Authors: I. Lochman 1,2; I. Vidličková 3; M. Pomiklová 3; H. Bílková Fránková 4; Z. Dindová 1; R. Novobilský 5,6; J. Kratochvíla 7 Authors‘ workplace: Spadia Lab, Ostrava 1; Ústav laboratorní medicíny Lékařské fakulty Ostravské university 2; Klinické laboratoře Zdravotního ústavu, Ostrava 3; Klinická mikrobiologie, Laboratoře Agel a. s, Ostrava 4; Katedra klinických neurověd Lékařské fakulty Ostravské Univerzity 5; Neurologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava 6; SEKK Pardubice 7 Published in: Klin. Biochem. Metab., 33, 2025, No. 4, p. 148-153 doi: https://doi.org/10.61568/kbm.2025.013
Onemocnění COVID-19 vyvolanému virem SARS-CoV-2 dnes již není věnována větší pozornost. Jeho laboratorní diagnostiku již řada laboratoří ani neprovádí. Je to dáno tím, že subvarianty jeho současné dominantní varianty Omicron vyvolávají u postižených většinou jen lehký průběh onemocnění, nebo probíhají bezpříznakově. Vzrůstající obavy však vyvolávají syndromy objevující se u postižených jedinců řadu týdnů až měsíců po zvládnutí akutní infekce, které mají nejrůznější obraz, postihují různé orgány a tkáně a mohou trvat řadu týdnů až měsíců. Tato onemocnění byla pojmenována postcovidový syndrom (PCS) nebo také Long Covid nebo postcovidový stav (PCC). V našem sdělení popisujeme průběh zdravotního stavu muže, ročník 1950, od prosince roku 2019 se zaměřením na laboratorní diagnostiku COVID-19, jehož současné zdravotní potíže splňují diagnostická kritéria postcovidového syndromu. Jednotlivá vyšetření byla prováděna v několika laboratořích testy používanými v těchto laboratořích v čase vyšetření. V diskusi pak navrhujeme, jak může i dnes racionálně prováděná laboratorní diagnostika přispět k určení stavu a monitorování takto postižených jedinců.
kazuistika – postcovidový syndrom – laboratorní diagnostika
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
