Přehled nově uznaných profesionálních onemocnění v České republice v roce 2025

Overview

V roce 2025 bylo v České republice u 2 909 osob hlášeno celkem 3 396 profesionálních onemocnění, z toho bylo 3 329 nemocí z povolání a 67 ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (20,6 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v sekci ekonomické činnosti CZ-NACE Q86-88 –⁠ Zdravotní a sociální péče (73,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza covid-19 (75,3 % případů). U ohrožení nemocí z povolání dominovala diagnóza syndromu karpálního tunelu (83,6 % případů).

Klíčová slova:

nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři podávají přehled o vývoji situace v oblasti profesionálních onemocnění v České republice v roce 2025. Údaje o všech uznaných případech byly do Národního registru nemocí z povolání (NRNP) průběžně zasílány jednotlivými středisky nemocí z povolání.

METODIKA

Byly analyzovány případy uznaných nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání, které nabyly právní moci v období od 1. ledna do 31. prosince 2025 a jejichž data byla příslušnými středisky nemocí z povolání odeslána do NRNP (zdroj: ÚZIS ČR) nejpozději do 10. ledna 2026. Podrobné informace o počtu a skladbě všech případů hlášených v tomto období budou zveřejněny na internetových stránkách SZÚ [3].

VÝSLEDKY

V roce 2025 bylo u 2 909 pracovníků diagnostikováno celkem 3 396 profesionálních onemocnění, z toho bylo 3 329 nemocí z povolání a 67 případů ohrožení nemocí z povolání (tab. 1).

U 446 osob bylo během roku hlášeno více než jedno profesionální onemocnění. Nejčastěji šlo o opakované epizody onemocnění covidem-19, které byly zaznamenány u 323 osob. U jedné lékařky byl covid-19 v roce 2025 uznán dokonce čtyřikrát, přestože tato onemocnění prodělala již v letech 2020–2024.

Ve srovnání s rokem 2024 [1, 2, 3] poklesl v roce 2025 počet hlášených profesionálních onemocnění o 35,8 %. Výrazný meziroční pokles, o  39,8 %, byl zaznamenán hlavně u nemocí přenosných a parazitárních v kapitole V. Z regionálního hlediska bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno v Moravskoslezském kraji (tab. 2).

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZNACE, kterých bylo celkem 17, byla v roce 2025 nejvyšší četnost zaznamenána u osob pracujících v sekci Q86–88 –⁠ Zdravotní a sociální péče. Do této sekce spadalo 73,5 % všech uznaných onemocnění (tab. 3). Ve srovnání s rokem 2024 byl v této sekci zaznamenán pokles o  1  976 případů, nicméně i nadále zde zřetelně převažovala především přenosná a parazitární onemocnění, nejčastěji covid-19, svrab a černý kašel. Ostatní profesionální neinfekční onemocnění byla hlášena podstatně méně často –⁠ profesionální dermatózy byly zaznamenány ve 12 případech, syndrom karpálního tunelu z přetěžování horních končetin ve třech případech a chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobou těžkou fyzickou zátěží ve dvou případech.

Nemoci z povolání

V roce 2025 způsobily chemické látky (kapitola I) jeden případ akutní intoxikace po inhalaci výparů kyseliny azidovodíkové (položka 53). V položce 58 byla zaznamenána jedna chronická intoxikace mesalazinem a jeden případ nádoru plic u pracovníka, který byl v letech 2009–2017 exponován karcinogenní směsi šestimocného chromu a polycyklických aromatických uhlovodíků. Latence nádorového onemocnění (počítána od začátku expozice) činila 15 let.

Fyzikální faktory (kapitola II) zapříčinily v roce 2025 celkem 383 nemocí z povolání (tab. 4).

