Změna prevalence nadváhy, obezity a těžké obezity u 7letých dětí mezi roky 2019 a 2023 –⁠ projekt COSI

Overview

Studie je součástí evropské iniciativy Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřené na sledování trendů v oblasti dětské nadváhy a obezity. Děti jsou sledovány každé 2 roky podle jednotného protokolu od roku 2008. Pandemie COVID-19 (2019–2021) a související omezení významně změnily každodenní život, včetně života dětí.

Porovnaly jsme prevalenci nadváhy a obezity u 7letých dětí z 5. monitorovacího období (leden až prosinec 2019) a 6. období (listopad 2022 až březen 2024) s cílem posoudit dopad omezení souvisejících s pandemií.

Výsledky neprokázaly významný rozdíl v prevalenci nadváhy nebo obezity mezi oběma obdobími. V 6. monitorovacím období mělo podle národní normy nadváhu 5,7 % chlapců a 6 % dívek a obezitu mělo 7,5 % chlapců a 7,3 % dívek. Prevalence těžké obezity byla poměrně vysoká (3,8 % u obou pohlaví), ale významně se nelišila od roku 2019. Abdominální obezita, definovaná rizikovým poměrem pasu k výšce, byla zjištěna u 12,9 % chlapců a 12,2 % dívek –⁠ rovněž beze změny oproti dřívějšímu sledování.

Po 2 letech od zrušení omezení kvůli COVID-19 zůstala prevalence nadměrné hmotnosti u 7letých dětí podobná jako před pandemií. Přetrvávající prevalence těžké obezity je však znepokojující a zdůrazňuje potřebu pokračovat v úsilí v oblasti veřejného zdraví.

Klíčová slova:

obezita – prevalence – COSI – deti – nadváha – těžká obezita

ÚVOD

Dětská obezita představuje závažné civilizační onemocnění, které může vést k rozvoji dalších komorbidit. Časná manifestace obezity zvyšuje riziko přetrvání nadměrné hmotnosti do dospělosti (1) a zvyšuje riziko rozvoje chronických onemocnění, jako jsou arteriální hypertenze (2), porucha glukózové tolerance nebo diabetes mellitus 2. typu (3, 4), dyslipidémie, astma, nedostatek vitaminu D nebo železa (5). Jedinci, u nichž přetrvala obezita z dětství do dospělosti, vykazují vyšší nemocnost a úmrtnost než jedinci, u kterých se obezita rozvinula až v dospělosti (6, 7).

V roce 2008 iniciovala Světová zdravotnická organizace (WHO) společně se 13 členskými státy projekt Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI), jehož cílem je monitorovat trendy nadváhy a obezity u dětí ve věku 6,5–9,9 roku a usnadnit mezinárodní srovnání. V Česku, které se účastní projektu COSI od samého počátku, se sledují 7leté děti. Během 6 monitorování, která proběhla zhruba ve dvouletých intervalech, se v Česku podařilo shromáždit antropometrická data od více než 11 tisíc dětí.

Na patogenezi obezity se podílí jak genetická predispozice, tak i faktory vnějšího prostředí (8–10). Obezitogenní faktory vnějšího prostředí jsou poměrně dobře známé. Patří k nim nesprávná skladba stravy, nízká pohybová aktivita včetně poklesu rutinních manuálních denních úkonů, čas strávený u obrazovky, zhoršená kvalita spánku a socioekonomické faktory (4).

Koncem roku 2019 se na různých místech světa objevila první ohniska nemoci COVID-19 a brzy přerostla v pandemii, která s následnými restriktivními opatřeními vážně ovlivnila životní styl většiny světové populace. V Česku byly první případy onemocnění COVID-19 zaznamenány na konci února 2020 a poté došlo k zavedení přísných epidemických opatření včetně uzavření škol, sportovních a volnočasových zařízení. Česko drželo školy zavřené nejdéle ze všech členských států evropské unie. Od března 2020 do května 2021 byly školy uzavřeny celkem 38 týdnů, z toho 18 týdnů zcela a 20 týdnů částečně, kdy mohli výuku navštěvovat pouze žáci mateřských škol a nižších ročníků základních škol.

