Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Aktuální číslo
Archiv čísel
Informace o časopisu
Redakční rada
Redakce
Předplatné
Pokyny pro autory a recenzenty
Kontakt

URČENÍ ETIOLOGICKÝCH PATOGENŮ NOZOKOMIÁLNÍ PNEUMONIE – POROVNÁNÍ VALIDITY RŮZNÝCH TYPŮ ODBĚRŮ BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU: PROSPEKTIVNÍ, OBSERVAČNÍ STUDIE U MECHANICKY VENTILOVANÝCH PACIENTŮ V INTENZIVNÍ PÉČI

Autoři: Doubravská L.1, Uvízl R.1, Herkeľ T.1, Kolář M.2, Gabrhelík T.3, Röderová M.2, Htoutou Sedláková M.2, Langová K.4, Kolek V.5, Jakubec P.5, Adamus M.1

Autoři - působiště: 1Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc, 2Department of Microbiology, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc, 3Department of Anesthesiology, Tomas Bata Hospital, Zlín, 4Department of Medical Biophysics, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc, 5Department of Respiratory Medicine, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc

Článek: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 66, 2017, č. 4, s. 155-162
Kategorie: Original Papers
Počet zobrazení článku: 115x

Specializace: mikrobiologie infekční lékařství hygiena a epidemiologie
uzamčeno uzamčeno

Určení etiologických patogenů nozokomiální pneumonie – porovnání validity různých typů odběrů biologického materiálu: prospektivní, observační studie u mechanicky ventilovaných pacientů v intenzivní péči

Souhrn

Úvod:
Pro určení optimální metody získání vzorku biologického materiálu k určení etiologického agens nozokomiální pneumonie (HAP) stále neexistuje dostatek důkazů, přičemž snaha je zaměřena na určení nejsnáze proveditelného, levného a přitom dostatečně validního způsobu odběru, který je v klinické praxi snadno proveditelný.

Metody:
Primárním cílem prospektivní, observační studie bylo určení prediktivní hodnoty vzorků výtěru orofaryngu (OS) a žaludečního aspirátu (GA) pro určení původců HAP. Výtěžnost těchto odběrů byla porovnána se vzorky endotracheálního aspirátu (ETA) a krytého brushe (PSB), který je považován za zlatý standard metod průkazu původce HAP.

Výsledky:
Do studie bylo zařazeno 56 pacientů. U 48 z nich bylo určeno v 79 izolátech signifikantní množství bakteriálních patogenů ve dvou kolech odběrů s odstupem 72 hodin. U zbylých 8 pacientů nebylo zaznamenáno signifikantní množství patogenů v žádném izolátu. Senzitivita jednotlivých typů odběrů v prvním kole byla u ETA 98%, PSB 31%, OS 64% a GA 67%; ve druhém kole ETA 87%, PSB 32%, OS 74% a GA 42%. Ve vzorcích bylo identifikováno celkem dvanáct bakteriálních species. Nejčastěji zachycenými byli: Klebsiella pneumoniae (23,7%), Burkholderia multivorans (21,1%) a Pseudomonas aeruginosa (15,8%).

Závěr:
Necíleně odebraný vzorek ETA je u intubovaných pacientů optimální metoda pro získání biologického materiálu k identifikaci etiologického agens HAP. U vzorků ETA byl zaznamenán výrazně častější záchyt mikrobiálního etiologického agens HAP než u PSB. V případě negativního výsledků ETA/PSB lze přihlédnout k výsledku stěru z orofaryngu a/nebo vzorku aspirátu žaludečního obsahu, které v četnosti záchytu etiologických agens následovaly ETA.

Klíčová slova:
nozokomiální pneumonie – bakteriální původci – endotracheální aspirát – krytý brush


 
 
zobrazit obsah  zobrazit obsah  
 
následující článek
 

Summary

Background:
There is still a lack of evidence as to which method of biological sample collection is optimal for identifying bacterial pathogens causing hospital-acquired pneumonia (HAP). Much effort has been made to find an easy and valid approach to be used in clinical practice.

Methods:
The primary endpoint of this prospective, observational study was to determine the predictive value of oropharyngeal swab (OS) and gastric aspiration (GA) as simple and non-invasive methods for diagnosing HAP. Their efficacy was compared to endotracheal aspiration (ETA) and protected specimen brushing (PSB), the standard methods approved for HAP diagnosis.

Results:
Initially, 56 patients were enrolled. Significant amounts of bacterial pathogens were detected in 48 patients (79 isolates) in Round A and in 39 patients (45 isolates) in Round B (after 72 hours). The sensitivity rates were: ETA 98%, PSB 31%, OS 64% and GA 67% in Round A and ETA 87%, PSB 32%, OS 74% and GA 42% in Round B. Strains of 12 bacterial species were identified in the samples. The three most common etiological agents (both rounds together) were Klebsiella pneumoniae (23.7%), Burkholderia multivorans (21.1%) and Pseudomonas aeruginosa (15.8%).

Conclusions:
Blind ETA is an optimum method for obtaining biological samples for identification of etiological agents causing HAP in intubated patients. Microbial etiological agents were more frequently detected in ETA samples than in those collected by PSB. If ETA/PSB results are negative, samples may be collected by OS and/or GA as these techniques followed ETA in terms of the frequency of pathogen detection.

Keywords:
hospital-acquired pneumonia – bacterial pathogens – tracheal aspiration – protected specimen brushing

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Kreditovaný kurz

 

HIV infekce

Autor kurzu: MUDr. David Jilich
Kurz je ohodnocen 4 kredity ČLK

 
 
 
 
 
 
 
 

nejčtenější články