Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba a prevence tromboembolismu: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Časopisy
 

Vývoj v používané antikoagulační léčbě u pacientů s nově diagnostikovanou fibrilací síní

Specializace: dětská kardiologie chirurgie cévní interní lékařství kardiologie
Téma: Léčba a prevence tromboembolismu

Vydáno: 18.1.2018

Vývoj v používané antikoagulační léčbě u pacientů s nově diagnostikovanou fibrilací síní

Rozsáhlá celosvětová studie zahrnující pacienty ze 35 zemí ukázala, že zavedení nových perorálních antikoagulancií mělo výrazný vliv na výběr antikoagulační léčby u pacientů s nově diagnostikovanou fibrilací síní (FS).

Úvod

Fibrilace síní je spojena s více než pětinásobným zvýšením rizika vzniku iktu. Centrální mozková příhoda (CMP) vzniklá v souvislosti s FS má v porovnání s ostatními ikty horší prognózu. Dle doporučených postupů založených na důkazech by pacienti s FS a přítomností dalších rizikových faktorů měli být léčeni antikoagulancii. Jak ovšem ukázaly výzkumy, antikoagulační léčba bohužel stále není u indikovaných pacientů používaná dostatečně. Z dat získaných z registrů zároveň vyplývá, že zatímco u pacientů s vysokým rizikem CMP je antikoagulační léčba používaná nedostatečně, u pacientů s nízkým rizikem může být naopak nadužívaná.

Nejnovější guidelines pro léčbu FS v Evropě i Severní Americe umožňují použití nových perorálních antikoagulancií označovaných také NOACs (non-vitamin K oral anticoagulants; nověji se používá zkratka DOACs − direct oral anticoagulants) jako alternativu k antagonistům vitaminu K. Výzkum, jehož výsledky byly recentně zveřejněné v časopisu Heart, se za využití dat z rozsáhlé prospektivní kohortové studie zabýval vývojem ve výběru antikoagulační léčby u pacientů s nově diagnostikovanou fibrilací síní v období mezi lety 2010 a 2015.

Metodika studie

The Global Anticoagulant Registry in the FIELD – Atrial Fibrillation (GARFIELD-AF) je celosvětově probíhající prospektivní observační studie zahrnující dospělé pacienty z 1 215 center ve 35 zemích. Jsou do ní zařazovány osoby ve věku ≥ 18 let s nevalvulární FS diagnostikovanou v průběhu předcházejících 6 týdnů a s ≥ 1 dalším rizikovým faktorem pro vznik iktu.

Publikovaná studie prezentuje průřezová data 39 670 pacientů ze 4 po sobě jdoucích kohort reprezentujících období před zavedením NOACs do praxe a po něm: do kohorty C1 (březen 2010 – říjen 2011) bylo zařazeno 5 500 pacientů, do kohorty C2 (srpen 2011 – červen 2013) 11 662 pacientů, do kohorty C3 (duben 2013 – říjen 2014) 11 462 pacientů a do kohorty C4 (březen 2014 – červenec 2015) 11 046 pacientů. V jednotlivých kohortách byly analyzovány základní charakteristiky pacientů při zařazení do studie a údaje o zvolené antitrombotické léčbě.

Výsledky

Základní charakteristiky byly podobné napříč všemi kohortami. Medián skóre CHA2DS2-VASc (srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 [2 body], diabetes mellitus, prodělaná CMP/TIA [2 body], cévní onemocnění [periferní arteriální onemocnění a/nebo onemocnění koronárních tepen s infarktem myokardu v anamnéze], věk 65–74, ženské pohlaví) dosahoval hodnoty 3 ve všech kohortách. Od C1 do C4 se zvýšil podíl pacientů na antikoagulační léčbě o téměř 15 % (C1 57,4 %; C4 71,1 %), klesla četnost použití antagonistů vitaminu K v kombinaci s protidestičkovou léčbou (C1 53,2 %; C4 34,0 %) a monoterapie antiagregancii (C1 30,2 %; C4 16,6 %) a došlo k nárůstu použití NOACs s antiagregační léčbou nebo bez ní (C1 4,2 %; C4 37,0 %).

Většina pacientů se skóre CHA2DS2-VASc ≥ 2 byla léčena antikoagulancii, přičemž v jejich používání došlo v průběhu sledování k nárůstu, který byl důsledkem zvýšeného předepisování NOACs. Ta byla častěji předepisována mužům, starším osobám, pacientům s demencí a těm, kteří užívali nesteroidní protizánětlivé léky. Pravděpodobným důvodem byla jednoduchost užívání a předpoklad nižšího rizika krvácení. Použití antagonistů vitaminu K bylo častější u nemocných s kardiálními, vaskulárními nebo renálními komorbiditami.

Závěr

Od zavedení NOACs do praxe došlo ke zvýšení počtu pacientů s nově diagnostikovanou FS s rizikem CMP, kteří jsou v souladu s doporučenými postupy léčeni antikoagulancii. V průběhu sledovaných 5 let zároveň došlo k poklesu předepisování protidestičkových léků a antagonistů vitaminu K. Nárůst používání antikoagulační léčby byl tedy způsoben zvýšeným používáním NOACs.

(blu)

Zdroj: Camm A. J., Accetta G., Ambrosio G. et al. Evolving antithrombotic treatment patterns for patients with newly diagnosed atrial fibrillation. Heart 2017; 103 (4): 307–314, doi: 10.1136/heartjnl-2016-309832.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,3/5, hodnoceno 4x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Andexanet alfa jako účinné antidotum inhibitorů faktoru Xa

Je antidotum inhibitorů faktoru Xa andexanet alfa efektivní? Na tuto otázku přináší odpověď průběžná analýza studie ANNEXA-4.

Optimální dávkování apixabanu v léčbě fibrilace síní

Přímý inhibitor aktivovaného faktoru X (Xa) apixaban se používá k léčbě a prevenci hluboké žilní trombózy a plicní embolie, u pacientů s fibrilací síní pak k prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie. Autoři subanalýzy klinické studie ARISTOTLE se zaměřili na účinnost a bezpečnost apixabanu v dávce 5 mg 2× denně u pacientů pouze s jedním z možných kritérií pro snížení dávky (pokročilý věk, nízká tělesná hmotnost nebo zvýšený kreatinin v séru).

Vliv apixabanu na výskyt mozkových infarktů a mikrokrvácení – výsledky studie AVERROES-MRI

Subklinické (tzv. němé) mozkové příhody jsou mozkové infarkty nebo krvácení nalezené při vyšetřeních pomocí zobrazovacích metod, i když pacient cévní mozkovou příhodu nemá v anamnéze. Nejčastější manifestací těchto příhod je kognitivní a funkční zhoršení, celosvětově pak také představují jednu z nejvýznamnějších příčin demence.



Všechny novinky