Přínos projektu MEDEVAC pro české zdravotnictví

Overview

Stálý zdravotně humanitární program České republiky MEDEVAC se zaměřuje na poskytování lékařské péče zranitelným skupinám obyvatelstva v regionech zasažených migrací, zatížených velkým množstvím uprchlíků nebo v místech, kde není dostupná specializovaná lékařská péče. Léčba je poskytována zdarma a výhradně civilistům, kteří se nacházejí ve vážném zdravotním stavu nebo kterým jejich zdravotní stav neumožňuje vést důstojný život. Program byl zahájen v roce 1993 v Bosně a Hercegovině, pokračoval v Kosovu a postupně byl rozšířen do řady dalších zemí.

V současnosti je MEDEVAC programem Vlády ČR koordinovaným odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem zdravotnictví ČR, Ministerstvem obrany ČR a Armádou ČR.

Program MEDEVAC má zásadní vzdělávací význam. Účastníci si rozšiřují praktické zkušenosti se stavy typickými pro oblasti konfliktů a přírodních katastrof a seznamují se s organizačními zvláštnostmi péče v krizových oblastech. Zkušenosti získané v krizových oblastech jsou významným přínosem pro připravenost našeho zdravotnictví, zejména traumatologie a návazných oborů.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je zapojena od roku 2011 několika svými pracovišti –⁠ kromě I. chirurgické kliniky se na programu podílí i Oční klinika, Klinika rehabilitačního lékařství a Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie.

Klíčová slova:

MEDEVAC, humanitární program, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

ÚVOD

K současné mezinárodní situaci patří mimo přímé válečné konflikty a zvyšující se polarity světa i dlouhodobá ekonomická nerovnost mezi regiony a zvýšená migrace, která má aktuálně charakter migrační krize, navíc doplňované dopadem akutních i dlouhodobých přírodních katastrof.

My v Česku máme to štěstí, že se zatím u nás neprojevují přímé dopady těchto závažných dějů, a pokud ano, tak jen mírně. Začínáme cítit dopady migrace a prostřednictvím informačních možností se dozvídáme o těžkostech v ohniscích postižení a napětí. Na to je naše společnost tradičně citlivá a projevuje nejen snahu pomoci, ale realizuje i účinnou pomoc.

Jedním z reálných projevů této pomoci je stálý zdravotně humanitární program České republiky MEDEVAC, který se zaměřuje na poskytování lékařské péče zranitelným skupinám obyvatelstva v regionech zasažených migrací, zatížených velkým množstvím uprchlíků nebo v místech, kde není dostupná specializovaná lékařská péče. Léčba je poskytována zdarma a výhradně civilistům, kteří se nacházejí ve vážném zdravotním stavu nebo kterým jejich zdravotní stav neumožňuje vést důstojný život. Program MEDEVAC se zaměřuje na pacienty s onemocněním, které si nežádá intenzivní léčbu v trvání několika let, ale pro které výkon poskytnutý českými lékaři znamená podstatnou změnu jejich zdravotního stavu (záchranu života nebo zásadní zvýšení kvality života).

POČÁTKY A ROZVOJ PROGRAMU MEDEVAC

Počátky programu MEDEVAC (z anglického medical evacuation) sahají do roku 1993 a jsou spojeny s válečným konfliktem v Bosně a Hercegovině. Na podzim toho roku byla do Česka dopravena 4letá holčička, kterou v bosenském městečku zranil granát. Přestože místní lékaři udělali maximum, aby přežila, zranění vyžadovala specializovanou pomoc. Tu jí na žádost Ministerstva vnitra ČR (MV) poskytla Fakultní nemocnice Motol (FNM) v Praze.

