Poznámky k rizikům použitíadrenalinu u endonazálních operací

Lokální používání adrenalinu je standardní součástí endonazálních operací, cílem jehoužití je omezení slizničního krvácení při operaci. Adrenalin je používán zpravidla ve směsi s místnímanestetikem, je aplikován buď povrchově (topicky) na tamponech nebo pomocí injekční infiltracesliznice.Použití adrenalinu může být provázeno vážnými systémovými komplikacemi. Autoři popisují dvapřípady mladých zdravých žen, u kterých došlo po infiltraci sliznice anestetikem s adrenalinemk fibrilaci komor.Systémové účinky adrenalinu ovlivňuje řada faktorů -⁠ koncentrace a množství podaného adrenalinu,způsob vedení celkové anestezie, celkový stav a přidružená onemocnění nemocného. Při injekčníinfiltraci sliznice jsou účinky adrenalinu systémovější než při jeho povrchové aplikaci. K infiltracijsou nejčastěji doporučovány roztoky o koncentraci adrenalinu 1 : 100 000, k povrchové anemizaciroztoky o koncentraci 1 : 1000 -⁠ 1 : 20 000. Jednotlivá dávka adrenalinu by neměla přesáhnout množství0,1 mg, celková pak 0,3 mg.Adrenalin by měl být používán pouze u dobře monitorovaných pacientů a anestezie by měla býtdostatečně hluboká. Z vedení anestezie by měl být vyloučen halotan, který potencuje arytmogenní účinky adrenalinu, preferována by měla být moderní inhalační anestetika jako izofluran a sevofluran,nebo anestetika intravenózní.Autoři používají k povrchové anemizaci u endonazálních operací oxymetazolin (Nasivin), dáleroztok adrenalinu 1 : 10 000, k infiltraci sliznice roztok adrenalinu 1 : 100 000. Přípravky si nechávajípřipravovat v lékárně v lahvičkách po 10 ml a oba roztoky jsou z důvodu bezpečnosti barevněodlišeny. Příprava různě koncentrovaných roztoků aplikací kapek neředěného adrenalinu doanestetika na operačním sále může být zatížena chybou, a proto ji autoři nedoporučují.

Klíčová slova:
adrenalin, koncentrace, systémové nežádoucí účinky, celková anestezie, rizikapoužití.