Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hojení ran: Kazuistiky
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Nekrotizující fasciitida

Specializace: dětská chirurgie chirurgie všeobecná interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Hojení ran

Vydáno: 22.11.2009

Nekrotizující fasciitida

Nekrotizující fasciitida je bakteriální infekční onemocnění postihující fascii a dermis, málokdy ale zasahuje i svalovou vrstvu. Protože je v počátcích poměrně těžce odhalitelná, může velmi rychle progredovat a náhle přejít v šokový stav, který stojí za vysokou mortalitou tohoto onemocnění. Singapurští lékaři se proto pokusili shrnout charakteristické znaky a návrhy léčby tohoto onemocnění s důrazem na včasnou diagnostiku. Souhrnný článek publikovali v odborném medicínském periodiku Canadian Family Physician.

Pomocí PubMedu byly hledány studie a kazuistiky, které popisovaly nekrotizující fasciitidu a nekrotizující infekce měkkých tkání, obzvlášť pokud byly diagnózy stanoveny velmi brzy po prvním projevu klinických příznaků.

Nekrotizující fasciitida je klasifikována podle mikrobiologického osídlení rány jako mono- či polymikrobiální, podle anatomické polohy a podle hloubky infekce. K polymikrobiální nekrotizující fasciitidě dochází většinou u imunokompromitovaných pacientů, zatímco monomikrobiální fasciitida je spíše vzácná a vyskytuje se nejčastěji u zdravých jedinců s malými traumaty.

Rizikové faktory

Rizikových faktorů nekrotizující fasciitidy je celá řada. Mezi nejčastější patří diabetes mellitus, chronická onemocnění, imunosupresiva, malnutrice, věk nad 60 let, intravenózní zneužívání drog, obezita a renální selhání. Často se může vyskytnout i při onemocněních periferních cév a při různých maligních nádorech.

Pozor na sepsi

U některých pacientů s nekrotizující fasciitidou se mohou projevit i příznaky sepse a bolesti, které úplně neodpovídají stupni zánětu. Sepse může progredovat a v některých hyperakutních případech se může vyvinout i v multiorgánové selhání. U subakutních případů dochází pouze k šíření zánětu do měkkých tkání. Při podezření na fasciitidu je tedy k rozlišení těchto dvou forem nutná histologická verifikace.

Jak léčit

K výběru, který pacienty indikuje k chirurgické léčbě, je kromě histologických vzorků nutné i radiologické vyšetření. Léčba pak spočívá v debridementu rány, excizi nekrotických tkání a intravenózním podávání širokospektrých antibiotik. Léčba ale musí být zahájena co nejdříve, včasné zahájení totiž signifikantně snižuje riziko komplikací a případné smrti pacienta.

(kam)

Zdroj: Puvanendran R. et al.: Necrotizing fasciitis. Can Fam Physician. 2009 Oct; 55 (10): 981–7.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,5/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vliv vysoké vlhkosti na hojení ran

Při šití malých ranek se většinou ihned po sutuře kůže používá sterilní krytí a dbá se na to, aby se prvních několik dní do rány nedostaly žádné nečistoty a voda. Nový výzkum australských lékařů ale ukázal, že krytí automaticky nesnižuje riziko vzniku infekce.

Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus v chronických ranách

Mikroflóra chronických ran zahrnuje mnoho různých bakteriálních druhů. Například v bércovém vředu bývá zjištěn S. aureus (v 93,5 % všech vředů), Enterococcus faecalis (71,7 %), P. aeruginosa (52,2 %), koagulázanegativní stafylokoky (45,7 %), Proteus (41,3 %) a anaerobní bakterie (39,1 %).

Klinické studie neprokázaly vyšší účinnost obvazů s obsahem stříbra nebo medu při hojení bércových vředů

Antimikrobiální obvazy s obsahem stříbra a také obvazy impregnované včelím medem se někdy stávají alternativou k běžným obvazům používaným k ošetřování bércových vředů. Přesto je k dispozici jen velmi málo informací, o které bychom se mohli opřít při posuzování účinnosti.



Všechny novinky