Znalosti pacientů o OTC přípravku jako výsledek konzultace farmaceut –⁠ pacient

Znalost pacientů o perorálních monokomponentních OTC přípravcích s obsahem ibuprofenu, kterési kupují pro sebe, byla hodnocena ve vztahu k tomu, jakým způsobem probíhala komunikacefarmaceut (farm. laborant) –⁠ pacient při výdeji v lékárně. Odpovědi respondentů byly zpracoványzvlášť pro skupinu těch, kteří si kupují přípravek poprvé, a těch, kteří ho již dříve pro samoléčenípoužívali. Znalost kontraindikací a nežádoucích účinků (posuzováno odděleně) byla zjištěna v obouskupinách respondentů vyšší než 50 %. Pacienti, kteří užívají přípravek opakovaně, však udávajísoučasnou neznalost nežádoucích účinků a kontraindikací jen 32,2 %, oproti novým uživatelům(60,0 %). Pacienti, kteří neznají ani kontraindikace ani nežádoucí účinky kupovaného přípravku, sipřesto myslí, že mají dostatek informací k tomu, aby jejich samoléčení bylo bezpečné (88,9 %opakovaných a 80,0 % nových uživatelů). Přibližně čtvrtina respondentů v obou hodnocených skupináchuvádí, že při výdeji nedostali v lékárně žádnou informaci. Pacienti přistupují k nákupu OTCpřípravku pasivně a téměř ve 40 % nevyužívají možnosti sami se na potřebné informace zeptat.Informace získané v lékárně považuje téměř 85 % respondentů z obou skupin za dostatečné. Farmaceuti(farm. laboranti) při výdeji OTC přípravku ve 45 % případů nezjišťují, zda pacient jižpřípravek užíval a zda o něm má nějaké znalosti. Úroveň poradenství při samoléčení by se v ČRměla zefektivnit.

Klíčová slova:
samoléčení –⁠ OTC –⁠ ibuprofen –⁠ znalosti pacientů –⁠ poradenství