-
Medical journals
- Career
ERCP u pacientů po choledochoduodenoanastomóze
Authors: Bohuslav Kianička 1; Martin Blaho 2; Lumír Kunovský 3,4; Miroslav Souček 1; Petr Piskač 5; Petr Vlček 5
Authors‘ workplace: II. interní klinika LF MU a FN U sv. Anny v Brně 1; Gastroenterologické oddělení Interní kliniky LF OU a FN Ostrava 2; Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice 3; Chirurgická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice 4; I. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 5
Published in: Vnitř Lék 2020; 66(7): 26-30
Category: Original Contributions
Overview
Cílem této retrospektivní studie je zhodnotit naše zkušenosti s diagnostickou a terapeutickou endoskopickou retrográdní cholangiopankreatikografií (ERCP) u pacientů po choledochoduodenoanastomóze.
Metoda: Studium souboru trvalo 20 let (listopad roku 1994 až prosinec roku 2014). V práci byli retrospektivně hodnoceni 3 pacienti po choledochoduodenoanastomóze, kteří měli projevy biliární obstrukce. K provedení ERCP byl ve všech případech použit standardní terapeutický videolateroskop.
Pacienti a výsledky: U těchto 3 pacientů se stavem po choledochoduodenoanastomóze jsme při ERCP dosáhli 100% kanylační úspěšnosti – 3 pacienti ze 3. Jednalo se tedy o 100% úspěšnost diagnostické ERCP. U všech těchto pacientů byla při ERCP nalezena jednak stenóza přirozeného ústí Vaterovy papily, dále stenóza choledochoduodenoanastomózy, a dále pak ještě suprastenotická distální choledocholitiáza. U všech pacientů s výše popsaným patologickým nálezem na ERCP byla bezprostředně po diagnostické ERCP zahájena endoskopická léčba, která se sestávala jednak ze standardní endoskopické papilotomie stenotické Vaterovy papily, dále balónkové dilatace stenózy choledochoduodenoanastomózy, a nakonec endoskopické extrakce suprastenotické distální choledocholitiázy. Celkem byla terapeutická ERCP kompletně úspěšná u všech 3 pacientů ze 3 (100%), u kterých byla původně endoskopická léčba zahájena. V našem souboru 3 pacientů se nevyskytly žádné komplikace.
Závěr: Při ERCP u pacientů po choledochoduodenoanastomóze jsme dosáhli u všech těchto 3 našich nemocných 100% úspěšnosti diagnostické i terapeutické ERCP.
Klíčová slova:
endoskopická diagnostika – endoskopická léčba – endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie – choledochoduodenoanastomóza
Úvod
Jde o operaci, která zajištuje biliární drenáž střední části žlučovodu při benigních nálezech v distálním choledochu, jako stenóze nebo rekurentní choledocholithiáze (CDL). Obvykle se nepřerušuje choledochus a je vytvořena anastomóza side-to-side mezi proximálním descendentním duodenem a střední částí choledochu (choledochoduodenoanastomóza), jak vidíme na Obr. 1.
Image 1. Choledochoduodenoanastomóza
Soubor nemocných a metodika
Studium souboru trvalo 20 let (listopad roku 1994 až prosinec roku 2014). V práci byli retrospektivně hodnoceni 3 pacienti se stavem po choledochoduodenoanastomóze (CHDA), provedené v minulosti. Indikací k provedení CHDA byla u všech 3 pacientů benigní stenóza distálního choledochu.
Odstup ERCP od předcházejícího provedení CHDA byl u jednotlivých pacientů 8, 9 a 11 let.
Všichni 3 pacienti měli v minulosti provedenu cholecystektomii.
U žádného z těchto 3 pacientů nebylo v minulosti prováděno ERCP.
Při endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografii (ERCP) byly používány terapeutické videolateroskopy (firmy Olympus), premedikace, kontrastní látka k RTG zobrazení biliárního systému, endoskopická instrumentária – vše bylo obdobné, jak podrobně popsáno v naší i zahraniční literatuře u pacientů s normálními anatomickými poměry (1–8).
Charakteristiku našeho souboru 3 pacientů se stavem po CHDA uvádí Tab. 1.
Table 1. Charakteristika souboru pacientů po choledochoduodenoanastomóze
Výsledky
V našem souboru u všech 3 pacientů byla indikací k provedení ERCP cholestáza. Nejprve se objevily bolesti břicha v pravém podžebří, které byly následovány vznikem obstrukčního ikteru. U 2 těchto pacientů ze 3 byly ještě navíc vyjádřeny příznaky akutní cholangoitidy (intermitentní febrilie a zimnice). Na sonografii břicha byla vždy přítomna dilatace extrahepatálních žlučovodů se suspektní choledocholitiázou (CDL), stav po cholecystektomii.
