-
Medical journals
- Career
Léčba presbyfonie augmentací hlasivek autologním tukem – kazuistika
Authors: Simona Polášková 1; Karol Zeleník 1,2; Radana Walderová 1; Peter Kántor 1,2; Pavel Komínek 1,2
Authors‘ workplace: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN Ostrava 1; Katedra kraniofaciálních oborů, LF Ostravské univerzity 2
Published in: Otorinolaryngol Foniatr, 73, 2024, No. 2, pp. 95-97.
Category: Case Reports
doi: https://doi.org/10.48095/ccorl202495Overview
Augmentace hlasivek je miniinvazivní fonochirurgický výkon, který se využívá ke zlepšení uzávěru hlasivek při fonaci při fonační insuficienci do 3 mm. Fonační insuficience vzniká nejčastěji při obrně zvratného nervu nebo jako následek úbytku hmoty hlasivky ve vyšším věku (presbyfonie). V článku je prezentována kazuistika pacientky s presbyfonií, u které byla provedena augmentace hlasivek autologním tukem. Cílem je zdůraznit možnost využití augmentace autologním tukem u pacientů s presbyfonií při neúspěšné konzervativní léčbě.
Klíčová slova:
presbyfonie – fonační insuficience – augmentace hlasivek
Úvod
Augmentace hlasivek autologním tukem jsou minimálně invazivní fonochirurgické výkony, které slouží k zvětšení objemu hlasivek a zlepšení jejich uzávěru při fonaci. Augmentaci hlasivek autologním tukem lze využít při fonační insuficienci do 3 mm [1]. Nejčastější indikací k augmentaci hlasivek autologním tukem je paréza hlasivky při obrně zvratného nervu. Další indikací, která je často opomíjena a zatím omezeně využívána, je presbyfonie [2].
Kazuistika
Pacientka (67 let) byla sledována ve foniatrické ambulanci 2 roky pro progredující zhoršování hlasu a nedomykavost hlasivek. U pacientky byla zjištěna mírná atrofie hlasivek s fonační insuficiencí 1 mm (obr. 1), hlas byl dyšný a astenický (dle GRBAS škály – G2R1B0A1S0). Byla zahájena konzervativní terapie – hlasová reedukace se zlepšením znělosti hlasu. Ke zhoršení hlasu došlo opět následkem infekce covidu-19. Pacientka měla hlas dyšný, zastřený, astenický (G2R1B0A2S0). Fonační insuficience byla 1,5 mm, konzervativní terapie již v tuto dobu nepřinášela zlepšení. Pacientka byla proto indikována k augmentaci obou hlasivek autologním tukem (obr. 2). Během operace v celkové anestezii bylo aplikováno 1 ml autologního tuku do každé hlasivky. Pooperačně došlo k dočasnému zhoršení chrapotu, dechové obtíže pacientka neměla. Měsíc po operaci byl fonační uzávěr hlasivek kompletní. Hlas byl výrazně zvučnější, byla patrná pouze mírná hrubost (G0R1B0A0S0). Pacientka byla s efektem léčby velmi spokojena, 3 roky od operace přetrvává kvalitní hlas bez zhoršení, fonační uzávěr je úplný.
Image 1. Fonační insufi cience velikosti 1 mm při presbyfonii. Fig. 1. 1-mm glottal gap in presbyphonia.
Image 2. Injektáž autologního tuku do levé hlasivky. Fig. 2. Lipoinjection of left vocal cord.
Diskuze
Presbyfonie je jednou z indikací k augmentaci hlasivek autologním tukem, avšak v této indikaci je augmentace stále málo využívaným léčebným postupem. Presbyfonie se vyskytuje u pacientů starších 60–65 let a je fyziologickým projevem stárnutí. Zhoršení hlasu může pacientům způsobovat komunikační obtíže [2].
Organickým podkladem presbyfonie je presbylarynx. Během stárnutí postupně dochází k morfologickým změnám hrtanu, např. prominenci processus vocalis nebo vřetenovitému tvaru nedomykavosti hlasivek. Stroboskopicky jsou změny hrtanu u presbyfonie děleny na tři skupiny dle Santose [3]. U typu 2 je přítomna nedomykavost hlasivek.
Nejčastějšími příznaky pacientů s nedomykavostí hlasivek jsou dysfonie, odynofonie, hlasová slabost, únava a nevýkonnost hlasu [1]. Pacientům by měla být nejprve nabídnuta konzervativní terapie – hlasová terapie, terapeutické zpívání, medikace, lázeňské pobyty [4].
Při nedostatečném efektu konzervativní terapie můžeme zvážit chirurgickou léčbu. Pro augmentaci hlasivek by nedomykavost hlasivek neměla být > 3 mm. U presbyfonie bývá insuficience zpravidla < 2 mm, pacienti jsou proto vhodnými kandidáty k augmentaci. U pacientů se závažnější insuficiencí než 3 mm je primárně indikována tyreoplastika I. typu z důvodu stabilnějšího efektu [1, 5, 6].
