Efekt chirurgické léčby fibrilace síní na dosažení a udržení sinusového rytmu u nemocných podstupujících sdružený kardiochirurgický výkon –⁠ krátkodobé výsledky

Overview

Východisko.
Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující setrvalá arytmie. Její přítomnost je doprovázena vyšší morbiditou a mortalitou nemocných. V současné kardiochirurgické klinické praxi je zavedena nefarmakologická metoda terapie –⁠ kryoablace fibrilace síní. Cílem práce bylo posouzení efektu chirurgické ablace fibrilace síní na dosažení a udržení sinusového rytmu u nemocných podstupujících kardiochirurgický výkon prováděný primárně z jiné indikace.

Metody a výsledky.
Prospektivně sledovaný soubor tvořilo 94 po sobě jdoucích nemocných s fibrilací síní (paroxyzmální, perzistující nebo permanentní), průměrného věku 67,8 let, žen bylo 39 (41,5 %). Čtyřicet dva pacientů (44,7 %) mělo před operací paroxyzmální nebo perzistující a 52 (55,3 %) permanentní fibrilaci síní. U nemocných s permanentní fibrilací síní byla oproti skupině s paroxyzmální a perzistující fibrilací síní přítomna signifikantně větší levá síň (51,2 vs. 46,6 mm) a významnější trikuspidální regurgitace (2,3/4 st. vs. 1,4/4 st.). U nemocných s permanentní fibrilací síní byla také statisticky významně častější chirurgie mitrální chlopně. Operace byla provedena v období 1/2005 až 7/2006 pomocí flexibilní kryosondy využívající argonový chladící systém. Sinusový rytmus byl při dimisi, za 1, 3,5 a 6 měsíců od operace statisticky významně častější u nemocných s předoperačně přítomnou paroxyzmální a perzistující fibrilací síní oproti permanentní (90,5–96,3 % vs. 50–65,9 %), po 12 měsících byl patrný trend ve prospěch paroxyzmální a perzistující fibrilace síní (84,6 % vs. 63,3 %). Kaplanova–Meierova analýza ukázala 79,4 % „freedom from atrial fibrillation” po 12 měsících od operace. Statisticky významnými negativními prediktory z pohledu udržení sinusového rytmu byly velikost levé síně a trvání fibrilace síní před operací. Implantace kardiostimulátoru v pooperačním období byla nutná u 4 (9,3 %) pacientů. Ischemická cévní mozková příhoda se vyskytla u 5 (5,3 %) nemocných. Třicetidenní mortalita je 12,8 % (12 úmrtí).

Závěry.
Perioperační ablace fibrilace síní využívající kryoenergii je efektivní léčebná metoda umožňující u relativně vysokého procenta nemocných obnovit a udržet sinusový rytmus. Negativními predikčními faktory úspěchu procedury se jeví velikost levé síně a trvání fibrilace síní před operací. Tato nefarmakologická léčebná metoda by měla být rutinně užívána u pacientů s fibrilací síní indikovaných ke kardiochirurgickému zákroku.

Klíčová slova:
fibrilace síní, maze procedura, kryoablace, chirurgická léčba arytmií.