Autoimunitní poškození ovarií u dospívajících dívek

Overview

Východisko.
Cílem studie bylo zmapovat výskyt antiovariálních protilátek (AOA) u dospívajících dívek s poruchou menstruačního cyklu v porovnání s dívkami s pravidelným cyklem. Sledován byl také vztah mezi pozitivitou AOA protilátek a morfologickými změnami v bioptických vzorcích ovaria pacientek. 

Metody a výsledky.
Do studie bylo zařazeno 39 dívek s primární amenoreou (N=18) a oligo/sekundární amenoreou (N=21). U všech pacientek bylo provedeno vyšetření séra k detekci antiovariálních protilátek (AOA) a hladin FSH a LH. Toto vyšetření bylo provedeno na počátku studie a další po šesti měsících léčby, po které byla většina pacientek léčená hormonální substituční terapií. V indikovaných případech byla provedena laparoskopická biopsie ovaria. U všech vyšetřených pacientek s těžkou poruchou menstruačního cyklu byla nalezena pozitivita protilátek proti různým strukturám ovaria. Byla zjištěna signifikantně vyšší hladina FSH; hladina LH nebyla signifikantně vyšší. Deplece a alterace folikulárního aparátu patřila mezi hlavní nálezy v kůře ovaria u našich pacientek. Při kontrolních vyšetřeních po šestiměsíční hormonální substituci byl výskyt AOA signifikantně snížen, u části pacientek autoprotilátky dokonce zcela vymizely. 

Závěry.
Mapování výskytu antiovariálních protilátek u pacientek s poruchami menstruačního cyklu koreluje s nálezem vystupňované atrézie. Dříve či později se objevují poruchy menstruačního cyklu, které mohou vyústit k předčasnému ovariálnímu selhání, což je provázeno vymizením folikulárního aparátu a fibrotizaci kůry ovaria. 

Klíčová slova:
autoimunní poškození ovaria, předčasné ovariální selhání, antiovariální protilátky, dospívající dívky, hormonální substituční terapie.