U těchto 3 pacientů se stavem po CHDA jsme při ERCP dosáhli 100% kanylační úspěšnosti – tedy u 3 pacientů ze 3. Jednalo se tedy o 100% úspěšnost diagnostické ERCP. U všech těchto 3 pacientů byla při ERCP nalezena jednak stenóza přirozeného ústí Vaterovy papily (VP), dále stenóza CHDA, a dále pak ještě suprastenotická distální CDL. U všech těchto 3 pacientů s patologickým nálezem na ERCP byla bezprostředně po diagnostické ERCP zahájena endoskopická léčba, která se sestávala jednak ze standardní endoskopické papilotomie (EPT) stenotické VP, dále balónkové dilatace stenózy CHDA, a nakonec endoskopické extrakce suprastenotické distální CDL.
Celkem byla terapeutická ERCP kompletně úspěšná u všech 3 pacientů ze 3 (100% ze 3), u kterých byla původně endoskopická léčba zahájena.
V našem souboru 3 pacientů se nevyskytly žádné komplikace.
Při dalším sledování pacientů po ERCP byl stav pacientů uspokojivý, bez projevů biliární obstrukce.
Některé z těchto výkonů prezentujeme v RTG obrazové dokumentaci (Obr. 2–8).
Image 2. Na RTG obraze je patrna pouze prchavá náplň extrahepatálních žlučových cest znázorněná pomocí kanyly s vodičem, která byla zavedena do extrahepatálních žlučovodů cestou stenotické CHDA. Dále je naznačena stenóza přirozené VP a nad ní v distálním choledochu nevelká choledocholitiáza
Image 3. Rovněž na tomto RTG obraze je patrna pouze prchavá náplň extrahepatálních žlučových cest znázorněná pomocí kanyly s vodičem, která byla zavedena do extrahepatálních žlučovodů cestou stenotické CHDA. Dále je naznačena stenóza přirozené VP a nad ní v distálním choledochu nevelká choledocholitiáza. Oproti předchozímu RTG je ještě navíc patrný retrográdně otočený vodič, který neprošel přes přirozenou stenotickou VP a otočil se směrem vzhůru do proximální etáže extrahepatálních žlučovodů
Image 4. Zavedení balónku po vodiči do stenotické CHDA
Image 5. Náplň mírně dilatovaných extrahepatálních žlučových cest pomocí kanyly s vodičem, která byla zavedena cestou přirozené VP. Dále je naznačena stenóza této přirozené VP, a nad ní v distálním choledochu je přítomna nevelká choledocholitiáza
Image 6. V suprapapilární etáži extrahepatálních žlučovodů vidíme přiměřeně insuflovaný extrakční balónek, kterým endoskopicky extrahována distální choledocholitiáza z choledochu do duodena, a to cestou přirozené VP, u které jsme předtím provedli endoskopickou papilotomii
Image 7. Na tomto RTG obraze je patrné, že po endoskopické extrakci choledocholitiázy jsou žlučové cesty již zcela volné
Image 8. Je patrné, že kontrastní látka velice rychle odtekla z nyní již volných žlučových cest do duodena
Diskuze
Choledochoduodenoanastomóza, respektive následný stav po tomto operačním zákroku, se může zkomplikovat recidivující horečkou, abdominální bolestí, abscesem jater, pankreatitidou nebo cholangoitidou. Obstrukce žlučovodu z důvodu stagnace sludge distálně od CHDA (tedy směrem k VP) se nazývá syndrom žlučového bláta, což se někdy překládá jako syndrom žumpy (sump syndrom). Zajímavostí je, že symptomy (příznaky) syndromu žlučového bláta (žumpy) se obvykle objevují až za delší čas (5–6 let) po operaci (9). Za této situace by se pak diagnostika biliárních potíží měla soustředit na transpapilární přístup (tedy ERCP) s cílem nejprve zjistit eventuální patologii distálního, tedy suprapapilárního choledochu. VP je však poměrně často stenotická a potom může transpapilární přístup selhat. Pak je nutné aplikovat rentgenokontrastní látku cestou CHDA.
Identifikace ústí CHDA, které mívá průměr přibližně 0,5–1 cm, je někdy obtížná, protože se často nachází v oblasti zadní stěny proximální partie descendentního duodena. Pečlivé vyšetření a jemná rotace duodenoskopu by však měly toto ústí odhalit. V důsledku stenózy CHDA se může objevit obstrukční ikterus a rekurentní cholangoitida. V této situaci je pak nezbytná balónková dilatace stenotické CHDA (10).
EPT stenotické VP může vést k ústupu sump syndromu až na několik let (9).