Během pandemie COVID-19 se ukázalo, že jedinci s obezitou jsou náchylnější k infekci a mají těžší průběh onemocnění než normostenická populace. Větší náchylnost k infekčním onemocněním pravděpodobně souvisí s chronickým systémovým zánětem a sníženou kardiorespirační funkcí (11). Restriktivní opatření během pandemie vedly k výraznému poklesu pohybové aktivity (12, 13) a ke zvýšení sedavého způsobu života (14). S narušením běžného režimu došlo k častější konzumaci nezdravých potravin a emočnímu jedení (15), a naopak k poklesu příjmu ovoce a zeleniny (16).

Naše studie byla zaměřená na vyšetření skupiny 7letých dětí v rámci projektu COSI. Výsledky prevalence nadměrné hmotnosti zjištěné v letech 2022–2024, tj. zhruba 2 roky po restriktivních opatřeních kvůli pandemii COVID-19, jsme porovnali s výsledky z roku 2019, jež restrikcím předcházely.

METODIKA

Soubor

Monitoring dětí probíhal v rámci projektu COSI a ve spolupráci s ordinacemi praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) z celého Česka. Výběr ambulancí byl proveden Státním zdravotním ústavem dle územních celků a velikosti sídla a proporcionálně k počtu obyvatel dané oblasti tak, aby se vzorek vyšetřené populace co nejvíce blížil reprezentativnímu vzorku. Účast dětí byla podmíněna informovaným souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců dětí. Studie byla schválena Etickou komisí Endokrinologického ústavu v Praze a byla provedena v souladu s Helsinskou deklarací Světové lékařské asociace (WMA) z roku 1975 (revidovanou v roce 2008).

Od ledna do prosince 2019 se konalo 5. a od listopadu 2022 do března 2024 6. monitorování nadváhy a obezity u 7letých dětí (6,50–7,99 let). V 5. monitorování bylo vyšetřeno celkem 2247 dětí (1106 dívek a 1141 chlapců) v 72 ordinacích PLDD a v 6. monitorování celkem 1127 dětí (551 dívek a 576 chlapců) ve 30 ordinacích PLDD.

Antropometrické měření

Během preventivní prohlídky v ordinaci PLDD bylo provedeno měření tělesné hmotnosti, tělesné výšky, obvodu pasu a boků dítěte podle standardizované metodiky projektu COSI (17). Tyto údaje byly použity k výpočtu indexu tělesné hmotnosti (BMI) a poměru obvodu pasu k výšce v centimetrech (WHtR). Nadměrná hmotnost byla hodnocena podle národních standardů vycházejících z 5. celostátního antropologického výzkumu (CAV) a referenčních dat WHO (18, 19). Riziková hodnota WHtR byla stanovena jako hodnota ≥ 0,5.

Statistická analýza

Změna prevalence nadváhy, obezity a těžké obezity a zastoupení rizikové hodnoty WHtR mezi sledovanými měřeními byla hodnocena pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu (χ² test) v softwaru Number Cruncher Statistical System 2019 (NCSS, LLC, Kaysville, Utah, USA).

VÝSLEDKY

Data hodnocená podle metodiky WHO a národní normy z 5. CAV ukazují, že se hodnoty prevalence nadváhy a obezity ve sledovaných časových úsecích významně neliší ani u dívek (tab. 1 a 2) ani u chlapců (tab. 3 a 4). Samostatně byla vyhodnocena i prevalence těžké obezity (skóre směrodatné odchylky [SDS] BMI ≥ 3, respektive > 99. percentil), která ve sledovaném období ukázala mírný, avšak statisticky nevýznamný nárůst. Nelišila se ani frekvence rizikové hodnoty WHtR (≥ 0,5), která vypovídá o rozložení tuku v těle a případné abdominální obezitě (tab. 5).

Tab. 1  Prevalence nadváhy, obezity a těžké obezity v letech 2019 a 2022–2024 u dívek –⁠ referenční hodnoty podle WHO.
Pearsonův χ² test; p = 0,55.

Tab. 2  Prevalence nadváhy, obezity a těžké obezity v letech 2019 a 2022–2024 u dívek –⁠ podle národních referenčních hodnot 5. CAV.
Pearsonův χ² test; p = 0,64.

