Vliv cyproteron-acetátu na endotelovou dysfunkci u syndromu polycystických ovarií

Úvod

Syndrom polycystických ovarií je charakterizován hyperandrogenemií, anovulací, inzulinovou rezistencí, porušenou glukózovou tolerancí nebo diabetem 2. typu, dyslipidemií a rozvojem kardiovaskulárních chorob. Onemocnění je provázeno oxidačním stresem a chronickým zánětem s expresí zánětlivých markerů a adhezivních molekul. Předchozí studie prokázaly, že redukce hmotnosti nebo terapie metforminem přispívají ke snížení hladiny CRP, IL-6 a TNF-α v krvi.

Zvýšené hladiny adhezivních molekul sICAM-1, sVCAM-1 a sE-selektin v séru odrážejí aktivní chronický zánět endotelu a jsou nezávislými prediktory rozvoje ischemické choroby srdeční. Nedávno provedená studie dokonce ozřejmila signifikantní zvýšení hladiny těchto látek v séru u žen se syndromem polycystických ovarií oproti zdravému kontrolnímu vzorku populace. Tato studie také prokázala vliv terapie metforminem na snížení hladiny CRP a sVCAM-1 a současně nulový efekt na hladinu sICAM-1 a selektinů.

Metody studie

Cílem studie bylo zhodnotit vliv kombinované hormonální terapie cyproteron-acetátem (CA) a ethinylestradiolem (EE), a to samostatně nebo v kombinaci s metforminem, na hladinu adhezivních molekul v séru u žen se syndromem polycystických ovarií.

Studie se zúčastnilo 40 pacientek, které byly rozděleny do dvou stejně velkých terapeutických skupin. První skupina podstoupila terapii cyproteron-acetátem (2 mg) a ethinylestradiolem (35 μg). Druhá skupina podstoupila terapii cyproteron-acetátem (2 mg), ethinylestradiolem (35 μg) a metforminem (1700 mg). Cílem studie bylo zhodnotit hladinu sICAM-1, sE-selektinu, sVCAM-1 a sP-selektinu v séru před začátkem terapie a v odstupu 3 měsíců. Výzkumníci dále hodnotili lipidový profil, hladinu androgenů a inzulinu a inzulinovou rezistenci (skóre HOMA-IR).

Výsledky studie

U obou léčebných režimů byl zaznamenán signifikantní pokles hladiny inzulinu a inzulinové rezistence, hladiny DHEA, androgenů a LDL-c. U skupiny léčené kombinací EE/CA s metforminem došlo k významnému snížení hladin sVCAM-1 a sICAM-1 v séru oproti hodnotám naměřeným před započetím terapie (sVCAM-1: 1445 ± 614 ng/ml vs. 1167 ± 482 ng/ml, p < 0,05; sICAM-1: 442 ± 141 ng ml vs. 345 ± 118 ng/ml, p < 0,05), ale nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v hladině sE-selektinu a sP-selektinu. Ve skupině podstupující pouze terapii EE/CA byla oproti hodnotám na začátku terapie mírně snížená hladina sP-selektinu, nikoli však signifikantně (229,4 ± 68,0 ng/ml vs. 189,6 ± 65,0 ng/ml; p = 0,08), hladiny sVCAM-1, sICAM-1 a sE-selektinu ovlivněny nebyly.

Závěr

Výsledky studie ukázaly, že kombinovaná terapie cyproteron-acetátem, ethinylestradiolem a metforminem má pro pacientky se syndromem polycystických ovarií větší přínos než terapie cyproteron-acetátem a ethinylestradiolem. Trojkombinační farmakoterapie přispívá ke snížení hladiny adhezivních molekul, čímž snižuje riziko rozvoje endotelové dysfunkce a současně pak snižuje hladinu inzulinu a způsobuje pokles inzulinové rezistence.

(holi)

Zdroj: Bilgir O., Kebapcilar L., Taner C. et al. The effect of ethinylestradiol (EE)/cyproterone acetate (CA) and EE/CA plus metformin treatment on adhesion molecules in cases with polycystic ovary syndrome (PCOS). Intern Med 2009; 48 (14): 1193–1199, doi: 10.2169/internalmedicine.48.2177.