Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba deprese: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Riziko suicidálního chování u dospělých pacientů léčených antidepresivy

Specializace: dětská psychiatrie psychiatrie
Téma: Léčba deprese

Vydáno: 10.10.2013

Riziko suicidálního chování u dospělých pacientů léčených antidepresivy

Výsledky rozsáhlé metaanalýzy ukázaly, že vliv zahájení léčby antidepresivy u pacientů s depresí a dalšími psychiatrickými chorobami na výskyt suicidálních myšlenek a suicidálního chování výrazně závisí na věku pacienta.

Snad již od dob zavedení prvních antidepresiv do klinické praxe se hovoří o tom, že v počátku svého působení, ještě předtím, než dojde k pozitivnímu ovlivnění nálady pacienta, mohou mít antidepresiva aktivační vliv, který pacientovi paradoxně umožní uskutečnit suicidální záměr. Od počátku devadesátých let bylo publikováno několik studií zabývajících se tímto problémem u dospělých pacientů, všechny však dospěly k závěru, že zahájení léčby antidepresivy nezvyšuje riziko suicidia.

Na druhou stranu v letech 2003 až 2004 byla pro potřeby Amerického úřadu pro kontrolu potravin a léčiv zpracována studie, podle které je u dětí a mladistvých léčených antidepresivy relativní riziko suicidálního chování nebo myšlenek 1,95 v porovnání s placebem. Kvůli tomuto výsledku byla následně provedena nová rozsáhlá metaanalýza také u dospělých pacientů, která měla poskytnout relevantní výsledky, jež by bylo možné porovnat s těmi získanými u dětí a mladistvých.

Do této metaanalýzy bylo zahrnuto 372 dvojitě zaslepených randomizovaných a placebem kontrolovaných studií, což celkem představovalo více než 99 tisíc dospělých pacientů léčených antidepresivy nebo placebem. Z nich 63 % byly ženy, medián věku byl 42 let. Indikací pro léčbu antidepresivy byla přibližně v polovině případů depresivní porucha, ale i jiná psychiatrická a nepsychiatrická onemocnění. U pacientů bylo zjišťováno suicidální chování a suicidální myšlenky.

Výsledky studie

U pacientů léčených antidepresivy z nepsychiatrických indikací byly suicidální chování nebo myšlenky extrémně vzácné. U pacientů s psychiatrickými indikacemi pak bylo riziko suicidálního chování i myšlenek spojených s léčbou negativně asociováno s věkem. Ukázalo se, že u dospělých pacientů mladších 25 let zvyšuje léčba antidepresivy riziko suicidálního chování i myšlenek podobně, jako to bylo dříve zjištěno u dětí a mladistvých. Naproti tomu ve věkové skupině 25 až 64 let je vliv antidepresiv neutrální nebo mírně protektivní z hlediska suicidálních sklonů a u pacientů starších 64 let pak užívání antidepresiv jasně snižuje riziko suicidálního chování i myšlenek.

(vek)

Zdroj: Stone M, et al. Risk of suicidality in clinical trials of antidepressants in adults: analysis of proprietary data submitted to US Food and Drug Administration. BMJ. 2009 Aug 11; 339: b2880.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 7x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Antidepresivní léčba inhibitory MAO nezvyšuje riziko hemodynamických komplikací během operace

Cílem holandské studie bylo zjistit, zda se četnost výskytu intraoperačních hemodynamických změn zvyšuje u pacientů, u kterých nebyla před anestezií přerušena antidepresivní léčba inhibitory monoaminooxidázy (MAOI).

Vliv podávání psychofarmak na fyzické a psychosociální funkce u seniorů v pečovatelských zařízeních

Cílem studie amerických autorů bylo zhodnotit frekvenci užívání psychofarmak u seniorů žijících dlouhodobě v pečovatelských zařízeních a především zjistit vztah mezi užíváním psychofarmak a stavem fyzických a psychosociálních funkcí ve sledované populaci.

Léčba afektivních poruch a kognitivní funkce

Afektivní poruchy, jako je depresivní porucha nebo bipolární porucha, jsou často spojeny se zhoršením kognitivních funkcí, což naznačuje, že struktury a neurotransmiterové systémy ovlivňující náladu a kognitivní funkce jsou navzájem úzce propojené. O vztahu kognitivních funkcí a poruch nálady pojednává přehledný článek uveřejněný v časopise Brain Research.



Všechny novinky