Poškození sluchu z hluku i v dnešní době?

Overview

Autor prezentuje dvě kazuistiky pacientů vyšetřených na Klinice pracovního lékařství FN u sv. Anny v Brně, u kterých byla uznána nemoc z povolání, resp. ohrožení nemocí z povolání. Obě kazuistiky potvrzují, že poškození sluchu z hluku může být zjištěno i v dnešní době, a zdůrazňují význam důsledné prevence, pravidelné audiometrie a kontroly pracovních podmínek.

Klíčová slova:

nemoc z povolání – prevence – audiometrie – ztráta sluchu z hluku – ORL vyšetření

ÚVOD

Ztráta sluchu z povolání je trvalé poškození sluchu způsobené vystavením faktorům v pracovním prostředí –⁠ hluku (kontinuálnímu nebo pulznímu). Je způsobena poškozením vláskových buněk Cortiho orgánu a/ nebo synapsí mezi vláskovými buňkami a sluchovým nervem, což vede k postupné percepční nedoslýchavosti [2, 3, 5].

Tyto struktury se neregenerují, takže ztráta sluchu je nevratná. Onemocnění je možné zastavit na určitém stupni při přerušení působení hluku na postiženého jedince, ale ne vyléčit [6, 7].

Z tohoto důvodu je prevence jediný způsob, jak omezit incidenci profesního poškození sluchu hlukem. Profesní poškození sluchu hlukem je diagnostikováno na základě pozitivní pracovní anamnézy (jedinec vykonává práci v hluku) a tónové audiometrie (při výskytu oboustranné percepční nedoslýchavosti zprvu na frekvencích 4–6 kHz, při trvání expozice dochází k posunu do frekvencí nižších, 2–4 kHz, tzv. pozdní ztráty. Ztráty jsou přímo úměrné délce expozice hlukem. V rámci daného profesního poškození sluchu se ORL lékař vyjadřuje k vlastnímu vyšetření sluchu, dále popisuje tónovou audiometrii –⁠ procentuální ztráty sluchu vpravo, vlevo a oboustranně dle Fowlera [1, 8].

Příznaky a diagnostika poškození sluchu

Akutní postižení sluchu se projevuje zalehlostí ucha a ušním šelestem krátce po expozici, které přivádějí nemocného brzy k lékaři. Chronické postižení probíhá dlouho skrytě a pacient si jej neuvědomuje. Proto jsou významné preventivní prohlídky. Audiologickým nálezem je symetrická percepční nedoslýchavost nejdříve na 6 a 4 kHz, později na 2–4 kHz. Nejcitlivější ukazatel poškození sluchu je frekvence 4 kHz, kde nejprve vznikají izolovaně percepční ztráty, které se později rozšiřují frekvenčním pásmem. Percepční ztráty bývají víceméně symetrické [4, 7].

Při klasifikaci profesního poškození sluchu je důležité vyloučit nedoslýchavost jiné etiologie. Význam má proto vstupní vyšetření, kdy vylučujeme nedoslýchavost, aby byl nemocný uznán práceschopným v riziku hluku. Dle audiologických kritérií lze hodnotit dynamiku progrese sluchové vady. Pokud se jedná o progresi vady o 3 dB na 500–2000 Hz za rok, nebo pokles o 2 % ztrát dle Fowlera za rok, jedná se o zvýšeně citlivého jedince k hluku. Protože audiologická kritéria a jejich interpretace jsou složité a do jisté míry i subjektivní, existuje snaha převést hodnocení snazší hodnocení dle procentuálních ztrát dle Fowlera [4]. Závažnost poškození tedy klasifikujeme dle audiogramu výpočtem ztrát dle Fowlera. Tento výpočet má význam pro posudkovou činnost. Fowler rozlišil význam jednotlivých frekvencí (500, 1000, 2000, 4000 Hz) na vnímání řeči a přisoudil jim procentuální důležitost. Nejdůležitějším kmitočtem jsou dle Fowlera frekvence 2 kHz, jejíchž ztráta znamená 40 %, ztráty na 1 kHz znamenají 30 %, na 500 Hz 15 % a 4 kHz 15 % [2, 5].

