Authors: N. Vitnerová; I. Míšková Authors‘ workplace: Okresní hygienická stanice, Teplice 1 Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha Published in: Čas. Lék. čes. 2000; : 533-536 Category:
Východisko. Problematika zásobení obyvatelstva jódem se opět stala celosvětovým problémem. Zvláště nedosta-tek jódu v těhotenství může mít negativní vliv na vývoj plodu. Proto bylo cílem této studie zjištění úrovně zásobeníjódem u těhotných žen. Šetření bylo provedeno v okrese Teplice.Metody a výsledky. Soubor tvořilo 348 těhotných žen (věkové rozmezí 17-45 let), které během těhotenství užívalyjódový preparát v denní dávce 130, resp. 100 mg (Materna, Jod 100). Kontrolní skupinu tvořilo 231 žen (věkovérozmezí 18-35 let). Jodurie byla stanovována na počátku těhotenství, ve 20. týdnu a 4. den po porodu. Průměrnájodurie těhotných na počátku gravidity (neovlivněna suplementací) byla 127 mg I/l, medián 115 mgI/l moče, jodurienegravidních žen kontrolní skupiny 100 mg I/l s mediánem 84 mg I/l moče. Nízkou jodurii (pod 100 mg I/l) mělo40 % těhotných a 62 % fertilních žen kontrolní skupiny. Suplementace vedla ke statisticky významnému zvýšeníjodurie ve 20. týdnu (průměrná hodnota 186 mg I/l, medián 156 mg I/l: nízké hodnoty jodurie mělo jen 20 % žen).Čtvrtý den po porodu byla jodurie statisticky významně nižší než ve 20. týdnu (121 mg I/l, medián 99 mg I/l), avšak76 % rodiček již suplementaci jodem přerušilo. Přesto však byly hodnoty jodurie statisticky významně vyššíu suplementovaných než u nesuplementovaných žen.Závěry. Zásobení jódem u vyšetřované skupiny gravidních i negravidních žen nebylo optimální. I u doporučenésuplementace jódem (100 a 130 mg/d) vykazuje 20 % žen nedostatečné hodnoty jodurie. Je nutná zdravotně výchovnáčinnost zahrnující především rizikové skupiny.
Klíčová slova: jód, jodurie, gravidita, gravidní žena.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