Následně přicestovali další pacienti, nejen děti, ale i dospělí. Válka sice v roce 1995 skončila, ale v roce 1998 začal nový konflikt v Kosovu a MEDEVAC (tehdy stále ještě jako projekt MV) opět nabídl pomocnou ruku. V následujících letech proběhly evakuace z dalších zemí: Afghánistán, Barma, Čečensko, Irák, Kambodža, Libye, Pákistán, Sýrie. V péči o pacienty pomáhaly kromě FNM také Fakultní nemocnice Bulovka (FNB), Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). Postupně se do programu zapojovalo stále více institucí a nemocnic, až se MEDEVAC stal programem Vlády ČR koordinovaným odborem azylové a migrační politiky MV (1). Program MEDEVAC se uskutečňuje v úzké mezirezortní spolupráci s dalšími ministerstvy, zejména Ministerstvem zahraničních věcí ČR (MZV), Ministerstvem zdravotnictví ČR (MZ), Ministerstvem obrany ČR (MO) a s Armádou ČR (AČR). V roce 2016 se do programu MEDEVAC zapojilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) a v roce 2021 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).

Činnost programu MEDEVAC je charakterizována lidskostí, profesionalitou a obětavostí týmů. Zakladatel programu PhDr. Tomáš Haišman ho charakterizoval jako „projekt, který každého, kdo se do něj zapojí, povznese na duši.“

Od prvních akcí v podobě evakuací jednotlivých pacientů nebo jejich skupin do nemocnic v Česku se projekt rozvinul zejména o významnou část věnující se pomoci na místě. Zde sehrála významnou roli spolupráce se zastupitelskými úřady v regionech. Pomoc je realizována ve vytipovaných a smluvně zajištěných místních zdravotnických zařízeních.

PROGRAM POMOC NA MÍSTĚ

Program Pomoc na místě (celým názvem Program Ministerstva vnitra ČR na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů) vznikl v roce 2015 jako reakce na válku v Sýrii a vlnu migrace, která se v návaznosti na ni vzedmula.

Od roku 2015 se Pomoc na místě prioritně zaměřuje na 3 regiony: Blízký východ, severní Afriku a Sahel a na západní Balkán. V těchto oblastech se kromě bilaterální spolupráce Ministerstvo vnitra snaží pro zvýšení dopadu intervencí realizovat též projekty ve spolupráci s ostatními členskými zeměmi Evropské unie.

K výjezdům odborných skupin řady odborností se připojila i materiální pomoc při rozvoji zdravotní a sociální infrastruktury ze strany Česka jako pomoc při budování uprchlického tábora v Zátarí v Jordánsku, ve vybavení nemocnic v Iráku či v oblasti Sahelu. Nikoli nevýznamnou složku činnosti programu představují i vzdělávací akce pro různé odbornosti, které potřebují v dané oblasti podpořit. Ať to byly aktivity k rozvoji dětské kardiochirurgie v Kambodži v gesci FN Motol nebo léčebné rehabilitace na Ukrajině (Tarnopol, Kyjev) v gesci VFN a FN Bulovka. Naši odborníci tak předávají zkušenosti a dovednosti v řadě oborů formou systematických stáží v Česku i výjezdem týmů do cílové země. Mimo rehabilitačního lékařství v Ukrajině je to například vzdělávání v onkogynekologii v Gruzii (VFN a FNB).

V roce 2023 jsme si připomněli 30 let nejen od založení programu MEDEVAC, ale i jeho úspěšného fungování (2). Program financovaný ze státního rozpočtu ČR je realizován následujícími podobami:

• vysílání českých lékařských týmů do zahraničí
• školení zahraničního zdravotnického personálu
• realizace zdravotně humanitárních evakuací
• podpora projektů na budování zdravotnické infrastruktury

Program díky postupnému zapojování nemocnic poskytuje intervence v řadě lékařských oborů:

• anesteziologie
• dětská kardiochirurgie
• fyzioterapie
• gynekologie
• infektologie
• kardiologie
• neonatologie
• neurologie
• neurochirurgie
• oftalmologie
• onkologie
• ORL
• ortopedie
• plastická a rekonstrukční chirurgie
• popáleninová medicína
• traumatologie

Program Pomoc na místě vychází z aktuální situace v regionech i na hlavních migračních trasách. Některé plánované akce musely být přesuny či odloženy pro aktuální epidemiologickou situaci či pro zhoršení bezpečnostní situace v cílové oblasti.

