-
Medical journals
- Career
Srdeční selhání v intenzivní péči
Authors: R. Pařízková
Authors‘ workplace: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci
Published in: Anest. intenziv. Med., , 2003, č. 2, s. 103-110
Category:
Overview
Srdeční selhání jako příčina 5 % všech přijetí k hospitalizaci je spojeno s nepříznivou dlouhodobou prognózou a vysokýmináklady na léčbu. Nemocní s kardiální dysfunkcí tvoří značnou část populace nemocných v intenzivní péči a přítomnostsrdečního selhání jako důsledku primárního poškozenímyokardu nebo v rámcimultiorgánového selhání se podílí na vysokémortalitě této populace nemocných.Za nejčastější příčinu srdečního selhání je považováno onemocnění koronárních tepen,vyšší výskyt je popisován v kombinaci ischemické choroby srdeční a arteriální hypertenze.V části zabývající se patofyziologií jsou uvedeny klíčové mechanismy rozvoje srdečního selhání, mezi kterými hrají hlavníroli trvale zvýšená aktivita sympatického nervového systému, osa renin-angiotenzin-aldosteron, vazopresin, endotelina skupina natriuretických peptidů. V další části je zmíněno současné pojetí definice, diagnostiky a doporučené terapiesrdečního selhání, vycházející z doporučení Evropské kardiologické společnosti. Plasmatické koncentrace hlavně natri-uretickýchpeptidů jsou dnes považovány za hlavní a v klinické praxi potenciálně využitelné markery nejen přítomnosti, alei stupně závažnosti srdečního selhání. Za doporučený standard pro diagnostiku kardiální insuficience je dnes považovánakombinace echokardiografického vyšetření srdce a stanovení sérové koncentrace natriuretického peptidu.Současná doporučení terapie srdečního selhání jsou stratifikována podle kritérií medicíny založené na důkazech. Léčbaakutního srdečního selhání je zaměřena především na optimalizaci dodávky kyslíku a energetických substrátů tkáním vevztahu k jejich metabolickým potřebám, a to bez současného zvýšení spotřeby kyslíku myokardem. Z farmak jsou v akutnífázi selhání uplatňována diuretika, vazodilatancia, látky zvyšující kontraktilitu (dobutamin, inhibitory fosfodiesterázy, novějilevosimendan ze skupiny farmak zvyšujících citlivost kardiomyocytů na intracelulární kalcium). V terapii chronickéhoselhávání je zdůrazněno včasné nasazení ACEI a betablokátorů. Zmíněny jsou i nefarmakologické možnosti terapie.
Klíčová slova:
srdeční selhávání – patofyziologie – diagnostika – terapie – doporučené postupy
Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care Medicine
Article was published inAnaesthesiology and Intensive Care Medicine
2003 Issue 2-
All articles in this issue
- Levobupivakain – bezpečnější varianta na třicet letstaré téma
- Použití levobupivakainu k epidurální anestezii přioperaci herniace bederní meziobratlové ploténky
- Subarachnoidální anestezie 0,5% levobupivakainem(Chirokainem) k elektivním ortopedickýma traumatologickým výkonům v oblasti dolníchkončetin
- Ketamin potlačuje vznik tolerance na analgetickéúčinky morfinu, aneb starý pes umí nové kousky
- Diagnóza kontuze srdce?
- Regionální a celková anestezie – konkurence nebokooperace?
- Hypoxická plicní vazokonstrikce
- Glutamin u nemocných v kritickém stavu
- Srdeční selhání v intenzivní péči
- Anaesthesiology and Intensive Care Medicine
- Journal archive
- Current issue
- Online only
- About the journal
Most read in this issue- Diagnóza kontuze srdce?
- Hypoxická plicní vazokonstrikce
- Ketamin potlačuje vznik tolerance na analgetickéúčinky morfinu, aneb starý pes umí nové kousky
- Glutamin u nemocných v kritickém stavu
Login#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Forgotten passwordEnter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
- Career