-history-of-acs-recommendations

4. Auvinen, A., Elovainio, L., Hakama, M. Breast self-examination and survival from breast cancer: a prospective follow up study. Breast Cancer Res Treat, 1996, 38, 2, p. 161–168.

5. Baker, LH. Breast cancer detection demonstration project: Five-year summary report. CA J Clinicians, 1982, 32, 4, p. 194–225.

6. Baxter, N., & Canadian Task Force on Preventive Health Care. Preventive health care, 2001 update: Should women be routinely taught breast self-examination to screen for breast cancer?. Can Med Ass J, 2001, 164, 13, p.1837–1846.

7. Bennett, SE., Lawrence, RS., Angiolillo, DF., et al. Effectiveness of methods used to teach breast self-examination. Amer J preventive Med, 1990, 6, 4, p. 208–217.

8. Boyle, P., Veronesi, U., Tubiana, M., et al. European School of Oncology advisory report to the European Commission for the “Europe Against Cancer Programme” European code against cancer. Eur J Cancer, 1995, 31, 9, p. 1395–1405.

9. Breastcancer.org. Symptoms and diagnosis: the five steps of a breast self-exam. [online]. Philadelphia, Pennsylvania: Breastcancer.org, © 2016. Last modified on February 18, 2016 at 12:01 PM. [Cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.breastcancer.org/symptoms/testing/types/self_exam/bse_steps

10. Collen, MF. Appendix B: A case study of mammography. In: National research council. medical technology and the health care system: a study of the diffusion of equipment-embodied technology. Washington, Columbia, The National Academies Press, 1979, p. 101–123. ISBN 0-309-02865-5.

11. Dündar, P., Özmen, D., Öztürk, B., et al. The knowledge and attitudes of breast self-examination and mammography in a group of women in a rural area in western Turkey. BMC cancer, 2006, 6, 1, p. 1.

12. Gastrin, G., Miller, AB., To, T., et al. Incidence and mortality from breast cancer in the Mama Program for Breast Screening in Finland, 1973–1986. Cancer, 1994, 73, 8, p. 2168–2174.

13. Haagensen, CD. Self-examination of the breasts. J Amer Med Ass, 1952, 149, 4, p. 356–360.

14. Hacksaw, AK. Screening for breast cancer in young women using breast self-examination. In: Hannaford, PC., Webb, AMC. (eds). Evidence-guided prescribing of the pill. Royal College of General Practitioners. Lancs, United Kingdom: Parthenon Publishing Group, 1996, p. 217–229. ISBN 1-85070-747-2

15. Harvey, BJ., Miller, AB., Baines, CJ., Corey, PN. Effect of breast self-examination techniques on the risk of death from breast cancer. Can Med Ass J, 1997, 157, 9, p. 1205–1212.

16. Holmberg, L., Ekbom, A., Calle, E., et al. Breast cancer mortality in relation to self-reported use of breast self-examination. A cohort study of 450,000 women. Breast Cancer Res Treat, 1997, 43, 2, p. 137–140.

17. Mark, K., Temkin, SM., Terplan, M. Breast self-awareness: The evidence behind the euphemism. Obstet Gynecol, 2014, 123, 4, p. 734–736.

18. Moss, SM. 16-year mortality from breast cancer in the UK Trial of Early Detection of Breast Cancer. Lancet, 1999, 353, 9168, p. 1909–1914.

19. Muscat, JE., Huncharek, MS. Breast self-examination and extent of disease: a population-based study. Cancer Detect Prevent, 1990, 15, 2, p. 155–159.

20. National Comprehensive Cancer Network (NCCN). NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology (NCCN Guidelines®): Breast Cancer Screening and Diagnosis Version I.2015 [online]. Fort Washington, Pennsylvania: NCCN, 7/5/2015. [Cit. 16-04-04]. Dostupné z: http://www.nccn.org/professionals/physician_gls/pdf/breast-screening.pdf.