Augmentaci hlasivek je možné provádět pomocí různých materiálů. Výhodnější jsou materiály s trvalejším efektem oproti těm s efektem krátkodobým. Zatím ideální materiál k augmentaci neexistuje. V minulosti se využívaly implantáty z Hydron gelu, které se vkládaly do submukózní vrstvy hlasivky [7]. V současné době se augmentace hlasivek provádějí nejčastěji pomocí kalciumhydroxylapatitu, silikonu nebo autologního tuku. Výhodou autologního tuku oproti jiným materiálům je zejména biokompatibilita, nevýhodou jsou méně stabilní výsledky závislé od techniky a zkušenosti operatéra [1, 6, 8].
Augmentace se provádí v celkové anestezii, nejprve se odebere dostatečné množství tuku z oblasti pupku. Standardně se aplikuje 0,7–1,2 ml autologního tuku do jedné hlasivky nebo do obou. Injektáž je nutno „přehnat“ a aplikovat cca 200 % potřebného objemu (overkorekce), protože pooperačně dojde k přibližně 50% resorpci injektovaného tuku.
V časném pooperačním období se zlepší výkonnost hlasu a vymizí dyšnost, naopak z důvodu overkorekce se dočasně zhorší chrapot. Chrapot vymizí do 2 měsíců, hlas je pak stabilní řadu měsíců až let. Velmi důležitou součástí augmentace hlasivek je hlasová terapie a domácí pravidelné cvičení [6].
Závěr
U starších pacientů s nedomykavostí hlasivek (presbyfonií) bychom při neúspěchu konzervativní léčby měli pacientům nabídnout augmentaci hlasivek. Autologní tuk je vhodný dlouhodobý augmentační materiál.
Prohlášení o střetu zájmu
Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.
Grantová podpora
Podpořeno MZ ČR – RVO – FNOs/2022.
Sources
1. Kučová H, Tománková M, Komínek P et al. Augmentace hlasivek autologním tukem. Otorinolaryngol Foniatr 2015; 64 (2): 79–86.
2. Rosow DE, Pan DR. Presbyphonia and Minimal Glottic Insufficiency. Otolaryngol Clin North Am 2019; 52 (4): 617–625. Doi: 10.1016/j.otc.2019.03.005.
3. Santos M, Freitas SV, Almeida ESC et al. Presbylarynx: validation of a classification based on morphological characteristics. Eur Arch Otorhinolaryngol 2023; 280 (2): 781–788. Doi: 10.1007/s00405-022-07618-x.
4. Moon S, Park J, Yang S. The Effects of Therapeutic Singing on Vocal Functions of the Elderly: A Study on Korean Elderly. J Voice 2022; 36 (3): 437.e431–437.e439. Doi: 10.1016/j.jvoice.2020.06.007.
5. Rosen CA, Simpson BC. Operative techniques in laryngology. Berlin: Springer-Verlag 2008.
6. Dršata J, Hudíková M, Kučera M et al. Fonochirurgická léčba glotické insuficience. Otorinolaryngol Foniatr 2008; 57 (4): 210–212.
7. Kresa Z, Rems J, Wichterle O. Hydron gel implants in vocal cords. Otolaryngol Head Neck Surg 1988; 98 (3): 242–246. Doi: 10.1177/0194 59988809800312.
8. Fang TJ, Li HY, Gliklich RE et al. Outcomes of fat injection laryngoplasty in unilateral vocal cord paralysis. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2010; 136 (5): 457–462. Doi: 10.1001/archoto.2010.42.
ORCID autorů
K. Zeleník 0000-0003-1349-9958,R. Walderová 0000-0002-1136-530X,P. Kántor 0000-0003-0057-754X,P. Komínek 0000-0001-6238-0756.Přijato k recenzi: 6. 4. 2023Přijato k tisku: 14. 7. 2023MUDr. Simona PoláškováKlinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krkuFN Ostrava17. listopadu 1790708 52 Ostravasimona.polaskova@fno.czLabels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)
Article was published inOtorhinolaryngology and Phoniatrics
2024 Issue 2-
All articles in this issue
- Change in anticoagulation therapy prescription in relation to severe epistaxis
- Multifrequency testing of patients after acute isolated vestibular deficit
- Deep neck infections in children – approach to diagnosis and treatment
- What we (don‘t) know about the texture-modification diet in dysphagia patients and how the International Dysphagia Diet Standardization Initiative (IDDSI) could help
- Treatment of presbyphonia with lipoinjection of vocal cords – a case report
- Aphagia as a symptom of Fahr’s syndrome – case study
- Dural arteriovenous fistula causing pulsatile tinnitus – a case report and clinical considerations
- Prim. Tibor Barta, MD, PhD. – a man in his sixties
- Overview of recent results of proton radiotherapy in the treatment of head and neck tumors
- Otorhinolaryngology and Phoniatrics
- Journal archive
- Current issue
- Online only
- About the journal
Most read in this issue- Deep neck infections in children – approach to diagnosis and treatment
- Treatment of presbyphonia with lipoinjection of vocal cords – a case report
- Dural arteriovenous fistula causing pulsatile tinnitus – a case report and clinical considerations
- Change in anticoagulation therapy prescription in relation to severe epistaxis
Login#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Forgotten passwordEnter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
- Career