Otoakustické emise VI.K experimentálnímu využitíotoakustických emisí. EOAE u morčete

Overview

Evokované otoakustické emise lze detekovat u většiny normálně slyšících osob.Standardně se používají v diagnostice periferních sluchových poruch a našly uplatnění i v audiolo-gickém výzkumu. Rozsáhlejší klinický výzkum je nepředstavitelný bez přímé návaznosti na experi -mentální modelování patologických stavů na laboratorních zvířatech. Autoři vypracovali metodikuvyšetření EOAE přístrojem ILO 92 u morčat. Bylo zjištěno, že odpověď značně závisí na parametrechměření. Pro vyšetření TEOAE u morčat je považována za nejvhodnější stimulace nelineárním klikems intenzitami do 75 dB SPL a zprůměrňovací okénko 1,5 -⁠ 10 ms. Při vyšetření DPOAE autořidoporučují stimulaci intenzitami L1 = 55 dB SPL, L2 = 45 dB SPL, poměr frekvencí f2/f1 = 1,209.Intravitální původ takto získaných odpovědí EOAE byl ověřen pomocí pokusů post mortem. TEOAEvyvolané klikem o intenzitě 74,4 dB SPL byly nevýbavné již 1 minutu, DPOAE 55/45 za tři minuty povyhasnutí respirace. Naopak DPOAE vyvolané primáry 70/70 přetrvávaly ještě nejméně 14 minut povyhasnutí srdeční akce. Autoři dále na souboru sedmi morčat zjistili, že kontralaterální akustická stimulace širokopásmovým šumem o intenzitě 61 dB SPL má srovnatelný efekt na TEOAE jakoelektrická stimulace kontralaterálního okrouhlého okénka. Došlo k supresi amplitudy TEOAEv průměru o 0,87 ± 0,55 dB, resp. 0,79 ± 0,87 dB. Elektrická stimulace ipsilaterálního colliculusinferior neměla signifikantní vliv. Možnost suprese TEOAE kontralaterální elektrickou stimulacíokrouhlého okénka představuje model vhodný k výzkumu funkce eferentního systému.

Klíčová slova:
evokované otoakustické emise, kontralaterální akustická a elektrická suprese,morče.