Authors: J. Widimský 1; T. Pecka 2 Authors‘ workplace: subkatedra kardiologie IPVZ, Praha, ředitel MUDr. Antonín Malina, Ph. D., Klinika kardiologie IKEM, Praha, přednosta doc. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC 1; NOVARTIS Praha 2 Published in: Vnitř Lék 2005; 51(4): 397-402 Category: Original Contributions
V roce 1991 jsme zkoumali znalosti našich lékařů o rizikových faktorech ischemické choroby srdeční. Cílem naší práce bylo zjistit, k jakému vývoji došlo během po uplynulých 12 letech. Kardiovaskulární mortalita i přes svůj pokles zjištěný v posledních 10 letech zůstává nejčastější příčinou úmrtí obyvatel České republiky. 470 lékařů účastnících se školících akcí IPVZ Praha v roce 2003 vyplnilo námi vypracovaný anonymní dotazník týkající se rizikových faktorů ICHS. Většinu souboru tvořili lékaři a lékařky ve věkových skupinách 31–40 let a do 30 let. Z našeho porovnání s výsledky dotazníkové akce v roce 1991 vyplývá, že v porovnání se situací v roce 1991 procento českých lékařů a lékařek neznajících své vlastní hodnoty celkového cholesterolu a glykemie nalačno výrazně poklesly. V roce 1991 neznalo hodnoty svého celkového cholesterolu 41,6 % lékařů a lékařek, nyní jen 15,8 %. Svou glykemii neznalo před 12 lety 34,6 % lékařů a lékařek, nyní jen 15,8 %. Toto zlepšení v obou parametrech bylo významné. Znalosti o vlastním krevním tlaku byly již v roce 1991 dobré a nedošlo zde ke změně. Svůj krevní tlak neznalo nyní 5,6 % respondentů. Správnou definici normálních hodnot celkového cholesterolu zná 50,6 % lékařů a lékařek, hranici normální hodnoty LDL-cholesterolu 61,6 %, HDL-cholesterolu 67,1 % a triglyceridů 49,9 % českých lékařů a lékařek. Překvapujícím zjištěním bylo, že definici diabetes mellitus podle glykemie nalačno znalo jen 49 % lékařů a lékařek, což je tím překvapivější, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že významná část respondentů byla z interních oborů. Správnou definici hypertenze znalo 75 % respondentů. I tak však plná jedna čtvrtina respondentů nezná definici hypertenze. Celkově lze uzavřít, že znalosti vlastních základních rizikových faktorů se mezi lékařkami a lékaři zlepšily. Znalosti o normách lipidů, krevního tlaku a lipidů však nejsou zdaleka optimální.
Klíčová slova: rizikové faktory ICHS – hypertenze – diabetes mellitus – lipidy – vývoj znalostí – lékaři
V roce 1991 jsme zkoumali znalosti našich lékařů o rizikových faktorech ischemické choroby srdeční [1]. Cílem této práce bylo zjistit, k jakému vývoji došlo během po uplynulých 12 letech. Kardiovaskulární mortalita i přes svůj pokles zjištěný v posledních 10 letech zůstává nejčastější příčinou úmrtí obyvatel České republiky.
470 lékařů účastnících se školících akcí IPVZ Praha v roce 2003 vyplnilo námi vypracovaný anonymní dotazník týkající se rizikových faktorů ICHS. V tomto sdělení podáváme výsledky zpracování dotazníků 470 lékařů a lékařek.
Věkovou skladbu souboru ukazuje tab. 1. Většinu souboru tvořili lékaři a lékařky ve věkových skupinách 31–40 let a do 30 let. Nad 60 let bylo pouze 2,5 % souboru.
Table 1. Věková skladba respondentů.
Většina respondentů byla z interních oborů – 54,4 % lékařů a 50,4 % lékařek; celkem 51,9 % celého souboru. V chirurgických oborech pracovalo 8,3 % respondentů, v gynekologii a porodnictví 2,1 % a v ostatních oborech 37,7 % respondentů.
Tab. 2 shrnuje odpovědi na otázku o znalosti vlastní hladiny celkového cholesterolu.
Table 2. Znalosti lékařů a lékařek o svém vlastním cholesterolu.
Celkem 16,8 % nezná svůj celkový cholesterol. To představuje značný pokrok, protože v roce 1991 neznalo svůj cholesterol plných 41,8 % lékařů a lékařek. V roce 1991 pouze 25,9 % lékařů a lékařek bylo schopno uvést hodnotu svého cholesterolu, nyní je tomu je u 52,2 % lékařů a lékařek.
Ptali jsme se také, jaké jsou normální hodnoty celkového cholesterolu. Výsledky odpovědí ukazuje tab. 3. Vycházeli jsme při tom z evropských norem z roku 1998 [2].
Table 3. Jaké hodnoty celkového cholesterolu považují čeští lékaři a lékařky za normální.
55,1 % lékařů a 47,6% lékařek znalo správnou normální hodnotu celkového cholesterolu – nižší než 5,0 mmol/l. Poměrně velký počet respondentů – 39,7 % – považuje za normální hodnotu celkového cholesterolu hodnotu < 5,5 mmol/l. Jen 9,75 % respondentů udalo zcela chybné hodnoty celkového cholesterolu za normální.
