Merkelova buňka: morfologie, vývojový původ, funkce

Overview

Merkelova nervová zakončení jsou kožní mechanoreceptory obratlovců. Tvoří je velké, světlé buňky synaptickyspojené s terminálami senzitivních nervů. Byly poprvé popsány F. S. Merkelem v roce 1875. Nacházejí se v kůžia také ve sliznicích ektodermového původu. Leží v bazální vrstvě epitelu s výjimkou ptáků, kde jsou obsaženyv dermis. U člověka se nacházejí především ve hmatových lištách, u řady savců je jich nejvíce vázáno na hmatováchlupy. Intermediární filamenta Merkelových buněk jsou tvořena jednoduchými cytokeratiny. Cytoplazma obsahujeosmiofilní granula, v nichž byla prokázána řada neuropeptidů. Sporný byl vývojový původ Merkelových buněk.Výsledky našich pokusů na chimérách kuřete a japonské křepelky vylučují jejich epidermální původ a ukazují, žeu ptáků pochází Merkelova buňka z neurální lišty. Naše nejnovější nálezy ukazují, že také u savců jsou Merkelovybuňky deriváty neurální lišty. Mechanická stimulace Merkelových nervových zakončení je provázena vstupemvápníku do Merkelovy buňky, který vede k uvolňování dalších vápníkových iontů z intracelulárních zásob. Výsledkemje exocytóza synaptického mediátoru. Podle recentních zjištění je podkladem pomalu se adaptující odpovědiMerkelova nervového zakončení glutamátergní přenos. Považujeme protoMerkelovy buňky za sekundární smyslovébuňky. V kůži se vyskytují také neinervované buňky podobné Merkelovým buňkám, které zřejmě patří k difuznímuneuroendokrinnímu systému. Je pravděpodobné, že karcinom z Merkelových buněk vychází z těchto neuroendokrinníchbuněk a nikoliv z buněk Merkelových nervových zakončení.

Klíčová slova:
Merkelova buňka, Merkelovo nervové zakončení, mechanoreceptor, neuroendokrinní buňka, hmatovýchlup, karcinom z Merkelových buněk.