V roce 2023 bylo realizováno 19 lékařských misí do zahraničí (Ghana, Jordánsko, Libanon, Rwanda, Senegal, Ukrajina, Zambie), v rámci nichž bylo provedeno 1040 operačních výkonů u 940 pacientů, 6 rekognoskačních misí do zahraničí za účelem rozšíření programu MEDEVAC ve stávajících zemích (Ghana, Irák, Senegal, Jordánsko, Ukrajina). V rámci stáží a dalších školicích akcí bylo podpořeno 173 osob v rámci 13 odborných stáží zdravotníků v Česku a proběhlo 7 školení v zahraničí. Dále byly realizovány 2 projekty na budování zdravotnické infrastruktury.

ZAPOJENÍ VFN V PRAZE

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se přímo zapojila do programu MEDEVAC v roce 2011. Šlo o traumatologickou rekognoskační misi v Libyi a převezení pacientů k další léčbě v Česku. Zapojení 1. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN pokračovalo formou zahraničních misí zejména v Jordánsku, Iráku a v posledních letech Senegalu a Ghaně. Pokračovala i participace na evakuačních programech zejména pro občany Běloruska a Ukrajiny po tamních nepokojích.

V průběhu času se zapojil tým Oční kliniky 1. LF UK a VFN formou operačních misí do Jordánska a Libanonu. Souběžně v koordinaci programu MEDEVAC probíhaly a jsou připravovány další stáže pro lékaře a zdravotníky v oboru traumatologie. Významný podíl v péči o poraněné má i fyzioterapie. Proto je standardem, že se misí traumatologické skupiny I. chirurgické kliniky účastní fyzioterapeuti. Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN ve spolupráci s pracovištěm FN Bulovka zabezpečuje stáže odborníků z Ukrajiny a na místě v rámci výjezdů pomáhá s rozvojem vzdělávání v oboru fyzioterapie i s organizací rehabilitační péče (Tarnopol, Kyjev). V rámci projektu MEDEVAC se podíleli odborníci z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN na podpoře onkogynekologie v Gruzii.

Účast odborníků z pracovišť Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je jen součástí širokého záběru projektu, do kterého se postupně zapojily všechny fakultní nemocnice v Česku, Institut klinické a experimentální medicíny v Praze, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Ústřední vojenská nemocnice –⁠ Vojenská fakultní nemocnice Praha, letectvo AČR i ústřední orgány jako Vláda ČR, MV, MZ, MŠMT, MF, MO a v neposlední řadě MZV se zastupitelskými úřady v místě působení programu.

PŘÍNOS PROGRAMU MEDEVAC

Přínos účasti zdravotníků v programu MEDEVAC nespočívá jen v uskutečněné pomoci potřebným a v dobrém pocitu z ní. Jde i o šíření dobrého jména naší země nejen u politiků a vlád, ale zejména u obyvatelstva postižených oblastí. Na diplomatické úrovni byl program příznivě hodnocen například jordánským králem při návštěvách českých prezidentů v Jordánsku. Obdobně při vládních návštěvách v oblasti Sahelu.

Pro odborníky má program zásadní vzdělávací význam. Setkávají se se situacemi, které –⁠ naštěstí –⁠ nejsou v našich oblastech běžné. Rozšiřují si tak zejména praktické zkušenosti se stavy typickými pro oblasti konfliktů a přírodních katastrof. Seznamují se s organizačními zvláštnostmi péče v krizových oblastech. Zkušenosti získané v krizových oblastech jsou významným přínosem pro připravenost našeho zdravotnictví, zejména traumatologie a návazných oborů pro případné zhoršení situace. Bohužel pozorujeme významný nárůst teroristických a kriminálních aktivit v Evropě. I dříve klidné Švédsko, známé jako oáza sociálního klidu, dnes řeší významný nárůst agresivní kriminality. I u nás jsme bohužel zažili hrůzné akce střelců na Filozofické fakultě UK v Praze a na úrazovém oddělení FN Ostrava. Vzrůstající agresivita vyžaduje všestrannou připravenost společnosti včetně organizační a odborné připravenosti zdravotnictví. Toto není jen úkol samotných zdravotníků, ale i státní správy. Nutná je podpora kapacity zdravotnických zařízení i jejich bezpečnosti včetně podpory připravenosti zejména chirurgických a traumatologických pracovišť a dalších odborností potřebných ke zvládnutí mimořádných situací.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA