Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba bolesti v onkologii: Novinky
Odborný event
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Terapie průlomové bolesti v onkologii u pacientů podstupujících radioterapii − kazuistika

Specializace: algeziologie onkologie
Téma: Léčba bolesti v onkologii

Vydáno: 22.2.2018

Terapie průlomové bolesti v onkologii u pacientů podstupujících radioterapii − kazuistika

Tlumení bolesti podáváním analgetik se v klinické praxi u onkologických pacientů často kombinuje s paliativní radioterapií. Správná analgetická léčba, včetně zvládnutí průlomové bolesti, přitom může být zásadní pro zdárný průběh radioterapie, jak ukazuje kazuistika publikovaná v roce 2016 v časopisu Acta Medicinae.

Úvod

Paliativní radioterapie je spolu s podáváním analgetik indikovaná v případě chronické bolesti u nemocných s lokálně a regionálně pokročilým, recidivujícím či generalizovaným nádorovým onemocněním. Kromě bolesti lze paliativní radioterapií ovlivnit krvácení z tělních dutin nebo ulcerovaných tumorů na povrchu těla a také se uplatňuje při projevech viscerální či lymfovaskulární obstrukce.

K základním požadavkům paliativní radioterapie patří volba optimální ozařovací polohy a vhodných polohovacích a fixačních pomůcek. Compliance pro setrvání ve vhodné poloze přitom může být snížená chronickou nebo průlomovou bolestí.

Popis případu

75letá pacientka s inoperabilním karcinomem endometria byla indikovaná k radioterapii v září 2015. Od padesáti let se léčila s arteriální hypertenzí, přibližně v šedesáti letech se začala léčit perorálními antidiabetiky pro diabetes mellitus 2. typu, v 71 a 72 letech prodělala recidivující cévní mozkovou příhodu s přetrvávající frustní levostrannou hemiparézou. Podle lékařské zprávy trpěla chronickou ischemickou chorobou, hyperlipidemií, oboustrannou koxartrózou (vlevo stupeň 3, vpravo stupeň 4) a levostrannou gonartrózou (stupeň 3).

Gynekologickou ambulanci vyhledala pro intermitentní krvácení z rodidel trvající déle než půl roku. Byl jí diagnostikován endometroidní adenokarcinom (G2, T3bN1M0) klasifikovaný dle FIGO IIIC a indikovaný k radioterapii v oblasti malé pánve. Kvůli nemožnosti zaujmout gynekologickou polohu pro artrotické obtíže byla indikovaná pouze zevní radioterapie. Již během přípravy radioterapie však nebyla schopna vydržet v předepsané poloze kvůli zhoršení bolesti (podle numerické škály až na hodnotách 7–8).

V době přípravy byla doporučena konzultace v algeziologické ambulanci a nastavena analgetická terapie perorálním hydromorfonem v retardované formě v dávce 8 mg po 12 hodinách s doporučením, že při nedostatečném efektu po zahájení radioterapie lze tuto dávku zvýšit na 16 mg za den. Současně byla předepsána nízká dávka escitalopramu.

Intenzita bolesti v domácím prostředí byla díky analgetické terapii snížena na 2–3 podle numerické škály. Po převozu na radioterapii a polohování však došlo ke zhoršení bolestí a snížení compliance. Po zvýšení ranní dávky hydromorfonu na 16 mg došlo k subjektivnímu i objektivnímu poklesu psychomotorického tempa. Navrhovanou hospitalizaci pacientka odmítla. Byla jí tak ponechána ranní dávka hydromorfonu ve stejné výši a při průlomové bolesti při převozu nebo příchodu na pracoviště radioterapie byl podán transmukózní fentanyl ve formě bukálních tablet v dávce 100 μg. Díky úpravě analgetické terapie nemocná zvládla radioterapii ambulantní formou, při vstávání z ozařovacího stolu po absolvování léčby hodnotila intenzitu bolesti většinou jako 3 podle numerické škály.

Nežádoucí účinky analgetické terapie včetně zácpy nebyly pozorovány. Případná obstipace však mohla být maskována postradiační proktitidou. Pacientka ukončila radioterapii v prosinci 2015. Při prvním gynekologickém vyšetření po 6 týdnech nebylo pozorováno krvácení z rodidel, objektivně došlo prakticky ke kompletní regresi infiltrace horní třetiny pochvy.

(holi)

Zdroj: Macháňová M. Léčba průlomové bolesti z pohledu radiačního onkologa. Acta Medicinae 2016; 4 (Suppl.): 41–42.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Možnosti ovlivnění chronické nádorové bolesti

Bolest je jedním ze základních symptomů nádorového onemocnění a jako takovou je zapotřebí ji řešit multidisciplinárně. Základem je i dnes farmakoterapie, která může mít podle charakteru bolesti podobu kombinace léčiv. Neřešení bolesti zcela zbytečně snižuje kvalitu života, omezuje soběstačnost, vede ke zhoršení nutričního stavu, depresím, nespavosti a tím k nárůstu únavy či poklesu imunity. Může také vyústit v nutné hospitalizace pro nastavení vhodné léčby.

Transdermální náplasti s fentanylem a buprenorfinem v terapii nádorových bolestí

Bolest je jedním z nejčastějších symptomů maligního onemocnění. Terapie nádorové bolesti se obecně řídí třístupňovým žebříčkem Světové zdravotnické organizace (WHO). Letos publikovaný systematický přehled literatury se zabývá analgetiky III. stupně žebříčku ve formě transdermálních náplastí, konkrétně opioidy buprenorfinem a fentanylem.

Úspěšná léčba nádorové bolesti u pacientky s karcinomem plic − kazuistika

Bolest je jedním z nejobávanějších příznaků nemoci a pro pacienty, kteří mají pokročilé nádorové onemocnění, je zásadní. Efektivní tlumení bolesti má velký vliv na kvalitu života, jak vyplývá i z následující kazuistiky.



Všechny novinky

Kreditovaný kurz

 

Průlomová bolest v onkologické praxi

Autor kurzu: MUDr. Marek Sochor

 

Odborné společnosti

 
     

    Kongresy

     
     

    Časopisy

     
     

    Zajímavé odkazy