Tab. 3  Prevalence nadváhy, obezity a těžké obezity v letech 2019 a 2022–2024 u chlapců –⁠ referenční hodnoty podle WHO.
Pearsonův χ² test; p = 0,31.

Tab. 4  Prevalence nadváhy, obezity a těžké obezity v letech 2019 a 2022–2024 u chlapců –⁠ podle národních referenčních hodnot 5. CAV.
Pearsonův χ² test; p = 0,93.

Tab. 5  Frekvence rizikové hodnoty WHtR v letech 2018–2020 a 2022–2024 u chlapců a dívek.
Pearsonův χ² test: dívky p = 0,35; chlapci p = 0,49.

DISKUSE

Nadváha a obezita u dětí představují závažný problém veřejného zdraví. Dlouhodobé studie ukazují výrazné regionální rozdíly v prevalenci nadváhy a obezity v evropských zemích –⁠ výskyt nadváhy se pohybuje mezi 9% a 42 %, obezity mezi 3 % a 20 %. Nejvyšší prevalence dětské obezity je dlouhodobě zaznamenána ve státech jižní Evropy (20).

Česko se dle 5. monitorování projektu COSI řadilo mezi státy s nižší prevalencí nadměrné hmotnosti. Alarmující však je, že těžkou obezitu podle kritérií WHO měla téměř 3 % 7letých dětí. Mezi 5. a 6. kolem monitorování nebyla u českých 7letých dětí zaznamenána významná změna v prevalenci nadváhy, obezity ani těžké obezity. Stejně tak výskyt rizikové abdominální obezity zůstává stabilní. Je však nutno dodat, že naše výsledky nezahrnují období pandemických omezení ani období bezprostředně po jejich ukončení.

Studie Vážné et al. (14), která v Česku proběhla v roce 2021 (tj. těsně po ukončení restrikcí), zjistila vyšší prevalenci nadváhy u chlapců i dívek a zároveň vyšší výskyt těžké obezity u chlapců. Výzkum probíhal u dětí ve věku 4,7–17,3 let. U 7letých dětí byla zaznamenána prevalence nadváhy 17,1 % u chlapců a 19,3 % u dívek (dle kritérií WHO), což je výrazně více než v naší studii z let 2022–2024 (chlapci 9,72 %, dívky 12,16 %). Prevalence obezity však byla srovnatelná: chlapci 10 % vs. 9,72 %, dívky 6,2 % vs. 7,62 %. U dívek byla srovnatelná také prevalence těžké obezity (3,3 % vs. 2,72 %), zatímco u chlapců byla v roce 2021 výrazně vyšší (6 % vs. 3,99 %). V této studii Vážná et al. (14) upozorňují, že pandemie nejvíce zasáhla prepubertální chlapce –⁠ u 9letých byla prevalence obezity 21,5 %, u 11letých dokonce 27,8 % (dle kritérií WHO).

Řada evropských studií také poukazuje na znepokojivý nárůst tělesné hmotnosti dětí během pandemie COVID-19. Tento trend byl spojen s negativními změnami životního stylu, jako jsou omezený pohyb, narušený denní režim či zvýšená míra stresu a úzkosti (14, 15, 21–23). Italská studie (22) sledovala děti ve věku 6–10 let během let 2019–2021 a zaznamenala významný nárůst tělesné hmotnosti, BMI i průměrného BMI percentilu: z 49,2 (2019) na 65,2 (2020). Ve Španělsku (21) byl během pandemie zaznamenán nárůst prevalence nadváhy a obezity v důsledku vyššího výskytu obezitogenních faktorů u dětí ve věku 8–16 let. Podobný trend byl pozorován i ve Velké Británii, kde došlo u školních dětí (6–11 let) ke zvýšení BMI a snížení fyzické zdatnosti (23). Naproti tomu studie z Německa (24) u dětí ve věku 6–14 let nezaznamenala signifikantní změny v tělesné hmotnosti během pandemie.

Naše výsledky potvrzují dřívější tvrzení Tiché et al. (25, 26), že standardy WHO nadhodnocují prevalenci nadměrné hmotnosti. Pro klinické hodnocení je vhodnější využívat národní růstové standardy (27). Hodnocení podle WHO však zůstává vhodné pro mezinárodní srovnání.

