Ukončování ventilační podpory u nemocnýchv intenzivní péči

Východisko.
Problematika rozhodovacích procesů u nemocných s ireverzibilním selháním orgánových funkcía nepříznivou prognózou je nedílnou součástí péče o kriticky nemocné. Ukončování ventilační podpory představujejednu ze součástí komplexního přístupu omezování rozsahu terapie u nemocných s ireverzibilním selháním vitálníchfunkcí. Cílem práce je shrnutí zkušeností s ukončováním ventilační podpory u nemocných hospitalizovaných napracovišti autorů v letech 1999–2001.Metody a výsledky. Ve sledovaném období bylo provedeno ukončování ventilační podpory u 46 nemocnýchv terminálním stadiu onemocnění. U 23 pacientů bylo použito způsobu postupného snižování ventilační podpory,u 23 pacientů bylo provedeno přímo odpojení od ventilátoru. Průměrná doba od zahájení procesu ukončováníventilační podpory do zástavy oběhu nemocného a stanovení exitu (doba UVP) celého souboru byla 188 minut,rozmezí 3–1634 minuty. Analgosedace byla použita u 24 nemocných, kde byla nalezena delší doba UVP oprotiskupině nemocných bez analgosedace (medián 161, resp. 17,5 minuta, p=0,002). Nemocní se zachovalou dechovouaktivitou vykazovali delší dobu UVP v porovnání k nemocným bez dechové aktivity (medián 85, resp. 17, p=0,014).U všech nemocných byl uveden v dokumentaci záznam o vysazení postupů podpory orgánových funkcí.Závěry. Ukončování ventilační podpory jemožnou a legitimní součástí postupů vysazení podpory orgánových funkcíu nemocných v terminálním stadiu onemocnění s ireverzibilně narušenou integritou organizmu. Jedná se o postup,který je v souladu jak se současným pojetím medicíny, tak s platnými právními normami, a při splnění všechpředpokladů k jeho indikaci a dodržení správného provedení ho lze zařadit mezi lege artis postupy klinické praxe.

Klíčová slova:
intenzivní péče, umělá plicní ventilace, ukončování ventilační podpory.