Ptali jsme se také, jaké jsou normální hodnoty LDL-cholesterolu. Výsledky odpovědí ukazuje tab. 4.
Table 4. Jaké hodnoty LDL-cholesterolu považují čeští lékaři a lékařky za normální.
Většina respondentů – 61,5 % udala správnou hranici normální hladiny LDL-cholesterolu 3,0 mmol/l. Nicméně jedna třetina dotázaných neznala hraniční hodnoty LDL-cholesterolu.
Součástí dotazníku byla též otázka o normálních hodnotách HDL-cholesterolu. Výsledky respondentů ukazuje tab. 5.
Table 5. Jaké hodnoty HDL-cholesterolu považují čeští lékaři a lékařky za normální.
71,5 % lékařů a 67,1 % lékařek udalo správnou definici normální hodnoty HDL-cholesterolu.
Dotazníky zahrnovaly i otázku o normálních hodnotách triglyceridů. Výsledky ukazuje tab. 6.
Table 6. Jaké hodnoty triglyceridů považují čeští lékaři a lékařky za normální.
49,4 % lékařů a 45 % lékařek udalo správnou hranici normální hodnoty triglyceridů.
Při vypracování dotazníku jsme úmyslně považovali za správné odpovědi hodnoty lipidů podle evropských doporučení z roku 1998. Autorům práce jsou známé nové definice normy podle Evropských doporučení z roku 2003.
Celkem 20 respondentů uvedlo, že hypolipidemika užívá. Z těchto pak 13 užívá statiny, 2 fibráty, jeden jiné, jeden kombinaci statinů a fibrátů a jeden respondent pak kombinaci statinu, fibrátu a pryskyřice (3 respondenti neuvedli druh hypolidemik).
Z těchto dvaceti respondentů je 9 žen a 11 mužů, specializace u 14 je interní obory a u 6 jiné obory. Z hlediska kouření pak je tato skupina složena z 12 nekuřáků, 5 příležitostných kuřáků a 3 bývalých kuřáků.
Zajímaly nás také znalosti nemocných o vlastní glykemii. Skladbu odpovědí ukazuje tab. 7.
Table 7. Znalosti českých lékařů a lékařek o hodnotách vlastní glykemie.
40,7 % lékařů a 37,5 % lékařek znalosvou glykemii. Dalších 38,4 % lékařů a 44,5 % lékařek znalo, že jejich glykemie je normální, ale nemohlo uvést konkrétní hodnotu. Svou glykemii neznalo 21 % lékařů a 16,8 % lékařek.
Další otázka pátrala po znalostech definice diabetes mellitus podle hodnot glykemie nalačno (tab. 8).
Table 8. Skladba odpovědí o znalosti definice diabetes mellitus podle glykemie nalačno.
Poslední otázka zahrnovala znalosti o hodnotách vlastního krevního tlaku.
Tab. 9 a graf 1 shrnují odpovědi na otázku o vlastním krevním tlaku respondenta.
Table 9. Znalosti českých lékařů a lékařek o vlastní hodnotě krevního tlaku.
Graph 1. Výskyt nadváhy a obezity v souboru respondentů.
68,5 % lékařů a 69,3 % lékařek znalo svůj krevní tlak. Dalších 22,5 % lékařů a 25,1 % lékařek znalo jen, že jejich krevní tlak je normální nebo abnormální. Svůj krevní tlak neznalo 9 % lékařů a 5,6 % lékařek.
Další otázka pak cílila ke znalostem definice hypertenze. Výsledky ukazuje tab. 10.
Table 10. Znalosti českých lékařů a lékařek o definici hypertenze.
Analýzou bylo prokázáno, že 2 minoritní odpovědi jsou zastoupeny statisticky stejně četně, a to u obou pohlaví. Třetí odpověď pak je jednoznačně statisticky významně majoritní, a to opět u obou pohlaví.
Tab. 11 shrnuje odpovědi na definici obezity pomocí BMI (body mass index).
Table 11. Znalosti českých lékařů a lékařek o definici obezity podle BMI.
Naprostá většina (80 % lékařů a 77 % lékařek) správně odpověděla na definici obezity.
Otázky o kouření českých lékařů a lékařek tvoří předmět jiného sdělení obdobně, jako tomu bylo před 12 lety.
Tento parametr byl zvolen jako kombinace tělesných proporcí výšky a hmotnosti. Pro jeho výpočet byl použit následující zjednodušený vzorec
Výsledek do hodnoty 25 je považován za normální, v rozsahu 25–29 za nadváhu, obezita je pak nad 30. Výsledky ukazuje tab. 12.
Table 12. Výskyt nadváhy a obezity v souboru respondentů.
Z tab. 12 i grafu 1 je zřejmé, že nadváha i obezita se vyskytovaly častěji u lékařů nežli u lékařek.