Projekt COSI vznikl s cílem dlouhodobě sledovat prevalenci nadváhy a obezity u dětí ve věku 7–9 let v rámci evropských států. Předběžné výsledky ukazují, že Česko se v rámci 6. monitorovacího cyklu umístilo na 21. místě z 27 států v četnosti nadměrné hmotnosti, což je lepší výsledek než např. u Slovenska (13. místo). Více než 30% prevalence nadměrné hmotnosti byla zaznamenána v 8 státech –⁠ v sestupném pořadí: Řecko, Malta, Španělsko, Bulharsko, Černá Hora, Portugalsko, Severní Makedonie a Finsko (28).

Podobně jako u BMI i u ukazatele WHtR jsou patrné regionální rozdíly –⁠ jižní Evropa vykazuje vyšší četnost abdominální obezity (29). WHtR se považuje za citlivější ukazatel množství viscerálního tuku a s ním spojených rizik než BMI. Rizikovou hodnotou u dětí je WHtR ≥ 0,5, přičemž tato hranice je relativně konzistentní napříč věkem a pohlavím. Některé studie však upozorňují na potřebu specifických referenčních hodnot pro různé věkové skupiny (30). Slovenská studie prokázala souvislost mezi WHtR a aterogenními parametry (31). Velká britská studie UK Biobank (468 333 respondentů) doložila, že zvýšený WHtR souvisí s vyšším rizikem ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody (32). Ve střední Evropě sice longitudinální studie zatím chybí, ale dostupné průřezové výzkumy poukazují na vyšší výpovědní hodnotu WHtR oproti BMI (31). V našem předchozím šetření jsme zaznamenali rizikový WHtR u čtvrtiny dětí s normálním BMI (33). Diagnostika nadváhy je v ordinacích dětských lékařů často omezena na hodnocení podle percentilových grafů BMI, přičemž měření obvodu pasu, které lépe zachycuje abdominální obezitu, je využíváno jen výjimečně (34).

Pandemie COVID-19 bezpochyby zanechala negativní stopu na kardiometabolickém zdraví dospělých i dětí. Naše aktuální výsledky však naznačují, že se prevalence nadměrné hmotnosti u 7letých dětí v Česku v roce 2023 začala vracet k hodnotám zjištěným před pandemií. Tyto poznatky podtrhují význam návratu ke zdravému životnímu stylu a potřebu komplexní prevence.

ZÁVĚR

Nadváha a obezita u dětí mladšího školního věku představují závažný problém veřejného zdraví s výraznými regionálními rozdíly v Evropě. Česko patří v této věkové kategorii mezi země s nižší prevalencí nadměrné hmotnosti, avšak výskyt těžké obezity zůstává alarmující. Výsledky evropských i českých studií poukazují na důležitost sledování nejen BMI, ale i parametr WHtR, který lépe odráží rizika spojená s viscerální tukovou tkání. Právě tento typ obezity bývá spojen s vyšším rizikem vzniku chronických onemocnění, například diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku nebo psychických potíží už v dětském věku.

Data z posledního monitorování projektu COSI ukazují, že výskyt nadváhy a obezity u českých 7letých dětí po pandemii klesl zpět na předpandemické hodnoty. Naše zjištění podporují nutnost zaměřit se na zlepšení životního stylu dětí po pandemii, především na podporu pravidelných pohybových aktivit, na zlepšení stravovacích návyků a také na snahu o zajištění psychické pohody dětí, která byla během pandemie značně narušena.

Čestné prohlášení

Autorky práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.

Poděkování

Podpořeno Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci s Agenturou pro zdravotnický výzkum ČR v rámci projektu č. AZV NU23-09-00252 a dále MZ-ČR-RVO (EU00023761).

Autorky velice děkují všem lékařům a lékařkám, kteří se zúčastnili projektu a podíleli se na sběru dat.

Seznam použitých zkratek

BMI       index tělesné hmotnosti

Adresa pro korespondenci:

RNDr. Markéta Vaňková, Ph.D.