Přihlášení
Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.
Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.
Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.
Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.
Zahraniční obsah |
|||
Vydáno: 21.10.2017
S rodiči, kteří mají k očkování váhavý nebo odmítavý postoj a vyjadřují obavy z vakcinace, se pediatři ve svých ordinacích setkávají denně. Jak na nejčastější dotazy a zavádějící informace rodičů reagovat? Pádný argument sdělený jednou větou je mnohdy účinnější než zdlouhavé vysvětlování.
Takové očkování rozhodně není zbytečné, protože by jinak hrozily epidemie známé z historie – ukončit by se mohlo jen očkování proti nemocem, které jsou vymýceny na celosvětové úrovni.
Účinky očkovacích látek se dokazují během přísného preklinického i klinického hodnocení a jejich efekt je viditelný i v praxi díky snížení výskytu daného onemocnění.
Rozvoj autismu s očkováním nesouvisí, nikdy nebyl v této souvislosti prokázán a tento mýtus je založen jen na falešné studii britského lékaře z roku 1998.
Každá vakcína prochází třemi fázemi testování, než se začne používat pro pacienty, a posuzuje ji nezávislá regulační autorita.
Přestože hygiena hraje v poklesu nemocnosti roli, klíčovým faktorem je vakcinace – důkazem je například vymýcení obrny v tehdejším Československu poté, co bylo zavedeno masové očkování dětí.
Některé očkovací látky sice hliník obsahují, ale jeho množství je hluboko pod maximální doporučenou hranicí – například z mateřského mléka se do těla kojených dětí dostane během prvního půlroku života až 3× více hliníku než z vakcín. Hliník je zároveň důležitou komponentou, která zvyšuje imunitní odpověď organismu na antigeny podané ve vakcíně.
Žádná vakcína spadající do povinného očkování v ČR neobsahuje rtuť; pokud některé vakcíny zbytkovou rtuť obsahují, jedná se o ethylrtuť, u níž nebyl prokázán škodlivý vliv na lidský organismus.
Imunitní systém dítěte se dostává do kontaktu s miliony antigenů již od narození (v jídle, pití, na hračkách), a tak je počet antigenů obsažených v očkování (cca 140) v porovnání s tímto číslem mizivý.
Při výrobě některých očkovacích látek se sice antibiotika používají, aby se zabránilo kontaminaci, ale ve vakcíně se může objevit jen minimální zbytkové množství antibiotik.
Imunitní systém zdravého dítěte umí reagovat na každou infekci a vakcíny ho nijak neoslabují, naopak ho posilují stimulací obranných mechanismů.
(pak)
Zdroj: Chlíbek R. et al. Mýty a nepravdy spojené s očkováním. AIFP, 2016. Dostupné na: http://www.aifp.cz/cs/brozury/Contents/0/vakcinace_08_09_2016_1.pdf
Prostor pro změnu odmítavého postoje k očkování existuje – klíčem je správná komunikace
K nejčastějším obavám rodičů v souvislosti s očkováním patří bezpečnost a význam vakcín. Nemoci, kterým se dá předcházet očkováním, se v současnosti vyskytují mnohem méně než kdysi – a právě to v rodičích vzbuzuje otázky o nutnosti očkování. Jaké postoje rodičů jsou nejčastější a jak by měli lékaři s rodiči komunikovat?
Záškrt – stále aktuální problém i v Evropě
Článek lotyšských autorů se zabývá vysoce aktuální problematikou difterie v evropských zemích. Na základě sumarizačních přehledových údajů o této chorobě v Lotyšsku dokládá nutnost zvýšit proočkovanost populace, zejména u rizikových skupin obyvatelstva.
Nosody nejsou náhradou očkování
Někteří rodiče s negativním postojem k očkování hledají alternativy, které mají děti chránit před infekcemi. Jednou z volených možností jsou tzv. nosody. Mohou však očkování nahradit?
KONTAKT | INZERCE | O PROJEKTU
© 2008-2018
MeDitorial | ISSN 1803-6597 | Aktualizace: 19.4.2018
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení.