Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Růstový hormon: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Časopisy
 

Vliv BMI na růst u dětí

Specializace: endokrinologie pediatrie praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Růstový hormon

Vydáno: 26.10.2014

Vliv BMI na růst u dětí

Je velmi dobře známo, že obezita je spojena se snížením spontánní i simulované sekrece růstového hormonu. O vlivu BMI ale tyto informace doposud chyběly. Cílem studie lékařů z bostonské Harvard Medical School tedy bylo zjistit, jaký je vliv BMI na sekreci růstového hormonu u dětí s malým vzrůstem. Výsledky svého pozorování publikovali v odborném medicínském periodiku The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism.

Jak studie probíhala

Studie se zúčastnilo celkem 116 dětí ve věku od dvou do osmnácti let, které byly v letech 2004 až 2008 ambulantně léčeny na Dětské endokrinologické klinice Massachusettské všeobecné nemocnice. U všech dětí byl proveden stimulační test růstového hormonu, přičemž byly podávány alespoň dvě z těchto látek: klonidin, arginin, l-dopa/carbidopa a propranolol. Ze studie byly vyloučeny všechny děti s těžkým chronickým onemocněním, Turnerovým syndromem nebo užívající léky, které mohou mít vliv na endogenní sekreci růstového hormonu, jako například kortikosteroidy či antipsychotika. Zkoumány pak u dětí byly jak výška či váha, které jsou nutné ke stanovení BMI, tak i hladiny růstového hormonu, IGF-1 či hormonů štítné žlázy nebo Tannerovy stupnice dospívání.

Má BMI na sekreci růstového hormonu vliv?

Ze 116 hodnocených dětí s průměrným věkem 10,3 ± 3,3 roku bylo 79 chlapců a 37 dívek. Celkem 84 dětí bylo prepubertálních, 16 ve fázi Tanner 2, 7 ve fázi Tanner 3, dvě ve fázi Tanner 4 a jedno ve fázi 5. Průměrná směrodatná odchylka pro výšku byla 2,4 ± 0,6, průměrná směrodatná odchylka pro BMI pak –0,2 ± 0,9, což naznačuje tendenci přiblížit se rozdělení v běžné zdravé populaci. Střední vrchol růstového hormonu byl 13,3 mg/l s interkvartilním rozmezím 9,0–20,0 mg/l, 36 dětí mělo vrchol růstového hormonu pod 10 mg/l.

Co se porovnání směrodatných odchylek BMI týče, ty negativně korelovaly s vrcholem růstového hormonu. To se potvrdilo i v subanalýze provedené u 67 dětí, které byly testovány ještě s tříměsíčním odstupem. Směrodatné odchylky BMI ale výrazně ovlivnily pravděpodobnost diagnózy deficitu růstového hormonu. Proto lékaři doporučují, aby bylo k hodnotám BMI při diagnostice deficitu růstového hormonu přihlíženo. Vyšší skóre směrodatných odchylek u BMI totiž může vést i k chybnému diagnostikování deficitu růstového hormonu tam, kde je sekrece zcela normální.

(kam)

Zdroj: Stanley T. L. et al.: Effect of body mass index on peak growth hormone response to provocative testing in children with short stature., J Clin Endocrinol Metab. 2009 Dec; 94 (12): 4875–81.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,9/5, hodnoceno 18x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Respirační deprese u pacientů s Praderovým-Williho syndromem vázaná na klonidinový stimulační test

Je známo, že pacienti s Praderovým-Williho syndromem (PWS) mohou trpět dechovými problémy, které jsou mimo jiné způsobeny svalovou hypotonií. Potíže se dostavují především ve spánku a patří k nim celé spektrum respiračních poruch, od alveolární hypoventilace s hypoxémií po spánkovou obstrukční apnoe.

Genetika izolovaného deficitu růstového hormonu

Porucha růstu by měla vést u dětí vždy k podrobnějšímu vyšetření a odhalení onemocnění a abnormalit centrálního nervového systému. Je třeba pomýšlet i na genetickou poruchu spojenou s deficitem růstového hormonu (GH) nebo inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1).

Charakteristika kosterní svaloviny a motorická výkonnost u nemocných s Praderovým-Williho syndromem po 2 letech terapie růstovým hormonem

U nemocných s diagnostikovaným Praderovým-Williho syndromem (PWS) je nalézána abnormální tělesná kompozice, pro niž je charakteristické snížené množství netukové tělesné hmoty a redukce objemu kosterní svaloviny. Vlivem terapie růstovým hormonem (GH) na charakteristiku svalové tkáně a motorickou výkonnost těchto nemocných se zabývala studie nedávno publikovaná v medicínském časopise The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism.



Všechny novinky