VLASTNÍ KAZUISTIKY

Kazuistika 1

Pacient, 64 let, s více než 40letou expozicí hluku –⁠ zámečník, svářeč, práce zařazena do 3. rizikové kategorie, OOPP užíval při vlastním broušení.

Poslední roky si stěžoval na zalehávání pravého ucha a zhoršení sluchu. Dále byl tinnitus, proto byl vyšetřen i na ORL ambulanci, kde mu pro tinnitus podány vazodilatační infuze –⁠ bez efektu. Přes přetrvávající potíže byl ponecháván na stejné pracovní pozici. Při dalším ORL vyšetření byla zjištěna percepční kochleární vada sluchu se ztrátou 62,9 % dle Fowlera.

Hygienickým šetřením bylo ověřeno, že u pacienta byly podmínky vzniku nemoci z povolání splněny a pacientovi mohla být uznána nemoc z povolání.

Kazuistika 2

Pacientka, 54 let, dlouhodobě zaměstnána ve výrobě vitamínů jako operátorka výroby. Pracoviště nebylo bráno jako rizikové. Subjektivně posuzovaná udávala, že tam hluk byl, ale OOPP předepsány nebyly, nikdo z pracovníků žádnou ochranu sluchu nenosil. Pacientka udávala tinnitus a zhoršené porozumění řeči v hluku, proto sama z firmy odešla.

Při vyšetření ORL ambulanci byla zjištěna percepční porucha sluchu s binaurální sluchovou ztrátou dle Fowlera ve výši 40,4 %. Hygienickým šetřením bylo ověřeno, že u pacientky byly podmínky vzniku ohrožení nemoci z povolání splněny.

DISKUSE

Hlukem indukovaná ztráta sluchu je výsledkem poškození vnějších vláskových buněk bazálního závitu hlemýždě, což se klinicky projeví poklesem v audiogramu mezi 3–6 kHz. Mezi první stížnosti patří obtíže s rozpoznáváním řeči v hluku, potřeba „opakovat“, pocit plnosti po změně a přerušovaný tinnitus [5, 6].

Časným objektivním příznakem je tzv. „zářez“ v audiogramu v rozsahu 3–6 kHz s relativním zachováním nízkých frekvencí. Člověk proto může „slyšet, co někdo říká“, ale mít potíže s porozuměním slovům [4].

Riziko stoupá s intenzitou hluku nad 85 dBA a délkou expozice. S postupujícím stavem se objevují příznaky

–⁠ přetrvávající tinnitus, hyperakuzie (zhoršení sluchu –⁠ bolestivé vnímání běžných zvuků),

–⁠ únava z hluku v pozadí, potíže s telefonováním a omezená účast na sociálních aktivitách [3].

Mezi související účinky patří poruchy spánku, úzkost a snížená produktivita a bezpečnost. Pracovníci se ztrátou sluchu mají větší pravděpodobnost zranění či chyb v důsledku zmeškaných sluchových signálů [2, 8].

ZÁVĚR

Obě kazuistiky potvrzují, že hlukem indukovaná ztráta sluchu zůstává relevantním problémem pracovního lékařství. Stále se setkáváme s novými případy, zejména v průmyslu, dopravě a potravinářství.

Tyto kazuistiky dokazují, že kontrolní mechanismy a osvěta musí zůstat aktivní součástí pracovnělékařské péče. Jedná se o preventabilní onemocnění –⁠ lze jí bránit vhodnou organizací práce, technickými opatřeními a používáním osobních ochranných prostředků [3, 4].

Včasná diagnostika, pravidelná audiometrická vyšetření a důsledná prevence jsou klíčem k ochraně pracovníků. Je nutné i nadále posilovat systém sledování expozice a informovanosti zaměstnanců i zaměstnavatelů.