A jak naši lékaři a lékařky kouří? Tato analýza je předmětem zvláštního sdělení. Na tomto místě bychom uvedli aspoň hlavní výsledek anonymního dotazníku [6].
Tab. 13 porovnává kouření českých lékařů a lékařek s českou populací v roce 1992 a v roce 2003. Soubor lékařů a lékařek v roce 1992 zahrnoval 673 osob.
Table 13. Znalosti českých lékařů a lékařek o rizikových faktorech v porovnání se stavem v roce 1991.
Z porovnání vyplývá několik závěrů. Kuřácké návyky poklesly významně v roce 2003 u lékařů oproti stavu v roce 1992 ze 24,2 % na 16,0 % (p < 0,001). Kuřácké návyky lékařek rovněž výrazně a významně poklesly ze 27,4 % na 16,2 % (p < 0,001).
Hlavním naším zájmem bylo porovnat znalosti českých lékařů a lékařek o rizikových faktorech zjišťované anonymním dotazníkem obdobně jako tomu bylo před 12 lety.
Po 12 letech došlo ke zlepšení znalosti o hodnotě cholesterolu. Výsledky porovnání ukazuje tab. 14. Uvádíme data pro obě pohlaví, protože jsme nezjistili mezi pohlavími významný rozdíl.
Z tohoto porovnání vyplývá, že v porovnání se situací v roce 1991 procento českých lékařů a lékařek neznajících své hodnoty celkového cholesterolu a glykemie nalačno výrazně poklesly. Znalosti o vlastním krevním tlaku byly již v roce 1991 dobré a nedošlo zde ke změně.
Neporovnávali jsme znalosti o definici hypertenze, hypercholesterolemie a glykemie, protože v roce 1992 nebyly součástí dotazníku. Navíc se definice hypertenze v roce 1993 podstatně změnila a rovněž definice hypercholesterolemie se změnila.
Další porovnání pak se soustřeďuje na znalosti definice normálního cholesterolu, LDL - cholesterolu a triglyceridů. Tyto otázky nebyly v dotazníkové akci z roku 1991 zahrnuty.
Lze shrnout, že správnou definici normálních hodnot celkového cholesterolu zná 50,6 %, LDL-cholesterolu 61,6 %, HDL-cholesterolu 67,1 % a triglyceridů 49,9 % českých lékařů a lékařek.
Úmyslně jsme neuváděli cílové hodnoty celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu v sekundární prevenci ICHS, které jsou odlišné (4,5–6,0 mmol/l pro celkový cholesterol a 2,5 mmol/l a méně pro LDL-cholesterol).
Překvapujícím zjištěním bylo, že definici diabetes mellitus podle glykemie nalačno znalo jen 49 % lékařů a lékařek; to je tím překvapivější, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že významná část respondentů byla z interních oborů.
Správnou definici hypertenze znalo 75 % respondentů. I tak však plná jedna čtvrtina respondentů nezná definici hypertenze.
Povzbuzující je pokles kouření jak mezi lékařkami, tak mezi lékaři. Pokles je větší nežli pokles kouření v celé populaci, v níž k němu došlo jen u mužů [7].
Naše analýza má pochopitelně některá úskalí. Nepředstavuje epidemiologický náhodný výběr vzorku českých lékařů a lékařek. Do akce byli zapojeni účastnící školících akcí IPVZ Praha. Nelze tedy vyloučit, že obdobná analýza provedená na náhodném vzorku populace českých lékařů a lékařek by dala spíše horší nežli lepší výsledky.
prof. MUDr. Jiří Widimský, DrSc., FESC, ČLA
www.ikem.cz
e-mail: jiri.widimsky@medicom.cz
Doručeno do redakce: 26. 4. 2004
Přijato po recenzi: 10. 5. 2004
1. Widimský J, Janský P. Jaké jsou znalosti našich lékařů o rizikových faktorech ischemické choroby srdeční. Vnitř Lék 1992; 38 : 693–695.
2. Wood D, De Backer G, Faergeman O et al. Prevention of coronary heart disease in clinical practice. Recommendations of the Second Joint Task Force of European and other Societies on Coronary Prevention. Eur Heart J 1998; 19 : 1434–1503.
3. Guidelines Committee: 2003 European Society of Hypertension–European Society of Cardiology guidelines for the management of arterial hypertension. J Hypertens 2003; 21 : 1011–1053.
4. Cífková R et al. Prevence ischemické choroby srdeční v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor Vasa 2000, 42: K225–K234.
5. Expert Panel on Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood Cholesterol in Adults (Adult Treatment Panel III). Executive Summary of the Third Report of the National Cholesterol Education Program (NCEP). JAMA 2001; 285 : 2486–2497.
6. Widimský J, Škodová Z, Pecka T. Kuřácké návyky lékařů a lékařek v porovnání s kouřením v populaci České reubliky. Porovnání se stavem v roce 1991. Vnitř Lék 2005; 51(3): 286–290.
7. Škodová Z, Cífková R, Adámková A et al. Dlouhodobý vývoj a současný stav kuřáckých zvyklostí obyvatelstva České republiky. Cor Vasa 2002; 44 : 812–816.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
