Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Mateřský haplotyp KIR ovlivňuje porodnost živých dětí po transferu dvou embryí v rámci fertilizace in vitro u pacientek s opakujícími se samovolnými potraty nebo poruchami implantace

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 20.2.2015

Mateřský haplotyp KIR ovlivňuje porodnost živých dětí po transferu dvou embryí v rámci fertilizace in vitro u pacientek s opakujícími se samovolnými potraty nebo poruchami implantace

Po transferu dvou embryí u pacientek s mateřským haplotypem KIR AA významně narůstá četnost časných samovolných potratů, pokud jsou použity vlastní oocyty, a významně klesá porodnost živých dětí na cyklus po transferu embryí při použití darovaných oocytů.

Placentace humánního těhotenství je ovlivňována interakcí mezi fetalním HLA-C antigenem a mateřským killer immunoglubulin-like receptorem (KIR). V případě matky s haplotypem KIR AA a plodu s více HLA-C2 geny, než má matka, se prokazatelně zvyšuje riziko opakujících se samovolných potratů, preeklampsie nebo růstové restrikce plodu.

Předkládaná studie hledala odpověď na otázku, zda u pacientek s opakujícími se samovolnými potraty nebo poruchami implantace ovlivňuje porodnost živých dětí na cyklus s vlastními nebo darovanými oocyty haplotyp mateřského KIR.

Do retrospektivní studie, která probíhala mezi lety 2010 a 2014, bylo zahrnuto 291 žen s opakujícími se samovolnými potraty nebo poruchami implantace, které celkem absolvovaly 1304 cyklů asistované reprodukce. Autoři studie sledovali četnost a průběh těhotenství, potratů a porodnost živých dětí na cyklus po transferu jednoho či dvou embryí v závislosti na původu oocytů a přítomnosti mateřského haplotypu KIR. Oblasti haplotypů KIR byly definovány přítomností následujících genů KIR: Cen-A/2DL3; Tel-A/3DLI a 2DS4; Cen-B/2DL2 a 2DS2; Tel-B/2DSI a 3DSI.

Nejvyšší míra časných samovolných potratů na cyklus po transferu dvou embryí s vlastními oocyty byla v případě haplotypu KIR AA (22,8 %) v porovnání s haplotypy KIR AB (16,7 %) a KIR BB (11,1 %; P = 0,03). Významný pokles v porodnosti živých dětí na cyklus byl pozorován po transferu dvou embryí s darovanými oocyty u matek s haplotypem KIR AA (7,5 %) v porovnání s těmi s haplotypy KIR AB (26,4 %) a KIR BB (21,5 %; P = 0,006). Žádný významný rozdíl nebyl nalezen v počtu těhotenství, potratů a porodnost živých dětí na cyklus u matek s  haplotypy KIR AA, AB a BB po transferu jednoho embrya s vlastními nebo darovanými oocyty.

Hlavní limitace studie vychází z faktu, že během procesu fertilizace in vitro indukuje transfer dvou embryí expresi více než jednoho otcovského HLA-C a z oocytu pocházející mateřský HLA-C se v cyklech s darovanými oocyty pravděpodobně chová jako otcovský HLA-C. Protože se jednalo o retrospektivní studii, nebylo možné získat data o HLA-C rodiče, dárce, choriových klků nebo novorozence, což znemožňuje zachytit rozdíly na základě HLA-C1 a HLA-C2 otce či dárkyně oocytů.

Po transferu dvou embryí u pacientek s mateřským haplotypem KIR AA významně narůstá četnost časných samovolných potratů, pokud jsou použity vlastní oocyty, a významně klesá porodnost živých dětí na cyklus po transferu embryí při použití darovaných oocytů. Získané výsledky mohou pomoci při výběru v rámci transferu jednoho embrya u pacientek s opakujícími se potraty nebo poruchami implantace a haplotypem KIR AA. Dále mohou ovlivnit selekci oocytů a/nebo spermií podle HLA-C u těchto pacientek.

the

Zdroj: Alecsandru D., Garrido N., Vicario J. L. et al. Maternal KIR haplotype influences live. Human Reproduction, Vol.29, No.12 pp. 2637–2643, 2014

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vliv hladin celkového a biologicky dostupného vitamínu D na pregnancy rate u příjemkyň dárcovských oocytů

Hladiny celkového a biologicky dostupného vitamínu D mohou hrát důležitou roli v problematice lidské reprodukce. Studie se zabývá vlivem nedostatku vitamínu D na úspěšnost otěhotnění u žen v cyklech umělého oplodnění (IVF) s dárcovskými oocyty.

Počty embryí pro transfer – jak určit správný počet?

Optimální počet transferovaných embryí u pacientek podstupujících metody umělého oplodnění (IVF) není jednoznačně znám. V článku je diskutován statistický přístup ke stanovení výpočtu pravděpodobnosti otěhotnění a implantaci embryí u žen ve věkových kategoriích od 34 let.

Zvýšené hladiny progesteronu a estradiolu v raném těhotenství po hyperstimulaci ovarií při asistované reprodukci nepříznivě ovlivňují porodní výsledky

Výsledky finské studie se 110 ženami ukázaly souvislost mezi zvýšenou hladinou progesteronu v raném těhotenství po kontrolované ovariální hyperstimulaci (COH) a přenosu čerstvého embrya (ET) při asistované reprodukci a nežádoucími perinatálními výsledky. Přenos zmraženého embrya (FET) v nestimulovaném menstruačním cyklu s těmito nepříznivými výsledky spojen nebyl.



Všechny novinky