Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Konfokální laserová endomikroskopie – nová zobrazovací metoda slizničních bakterií in vivo u pacientů s IBD

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 14.2.2011

Konfokální laserová endomikroskopie – nová zobrazovací metoda slizničních bakterií in vivo u pacientů s IBD

Interakce bakterií s imunitním systémem ve střevní sliznici hraje klíčovou roli v patogenezi nespecifických střevních onemocnění (IBD). Britští vědci vyvinuli konfokální laserovou endomikroskopickou metodu (CLE) s využitím fluoresceinu, která umožňuje zobrazit slizniční bakterie střeva in vivo a identifikovat postižené oblasti sliznice v tlustém střevě i v ileu u pacientů s ulcerózní kolitidou (UC) a Crohnovou nemocí (CN).

V prvním kroku studie zobrazili vědci pomocí endomikroskopu kmeny Escherichia coli se zvýšenou expresí zeleného fluorescenčního proteinu (pEGFP) nejdříve u myší. Následně pak zobrazili fluorescenční lidské střevní bakterie ex vivo a in vivo, což umožnilo specifikovat zřetelně vzhled střevních bakterií v endomikroskopu. Při kolonoskopickém vyšetření pak prospektivně odebírali zacílené slizniční biopsie obsahující slizniční bakterie identifikovatelné endomikroskopem, stejně tak bioptovali i negativní úseky sliznice. Bioptické vzorky následně korelovali s klasickou fluorescenční mikroskopií (FISH). Nakonec provedli retrospektivní analýzu, ale také i prospektivní studii u pacientů s UC a CN, cílem které bylo ověřit přítomnost a distribuci slizničních bakterií ve střevě.

Pomocí konfokální endomikroskopie bylo možné identifikovat slizniční E. coli s expresí pEGFP u myší a také kmeny střevní mikroflóry ve sliznici u lidí. Použitím FISH jako zlatého standardu prokázalo hodnocení u 21 pacientů, že CLE byla schopna identifikovat slizniční bakterie s 89% senzitivitou a 100% specificitou. V retrospektivní studii byly u 113 pacientů s CN a UC významně častěji přítomné slizniční bakterie, než tomu bylo u 50 pacientů v kontrolní skupině (66 % vs 60 % vs 14 %, p < 0,001). Tento výsledek byl následně potvrzen v prospektivní studii, kdy 10 pacientů s CN a 10 pacientů s UC mělo významně větší distribuci oblastí obsahujících slizniční bakterie v kolon a ileu ve srovnání s 10 kontrolami (85,2 % vs 75,9 % vs 16,8 %, p < 0,0001).

CLE používající intravenózní fluorescein jako kontrastní látku je tedy novou metodou, která je schopna zobrazit bakterie in vivo ve střevní sliznici pacientů s IBD. U těchto pacientů jsou totiž slizniční bakterie přítomné častěji a ve větší míře než u pacientů se zdravým střevem.

Tato nová endoskopická metoda umožňuje rychlou identifikaci pacientů se slizničními bakteriemi a bude cenným nástrojem v objasňování patogeneze IBD a vytváření nových klinických algoritmů.

(mik)

Zdroj:

  1. Moussata D, et al. Confocal laser endomicroscopy is a new imaging modality for recognition of intramucosal bacteria in inflammatory bowel disease in vivo. Gut 2011(Jan) ;60(1):26-33. doi:10.1136/gut.2010.213264
  2.  

    Hodnocení článku

    Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
     
     

    Sdílení a tisk

    Doporučit článek e-mailem

    Vytisknout
     
     

    Čtěte dále

    Intralesionální aplikace steroidů po balónkové dilataci pro strikturující formu Crohnovy nemoci u dětí

    Podle výsledků italské prospektivní randomizované dvojitě zaslepené kontrolované studie vede intralesionální aplikace kortikosteroidů po balónkové dilataci ke snížení recidiv střevních striktur u dětí s Crohnovou nemocí. Lékař Salvatore Cucchiara a jeho kolegové z římské univerzity La Sapienza publikovali svá zjištění v časopise Gastrointestinal Endoscopy.

    Infliximab, azathioprin, nebo kombinovaná imunosuprese v terapii Crohnovy nemoci?

    Imunosupresivní terapie představuje jeden ze základních pilířů terapie Crohnovy nemoci. Přibližně 40 % nemocných léčených azathioprinem dosáhne remise v průběhu prvního roku léčby. Naproti tomu byla v klinických studiích prokázána také účinnost biologické terapie při navození a udržení remise.

    Pokroky v genomickém výzkumu nespecifických střevních zánětů

    Akademickému světu v oblasti genetického výzkumu vládnou v současné době studie zabývající se celým genomem a usilující o lepší porozumění patogenezi chorob – kupříkladu nespecifických střevních zánětů (IBD). Posledním trendem výzkumu je slučování individuálních genetických studií, čímž se zvyšuje statistická síla a posiluje asociace daného genu s nemocí.



    Všechny novinky