Je samozřejmé, že limitací studie byl malý počet subjektů, který je ale dán obecně malým výskytem těchto pacientů, a to i na pracovištích, která se hlouběji zabývají problematikou ERCP u nemocných se změněnou anatomií gastrointestinálního traktu po různých chirurgických výkonech.
Závěr
Navzdory výše popsané technické náročnosti při ERCP u pacientů se stavem po CHDA jsme dosáhli u těchto 3 našich nemocných 100% úspěšnosti diagnostické i terapeutické ERCP.
KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA:
doc. MUDr. Bohuslav Kianička, Ph.D.,
Gastroenterologické oddělení II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny
Pekařská 53,
656 91 Brno
Cit. zkr: Vnitř Lék 2020; 66(7): e26–e30
Článek přijat redakcí: 24. 10. 2019
Článek přijat po recenzích k publikaci: 25. 11. 2019
Sources
1. Vavrečka A, et al. Diagnostická a liečebná endoskopie žlčových ciest a pankreasu. Bratislava: Osveta 1988.
2. Keil R, Lochmanová J, Námešný I, et al. Řešení benigních stenóz žlučových cest. Miniinvazivní terapie 1998; 3 : 33–35.
3. Keil R. Akutní biliární pankreatitida – endoskopická terapie ano nebo ne? Vnitř Lék 2002; 48 : 847–850.
4. Zbořil V, Cigánková E, Studeník P, et al. ERCP v diagnostice a terapii komplikací jaterních transplantací. Čes Slov Gastroent 1999; 53 : 47–50.
5. Procházka V, Konečný M, Král V, et al. ERCP v diagnostice a léčbě biliárních komplikací laparoskopické cholecystektomie. Čes Slov Gastroent 1999; 53 : 140–144.
6. Jurgoš L, Kužela L, Hrušovský Š, et al. Gastroenterológia. 1. vyd. Bratislava: Veda 2006.
7. Novotný I. Pankreatobiliární terapeutická endoskopie u pacientů geriatrického věku. Čes Ger Rev 2007; 5 : 78–84.
8. Suisse A, Yassin K, Lavy A, et al. Outcome and early complications of ERCP: a prospective single center study. Hepatogastroenterology 2005; 52 : 352–355.
9. Caroli-Bosc FX, Demarquay JF, Peten EP, et al. Endoscopic management of sump syndrome after choledochoduodenostomy: retrospective analysis of 30 cases. Gastrointest Endosc 2000; 51 : 180–183.
10. Lo SK. ERCP in surgicaly altered anatomy. In: Baron T, Kozarek R, Carr-Locke D ERCP. 1st ed. Philadelphia, PA: Saunders Elsevier, 2008 : 237–258.
Labels
Diabetology Endocrinology Internal medicine
Article was published inInternal Medicine
2020 Issue 7-
All articles in this issue
- Koagulopatie asociovaná s onemocněním COVID-19
- Současná diagnostika a terapie sarkoidózy
- Obštrukčné spánkové apnoe a arteriálna hypertenzia: úloha črevného mikrobiómu
- CAR T-lymfocyty: horká novinka v léčbě nádorů
- Renální selhání u mnohočetného myelomu a jeho léčba
- Kostní metabolismus u idiopatických střevních zánětů 2
- Metformin -asociovaná laktátová acidóza
- Tangierská nemoc v rodině s fenotypem familiární hypercholesterolemie
- Hypoglykemie u nediabetiků
- Screening a krátká intervence u uživatelů nelegálních drog
- Kostní metabolismus u idiopatických střevních zánětů 1
- Etické konotace léčby onemocnění covid-19
- Biomarkery pro neendoskopické vyšetření sliznice jícnu
- Riziko kardiovaskulárních komplikací v závislosti na hladině glykemie: od diabetes mellitus k prediabetu
- ERCP u pacientů po choledochoduodenoanastomóze
- Přidělovaná ošetřovatelská péče jako jeden z indikátorů výskytu medikačního pochybení
- Raritní koincidence chylothoraxu a hydrothoraxu při adenokarcinomu žaludku – kazuistika
- Muž s dysthymií (převážně negativním hodnocením všeho prožitého) indukoval depresi u senzitivní blízké osoby
- Adenokarcinom tenkého střeva diagnostikovaný pomocí video kapslové endoskopie u pacientky s celiakií: kazuistika a přehled literatury
- Internal Medicine
- Journal archive
- Current issue
- Online only
- About the journal
Most read in this issue- Hypoglykemie u nediabetiků
- Metformin -asociovaná laktátová acidóza
- Koagulopatie asociovaná s onemocněním COVID-19
- CAR T-lymfocyty: horká novinka v léčbě nádorů
Login#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Forgotten passwordEnter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
- Career