Porody do vody -⁠ pětiletá retrospektivní studie

Overview

Cíl studie:
Srovnání vybraných parametrů I. -⁠ III. doby porodní u žen rodících do vody (soubor A)a u žen rodících v horizontální poloze (soubor B) a srovnání perinatálních a postnatálních výsledkůnovorozenců v uvedených souborech.Typ studie: Retrospektivní studie.Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení, Okresní nemocnice s poliklinikou,Znojmo.Metodika: Do souboru A bylo zařazeno 70 rodiček, které porodily v období od 1. 1. 1998 do 30. 9. 2002do vody (plod byl vypuzen pod vodní hladinou). Do kontrolního souboru B bylo zařazeno 70 rodiček,které fyziologicky porodily v horizontální poloze a současně u nich nebyly zaznamenány žádné kontraindikace, pro které by event. nemohly porodit do vody. Mezi oběma soubory jsme porovnávalidélku trvání I. a II. doby porodní, počet provedených epiziotomií, počet různých typů poranění,hypotonii děložní, objem krevní ztráty a klinický stav novorozenců.Výsledky: Porod do vody si v naší porodnici za dané období zvolilo 1,95 % rodiček. Průměrné trváníI. doby porodní se u obou souborů neliší. Prodloužení II. doby porodní u souboru A lze připsatmožnému hydroanalgetickému efektu, mírné inhibici kontrakcí a nezasahování do porodního dějezvenčí. Výskyt komplikací během porodu a po porodu se opět u obou souborů neliší. Statistickyvýznamnou diferenci v neprospěch souboru A pozorujeme ve výskytu spontánních ruptur I. stupně,reciproční situace je v nutnosti provádění epiziotomií. Novorozenci v souborech A i B nevykazujížádné významné somatické rozdíly, ani nezachycujeme zvýšený výskyt postnatální patologie u souborunovorozenců porozených do vody.Závěr: Porod do vody je alternativou, která je na jedné straně rodičkami často vyžadována, na druhéstraně některými porodníky a neonatology obávána a někdy považována za rizikovou. Objektivněje prokázáno snížené množství provedených epiziotomií (téměř o 60 %) a vyšší procento porodů bezporanění (cca o 9 %). Z možných „záporů“ jsme neprokázali žádnou život nebo zdraví ohrožujícíkomplikaci ani u rodičky, ani u jejího dítěte. Novorozenci ze souboru A jeví zcela srovnatelné periipostpartální výsledky se souborem B. Dále nebyl prokázán vyšší výskyt krvácení z hypotonickédělohy, infekce či poklesu TK u matek ve srovnání s kontrolní skupinou. Často kritizovaným zůstávávýskyt přechodného „modrého“ zbarvení novorozenců. Tento jev však nelze chápat jako cyanotickýprojev hypoxie plodu, ale spíše jako následek pomalejší přeměny fetálního krevního oběhu naneonatální, který stejně tak pozorujeme u novorozenců, kteří jsou po porodu v horizontální polozedéle ponecháni na pupeční šňůře.O tom svědčí zcela fyziologické hodnocení poporodního vyšetřenídítěte neonatologem i objektivní průkaz hypoxie plodu -⁠ vyšetření ABR a laktátu z arteria umbilicalis.Závěrem lze konstatovat, že porod do vody dnes patří do standardní nabídky alternativníhoporodnictví. Při zachování a respektování indikací, kontraindikací a podmínek nepředstavuje taktovedený porod [4] žádné riziko jak pro matku, tak pro dítě, ani není důvodem k obavám proporodníka a neonatologa.

Klíčová slova:
porod do vody, hydroanalgezie, peripartální komplikace a poranění, hypoxie plodu