Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Vzácná onemocnění v hematologii: Novinky
Odborný event
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Eliglustat jako možná alternativa další léčby u nemocných s Gaucherovou chorobou kontrolovanou ERT

Specializace: hematologie
Téma: Vzácná onemocnění v hematologii

Vydáno: 23.6.2015

Eliglustat jako možná alternativa další léčby u nemocných s Gaucherovou chorobou kontrolovanou ERT

Gaucherova choroba (GD) je vzácné metabolické onemocnění způsobené deficitem enzymu beta-glukocerebrosidázy. Základem léčby GD typu 1, tedy formy nemoci bez postižení nervového systému, je podávání enzymové substituční léčby (ERT). Do klinické praxe se dostala také substrátová redukční terapie (SRT), jejímž typickým zástupcem je miglustat a nověji eliglustat. Jejich velkou výhodou je, že jsou podávány perorálně.

ERT znamená pro pacienta pravidelnou aplikaci rekombinantní beta-glukocerebrosidázy, a to každých 14 dnů formou intravenózní infuze. Tato léčba pomáhá předcházet rozvoji typických orgánových postižení spojených s neléčenou GD a zlepšuje kvalitu života pacientů.

Typickým a dlouho jediným zástupcem SRT je miglustat. Jeho místo je především v terapii pacientů, kteří nemohou dostávat ERT, a to z důvodu jeho horší účinnosti, bezpečnosti i tolerability. Eliglustat je novým selektivním a potentním inhibitorem syntézy glukosylceramidu, který by vzhledem ke svým vlastnostem mohl získat větší podíl v léčbě GD typu 1.

Studie ENCORE mimo jiné ukázala, zda pacienti léčení ERT mohou v určitém okamžiku změnit léčbu na SRT a takto léčení dále zůstat stabilní. Do studie byli zahrnuti dospělí pacienti léčení ERT po dobu minimálně 3 let. Pacienti byli náhodně rozděleni v poměru 2 : 1 k podávání perorálního eliglustatu či k podávání imiglucerázy po dobu dalších 12 měsíců. V období mezi zářím 2009 a listopadem 2011 bylo zařazeno 106 pacientů (66 %) do skupiny léčené eliglustatem a 54 (34 %) nemocných dále dostávalo imiglucerázu. Léčbu dokončilo 99 pacientů ve skupině s eliglustatem a 47 ve skupině s imiglucerázou. Přerušení léčby bylo z důvodu palpitace (1 pacient léčený eliglustatem), infarktu myokardu (1 pacient léčený eliglustatem) a psychické poruchy (1 pacient léčený imiglucerázou). Celkem 97 pacientů (92 %) ve skupině s eliglustatem zaznamenalo nežádoucí příhodu spojenou s léčbou, ve skupině s imiglucerázou pak 79 % pacientů.

Na konci studie 84/99 pacientů ze skupiny s eliglustatem a 44/47 pacientů léčených imiglucerázou splnilo předdefinované primární cíle (svědčící pro noninferioritu), a to dosažení stability objemu sleziny, jater, stabilní koncentrace hemoglobinu a počtu trombocytů. Léčba eliglustatem a imiglucerázou měla podobný efekt na sledované biomarkery GD (s výjimkou snížené plazmatické hladiny glukosylceramidu a koncentrace GM3, což je dáno mechanismem účinku léků).

Z analýzy výsledků vyplynulo, že eliglustat byl schopen nemocným poskytnout stabilní hematologické parametry a také stabilitu objemu sledovaných orgánů. U dospělých nemocných s GD typu 1, kteří již dosáhli kontroly nemoci díky intravenózní ERT, pak může eliglustat představovat užitečnou terapeutickou alternativu.

(eza)

Zdroj: Cox T. M., et al. Eliglustat compared with imiglucerase in patients with Gaucher’s disease type 1 stabilised on enzyme replacement therapy: a phase 3, randomised, open-label, non-inferiority trial. Lancet – publikováno online 25. března 2015; pii: S0140-6736(14)61841-9; doi: 10.1016/S0140-6736(14)61841-9

 

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 10x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Gaucherova choroba – možnosti terapie

První popis choroby, která později ponese název Gaucherova choroba, byl poskytnut francouzským lékařem Phillippem Charlesem-Ernestem Gaucherem v roce 1882. Nicméně název získala až začátkem 20. století. Po dlouhá léta bylo možné pacienty jen pozorovat, později se zkoušely různé terapeutické přístupy mířící na symptomy nemoci, zahrnující mimo jiné například splenektomii.

Nový marker postižení nervového systému u Gaucherovy choroby

Glykoprotein GPNMB by mohl sloužit jako ukazatel míry postižení nervového systému u Gaucherovy choroby. Toto naznačuje studie publikovaná v časopise PLoS One.

Rekurentní potraty u ženy s Gaucherovou chorobou a antifosfolipidovým syndromem – kazuistika

Gaucherova choroba může být spojena se zvýšeným rizikem potratů. Nemusí však být jedinou příčinou, jak dokládá následující kazuistika.



Všechny novinky