V rámci položky 1 byl hlášen jeden případ bazaliomu kůže u bývalého pracovníka uranových dolů exponovaného ionizujícímu záření v letech 1969–1984; latence onemocnění činila 56 let. Percepční kochleární vada sluchu z nadměrného hluku (položka 4) byla diagnostikována u 10 pracovníků z různých profesí a odvětví. Práce s vibrujícími nástroji (položky 6–8) způsobila celkem 151 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou byl zjištěn 3krát. Poškození periferních nervů horních končetin vzniklo v 134 případech, z toho 127krát šlo o syndrom karpálního tunelu a 7krát o lézi ulnárního nervu v oblasti lokte. Nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí či loktů byly hlášeny 14krát, nejčastěji rhizartróza (9 případů). Nemoci z přetěžování končetin (položky 9 a 10) byly v roce 2025 uznány celkem v  215 případech. Z toho bylo 66 onemocnění šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů končetin způsobených dlouhodobým nadměrným jednostranným přetěžováním. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána v  21 případech, z toho nejčastěji rhizartróza (10 případů). Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována 21krát, z toho v  16 případech šlo o formu radiální a v  5 případech o formu ulnární. Skákavý prst byl hlášen 11krát, Morbus de Quervain 6krát, subakromiální burzitida 4krát, chronická tendinitida 2krát a impingement syndrom jednou. Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu způsobené dlouhodobým jednostranným přetěžováním byly hlášeny v  149 případech. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 146krát a léze ulnárního nervu v oblasti lokte 3krát. Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací (položka 11) bylo v roce 2025 uznáno po jednom případě u sanitářky, pečovatelky v sociálních službách, montážní dělnice, horníka, doručovatele balíků a vedoucího posunu na železnici.

V rámci kapitoly III bylo hlášeno 212 nemocí z povolání týkajících se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, což představovalo nárůst o 118 případů oproti roku 2024. Jejich přehled uvádí tabulka 5.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 1) byly diagnostikovány celkem ve 172 případech. Převládala zejména pneumokonióza uhlokopů charakterizovaná typickými RTG známkami prašných změn. Azbestový prach byl příčinou profesionálních onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice (položka 2) v celkem 10 případech. Nejčastěji se jednalo o mezoteliom, který byl diagnostikován sedmkrát, z toho šestkrát na pleuře a jednou na pobřišnici. Onemocnění vzniklo u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1965–2025. Doba latence se pohybovala v rozmezí 31–59 let, medián činil 43 let. Rakovina plic ve spojení s hyalinózou byla zjištěna u pracovníka pracujícího v riziku azbestu v letech 1987–1995; doba latence činila 38 let. Pneumokonióza ze svařování (položka 4) byla hlášena u pracovníka po 24 letech práce v expozici svářečským dýmům. Spinocelulární karcinom hlasivky byl evidován v rámci položky 7 u pracovníka exponovaného koksárenským plynům v letech 1988–2022. Doba latence činila 34 let. Exogenní alergická alveolitida (položka 9) byla diagnostikována třikrát: dvakrát po expozici diizokyanátům a jednou po expozici prachu z peří drůbeže. Profesionální bronchiální astma (položka 10) bylo hlášeno ve 21 případech. Nejčastějšími vyvolavateli byly diizokyanáty a různé druhy mouky (12 a 7 případů). Ostatní alergeny se objevovaly méně často nebo pouze ojediněle. Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 12) byla diagnostikována u čtyř pracovníků exponovaných této noxe v letech 1963–2006. Doba latence se pohybovala v intervalu 29–60 let, medián činil 57 let.

V rámci kapitoly IV bylo hlášeno celkem 81 kožních nemocí z povolání. Nejčastěji se vyskytovala kontaktní alergická dermatitida, která byla diagnostikována v  70 případech. Iritační dermatitida byla zaznamenána devětkrát a kopřivka dvakrát –⁠ jednou po expozici antibiotikům a podruhé po expozici dezinfekčním prostředkům. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí (tab. 6) byly ropné výrobky a plastické hmoty, z nich především epoxidové látky, které se uplatnily celkem v 11 případech.

V rámci kapitoly V bylo v roce 2025 uznáno celkem 2646 případů nemocí přenosných a parazitárních, což představovalo pokles o 2 104 případů oproti předchozímu roku. Jejich přehled je uveden v tabulce 7.

Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka (položka 1) byly v roce 2025 hlášeny celkem v 2 595 případech. Onemocnění covid-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání v 2 488 případech, převážně u osob pracujících v sekci CZNACE Q86–88 –⁠ Zdravotní a sociální péče. Naprostá většina těchto onemocnění vznikla v období od března 2020 do konce roku 2024 (95,8 %). Nemoci vzniklé přímo v roce 2025 byly zaznamenány pouze ve dvou případech. V sekci ekonomické činnosti CZNACE P85 –⁠ Vzdělávání –⁠ bylo covidem-19 postiženo celkem 91 osob. Šlo zejména o učitele mateřských škol a prvního stupně základních škol, dále asistenty pedagoga, speciální pedagogy a vychovatele. V jiných profesích se onemocnění vyskytovalo jen ojediněle. Ve většině případů, u nichž byl na hlášeních uveden klinický obraz, probíhal covid-19 jako viróza s chřipkovými příznaky, zánětem horních dýchacích cest nebo s dyspeptickými obtížemi. Ze závažnějších komplikací byla v  70 případech diagnostikována virová pneumonie, která v 6 případech vedla k respiračnímu selhání a v jednom případě k selhání ledvin. Méně často byly popisovány i další komplikace, například následný rozvoj bronchiálního astmatu, žilní trombózy a tromboflebitidy, plicní embolizace, myokarditidy, infarkt myokardu či paréza lícního nervu. Svrab byl v roce 2025 uznán jako nemoc z povolání v 65 případech, nejčastěji u pracovníků domovů sociálních služeb a domovů pro seniory. Černý kašel byl diagnostikován u 19 zdravotníků nebo sociálních pracovníků a v jednom případě u řidiče autobusu. Tuberkulóza plic byla uznána celkem pětkrát a tuberkulóza krčních uzlin byla zaznamenána v jednom případě. Tato onemocnění vznikla u pracovníků na gastroenterologickém, chirurgickém, kožním a plicním oddělení. Jiná infekční onemocnění byla hlášena pouze sporadicky.

Antropozoonóz (položka 2) bylo hlášeno celkem 20 případů, zde převažovala lymeská nemoc, ostatní diagnózy byly zaznamenány ojediněle.

Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí (položka 3) bylo uznáno celkem 31 případů. Nejčastěji se jednalo o onemocnění covidem-19 a malárii. Tato onemocnění vznikla u osob exponovaných v celkem 11 státech. Nejvíce případů pocházelo z Mali, menší počty byly hlášeny u osob exponovaných na Slovensku, v Litvě, Lotyšsku, Nigérii, Kambodži, Kamerunu, Indonésii, Konžské demokratické republice, v Dánsku a Indii.

Profesionální poškození hlasivek ve formě těžké fonastenie, hyperkinetické dysfonie nebo nedomykavosti hlasivek bylo v rámci kapitoly VI –⁠ nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli –⁠ uznáno u tří učitelů a jedné pokladní v železniční dopravě.

Ohrožení nemocí z povolání

V roce 2025 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno v 67 případech (tab. 8). Nejčastěji bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (41,8 %) a u  pracovníků ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (20,9 %). Nejčastěji se jednalo o ohrožení způsobené poškozením periferních nervů vznikajícím při práci spojené s přetěžováním končetin nebo při používání vibrujících nástrojů. V obou případech šlo o lehkou formu syndromu karpálního tunelu.

DISKUSE A ZÁVĚR

V roce 2025 došlo k výraznému poklesu celkového počtu nemocí z povolání. Mezi uznanými diagnózami nadále dominovala přenosná a parazitární onemocnění, zejména covid-19, a to i přes výrazný meziroční úbytek nových případů.

Naopak u pneumokonióz uhlokopů bylo zaznamenáno výrazné zvýšení. Tento trend souvisel s postupným ukončováním hlubinné těžby a rušením dolů, protože při ukončování pracovních poměrů se častěji provádí odborné vyšetření dlouhodobě exponovaných pracovníků.

Mírné zvýšení bylo pozorováno také u chronických onemocnění bederní páteře. Tento trend lze vysvětlit kombinací několika faktorů, mimo jiné přetrvávajícím zastoupením fyzicky náročných profesí v manuálně orientovaných odvětvích, stárnutím pracovní populace i zlepšující se diagnostikou. Svoji roli sehrává také větší informovanost pracovníků o možnosti posouzení těchto onemocnění v souvislosti s výkonem práce.

Pro následující období bude významnou změnou zavedení přísnějších kritérií pro posuzování onemocnění covidem-19 jako nemoci z povolání, platných od 8. listopadu 2025 podle Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví zveřejněného ve Věstníku MZ ČR, částka 19/2025. Lze proto očekávat, že počet nově uznaných případů covidu-19 bude v nadcházejících letech dále klesat.

Prohlášení

Prohlašuji, že tato práce nebyla nabídnuta jinému časopisu ani nikde publikována. Konflikt zájmů: žádný.

Poděkování

Děkujeme doc. MUDr. Pavlovi Urbanovi, CSc., za jeho odbornou podporu, inspirativní připomínky a dlouhodobou spolupráci, která výrazně přispěla ke kvalitě tohoto článku. Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO („Státní zdravotní ústav –⁠ SZÚ, IČ 75010330“).