Authors: D. Peřan 1,2,3 Authors‘ workplace: Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy 1; Kabinet veřejného zdravotnictví, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2; Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 3 Published in: Anest. intenziv. Med., 32, 2021, č. 2, s. 118 Category: Correspondence
Vážená redakce,
děkujeme MUDr. Fraňkovi za pečlivé pročtení našeho článku a reakci. Právě pro svou aktuálnost a kontroverznost tématu jsme se rozhodli přehledový článek vytvořit, a vyvolat tak diskuzi v odborných kruzích.
Dr. Franěk má pravdu, že § 48 odst. 5 Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, uvádí spojení „kterého si poskytovatel zvolil“, avšak nelze jej vykládat absolutně. Komentář by si čtenář mohl vyložit tak, že cílový poskytovatel akutní lůžkové péče vlastně nemá možnost odmítnout pacienta od zdravotnické záchranné služby. V případech, kdy „bylo překročeno únosné pracovní zatížení, nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení“ totiž poskytovatele staví do pozice, kdy není „odborně způsobilý zajistit pokračování poskytování péče pacientovi, odpovídající závažnosti postižení zdraví nebo přímému ohrožení života“, jak uvádí Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, tudíž nemůže být cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče podle § 3 písm. d) Zákona o zdravotnické záchranné službě, protože není schopen poskytnout péči lege artis. Tím ale není dotčeno ustanovení § 6 odst. 2 téhož zákona, že je cílový poskytovatel povinen pacienta přijmout, pokud „kontaktním místem byla možnost přijmout pacienta potvrzena zdravotnickému operačnímu středisku“. Poskytovatel zároveň nemůže odmítnout přijetí pacienta, „kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde‑li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde‑li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak“. Zde i v případě kapacitního limitu musí alespoň poskytnout takovou součinnost, aby mohl být pacient transportován k jinému poskytovateli, neboli součinnost při zajištění a stabilizaci pacienta pro další transport.
V podobných případech potom platí závěr našeho článku, že je v konkrétních situacích potřeba hledat řešení, které ve finále nepoškodí pacienty ani poskytovatele zdravotní péče.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
