Metastazující a recidivující „low grade“ adenoskvamózní metaplastický karcinom prsu – jde skutečně o indolentní lézi? Popis tří případů a rozbor literatury

Cíl práce:
Prezentovat vlastní zkušenost s pozorováním tří případů vzácného low-grade adenoskvamózního karcinomu prsu. Vzhledem k neobvyklému agresivnímu průběhu u dvou případů je na pozadí literárního přehledu diskutováno nejen o morfologii a diferenciální diagnostice, ale především o biologické povaze této léze.

Typ studie:
Tři kazuistická pozorování.

Název a sídlo pracoviště:
Bioptická laboratoř s.r.o. a Šiklův ústav patologie, LF UK a FN, Plzeň.

Metodika:
Zahrnuty jsou případy z mamárního registru Bioptické laboratoře s.r.o. a konzultačního registru prof. Michala. Detailně je popisován klinický průběh a histologický obraz léze, včetně doprovodné fotodokumentace. Imunohistochemie používala streptavidin-biotinový detekční systém LSAB+ (Dako) a jako chromogen diaminobenzidin tetrahydrochlorid. Primárními protilátkami byly myoepiteliální markery (hladkosvalový aktin, CD10, kalponin, p63), hormonální receptory, Her-2/neu, cytokeratin 7 a CAM 5.2, CD34 a CD117.

Výsledky:
U tří žen ve věku 46, 72 a 74 let s tumorem prsu velikosti 20–35 mm (průměr 28 mm) byla provedena ve dvou případech parciální mastektomie a jednou segmentektomie. Mikroskopicky šlo o „lowgrade“ adenoskvamózní metaplastický karcinom s typickou bifázickou úpravou, zahrnující tubulární žlázové formace uložené v okolním vírovitém, vřetenobuněčném fibrózním stromatu. Charakteristická byla různě rozsáhlá skvamózní diferenciace výstelky tubulů, někde s rohovými perlami. Ve všech případech jsme prokázali úplnou absenci myoepiteliálního lemu a v jednom případě heterologní osteochondromatózní diferenciaci stromatu, které u dvou nádorů exprimovalo difuzně hladkosvalový aktin. U jedné ženy byly zjištěny ve dvou ipsilaterálních axilárních uzlinách metastázy karcinomu; jedna z nich imitovala benigní epiteliální inkluzi aberantní mamy. U jedné nemocné došlo v jizvě po mastektomii za 37 měsíců k recidivě, kterou tvořila pouze mezenchymální heterologní součást nádoru. U obou žen s agresivnějším chováním nádoru byla počáteční histologie mylně interpretována; jednou jako fyloidní tumor a podruhé jako benigní sklerózující pseudotumor.

Závěr:
Low-grade adenoskvamózní metaplastický karcinom prsu je potřeba chápat, bez ohledu na jeho blandní histologii, jako neoplazma s možným agresivním chováním a metastatickým potenciálem. Tumor vzniká z vlastního parenchymu mléčné žlázy a strukturálně se podobá mikrocystickému adnexálnímu karcinomu, ale není totožný s tzv. syringomatózním adenomem bradavky, což je benigní tumorek vycházející z kožních adnex. Diferenciální diagnostikou je potřeba dále odlišit jak spektrum nenádorových sklerózujících lézí, tak např. fyloidní tumor. Relativní vzácnost nádoru nevylučuje hlubší povědomí o něm.

Klíčová slova:
prs, mléčná žláza, low-grade adenoskvamózní karcinom, metaplastický karcinom