21. National Institutes of Health (NIH). National Cancer Institute. Cancer Types: Breast Cancer Screening–Health Professional Version (PDQ®) [online]. Bethesda, Maryland: NIH National Cancer Institute, [cca 2015]. Updated: March 4, 2016. [Cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.cancer.gov/types/breast/hp/breast-screening-pdq#link/_33_toc

22. Newcomb, PA., Weiss, NS., Storer, BE., et al. Breast self-examination in relation to the occurrence of advanced breast cancer. J National Cancer Institute, 1991, 8, 4, p. 260–265.

23. Oeffinger, KC., Fontham, ET., Etzioni, R., et al. Breast cancer screening for women at average risk: 2015 guideline update from the American Cancer Society. JAMA, 2015, 314, 15, p. 1599–1614.

24. O‘Malley, MS., Fletcher, SW. Screening for breast cancer with breast self-examination: A critical review. JAMA, 1987, 257, 16, p. 2196–2203.

25. Semiglazov, VF., Moiseenko, VM. Breast self-examination for the early detection of breast cancer: a USSR/WHO controlled trial in Leningrad. Bull WHO, 1987, 65, 3, p. 391.

26. Semiglazov, VF., Moiseenko, VM., Manikhas, AG., et al. [Interim results of a prospective randomized study of self-examination for early detection of breast cancer (Russia/St. Petersburg/WHO)]. Voprosy Onkol, 1998, 45, 3, p. 265–271.

27. Semiglazov, VF., Manikhas, AG., Moiseenko, VM., et al. [Results of a prospective randomized investigation [Russia (St. Petersburg)/WHO] to evaluate the significance of self-examination for the early detection of breast cancer]. Voprosy Onkol, 2002, 49,4, p. 434–441.

28. Shapiro, S., Coleman, EA., Broeders, M., et al. Breast cancer screening programmes in 22 countries: current policies, administration and guidelines. Intern J Epidemiol, 1998, 27, 5, p. 735–742.

29. Susan G. Komen. The who, what, where, when and sometimes, why [online]. Dallas, Texas: susan G. komen, © 2015. [Cit. 16-06-04]. Dostupné z: http://ww5.komen.org/BreastCancer/BreastSelfAwareness.html

30. Thomas, DB., Gao, DL., Ray, RM., et al. Randomized trial of breast self-examination in Shanghai: final results. J National Cancer Institute, 2002, 94, 19, p. 1445–1457.

31. Trča, S. Metodika propagace samovyšetřování prsů II. část. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1972.

32. US Preventive Services Task Force. Screening for breast cancer: US Preventive Services Task Force recommendation statement. Ann internal medicine, 2009, 151.10: p. 716–726.

33. Ústav zdravotnických infomací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Novotvary 2011 ČR. Cancer Incidence in the Czech Republic, 2011 [online]. Praha: ÚZIS ČR, © 2015. [Cit. 16-04-02]. ISBN: 978-80-7472-097-0. ISSN: 1210 857X. Dostupné také z: http://www.uzis.cz/publikace/novotvary-2011

34. Vainio, H., Bianchini, F. Breast Cancer Screening. In: World Health Organization. International Agency for Research on Cancer (IARC). IARC Handbook of Cancer Prevention Volume 7.[online]. Lyon, France: IARCPress, 2002, p. 1-22. [Cit. 16-04-03]. ISBN 92-832-3007-8. ISSN 1027-5622. Dostupné také z: https://www.iarc.fr/en/publications/pdfs-online/prev/handbook7/Handbook7_Breast-0.pdf

35. Woolf, SH. United States Preventive Services Task Force recommendations on breast cancer screening. Cancer, 1992, 69, S7, p. 1913–1918.

36. World Health Organization (WHO). Screening for breast cancer [online]. Geneva, Switzerland: WHO, 2009. [Cit. 2016-04-03]. Dostupné z: www.who.int/cancer/detection/breastcancer/en/index.html.

37. World Health Organization (WHO). International Agency for Research on Cancer (IARC). Latest world cancer statistics, Global cancer burden rises to 14.1 million new cases in 2012: Marked increase in breast cancers must be addressed [online]. Lyon , France: IARC, 12 December 2013. [Cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.iarc.fr/en/media-centre/pr/2013/pdfs/pr223_E.pdf.

Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicine
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#