Prostate cancer screening in the Czech Republic
Authors:
R. Zachoval 1,2; L. Dušek 2,3; M. Babjuk 4
Authors‘ workplace:
Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Urologická klinika Thomayerovy nemocnice Přednosta: doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph. D.
1; Masarykova univerzita, Brno Lékařská fakulta, Institut biostatistiky a analýz Ředitel: prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D.
2; Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Ředitel: prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D.
3; Univerzita Karlova v Praze 2. lékařská fakulta Urologická klinika FN Motol Přednosta: prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.
4
Published in:
Prakt. Lék. 2019; 99(3): 102-109
Category:
Reviews
Overview
Screening je metoda vyhledávání onemocnění v časném stadiu, ve kterém se onemocnění neprojevuje žádnými příznaky. Screening se provádí, pokud je v populaci vysoké riziko daného onemocnění, existuje vhodná diagnostická metoda a je možné včas zachycené onemocnění účinně léčit. Pojem „časný záchyt“ je nejčastěji používán pro oportunistický nebo selektivní screening. Primárním cílem screeningu je snížení mortality na dané onemocnění při udržení stejné kvality života, jako kdyby nebylo onemocnění diagnostikováno, sekundárními cíli jsou záchyt většího množství časnějších a menšího počtu pokročilých stadií a přesné zmapování výskytu daného onemocnění a jeho stadií v určitém regionu. Zásadní význam pro screening karcinomu prostaty mělo zavedení vyšetření prostatického specifického antigenu. V řadě zemí byl zaznamenán obrovský nárůst incidence a pokles záchytu metastatického stadia. Přesto bylo provádění screeningu velmi kontroverzním tématem, zejména pro nejasný vliv na snížení mortality a diagnostiku a léčbu klinicky nevýznamných stadií a s tím spojených vedlejších nežádoucích účinků screeningu. V současné době však bylo jasně prokázáno, že většina studií nebyla provedena metodologicky správně a že teprve při délce sledování 10–15 let dochází u skrínovaných pacientů k významnému snížení mortality na karcinom prostaty srovnatelnému s ostatními onemocněními, pro které je běžně populační screening prováděn.
Ve shodě s publikovanými daty není v současné době ve většině zemí otázkou, zda screening karcinomu prostaty provádět, ale jak ho provádět. Screening, resp. program časného záchytu, by měl v současné probíhat selektivně na základě doporučení odborných společností s přihlédnutím k epidemiologické, zdravotnicko-organizační a ekonomické situaci v dané zemi a individuálnímu zdravotnímu stavu a přání informovaného pacienta.
Hlavní téze onkologické prevence nedávno jasně definovala Česká onkologická společnost ČLS JEP a Ministerstvo zdravotnictví ČR. Česká republika splňuje všechny uvedené odborné požadavky na provádění selektivního screeningu karcinomu prostaty, a to zejména pro určitou definovanou věkovou skupinu mužů a pro muže s předchozím výskytem nádorového onemocnění. Na provádění screeningu těchto populací nyní panuje shoda mezi odbornými společnostmi (Česká urologická společnost a Česká onkologická společnosti ČLS JEP), Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a Ministerstvem zdravotnictví ČR a dominantními plátci péče v České republice.
Keywords:
mass screening – časný záchyt – karcinom – prostata
Sources
1. Liga proti rakovině Brno. Co je to skríning [online]. Dostupné z: http://www.onko.cz/lekar-co-je-to-skrining-screening/ [cit. 2019-03-19].
2. European Association of Urology. Guidelines [online]. Dostupné z: http://uroweb.org/guideline/prostate-cancer/ [cit. 2019-03-19].
3. Schroder FH, Hugosson J, Roobol MJ, et al. Screening and prostate-cancer mortality in a randomized European study. N Engl J Med 2009; 360: 1320–1328.
4. Hugosson J, Carlsson S, Aus G, et al. Mortality results from the Goteborg randomised population-based prostate-cancer screening trial. Lancet Oncol 2010; 11: 725–732.
5. Schroder FH, Hugosson J, Roobol MJ, et al. Prostate-cancer mortality at 11 years of follow-up. N Engl J Med 2012; 366: 981–990.
6. Jacobsen SJ, Katusic SK, Bergstrahl EJ, et al. Incidence of prostate cancer diagnosis in the eras before and after serum prostate-specific antigen testing. JAMA 1995; 274: 1445–1449.
7. Kim EH, Andriole GL. Prostate-specific antigen-based screening: controversy and guidelines. BMC Med 2015; 13: 61.
8. Stanford JL, Stephenson RA, Coyle LM, et al. Prostate cancer trends 1973–1995, SEER Program, National Cancer Institute. NIH Pub. No. 99–4543. Bethesda, MD, 1999.
9. Carter HB, Albertsen PC, Barry MJ, et al. Early detection of prostate cancer: AUA Guideline. J Urol 2013; 190: 419–426.
10. Moyer VA. Preventive Services Task Force. Screening for prostate cancer: U.S. Preventive Services Task Force recommendation statement. Ann Intern Med 2012; 157: 120–134.
11. Andriole GL, Crawford ED, Grubb RL, et al. Mortality results from a randomized prostate-cancer screening trial. N Engl J Med 2009; 360: 1797.
12. Center MM, Jemal A, Lortet-Tieulent J, et al. International variation in prostate cancer incidence and mortality rates. Eur Urol 2012; 61: 1079–1092.
13. Lima CA, Silva AM, Kuwano AY, et al. Trends in prostate cancer incidence and mortality in a mid-sized Northeastern Brazilian city. Ver Assoc Med Bras 2013; 59: 15–20.
14. National Cancer Institute. List of cancer registries [online]. Dostupné z: https://seer.cancer.gov/registries/list.html [cit. 2019-03-19].
15. Ilic D, Neuberger MM, Djulbegovic M, Dahm P. Screening for prostate cancer. Cochrane Database Syst Rev 2013; 1: CD004720.
16. Shteynshlyuger A, Andriole GL. Prostate cancer: to screen or not to screen? Urol Clin North Am 2010; 37: 1–9.
17. Etzioni R, Gulati R, Falcon S, Penson DF. Impact of PSA screening on the incidence of advanced stage prostate cancer in the United States: a surveillance modeling approach. Med Decis Making 2008; 28: 323–331.
18. Crawford ED, Abrahamsson PA. PSA-based screening for prostate cancer: how does it compare with other cancer screening tests? Eur Urol 2008; 54: 262–273.
19. Welsh HG, Gorski DH, Albertsen PC. Trends in metatatic breast and prostate cancer – lessons in cancer dynamics. N Engl J Med 2015; 373: 1685–1687.
20. Lilja H, Cronin AM, Dahlin A, et al. Prediction of significant prostate cancer diagnosed 20 to 30 years later with a single measure of prostate-specific antigen at or before age 50. Cancer 2011; 117: 1210–1219.
21. Vickers AJ, Ulmert D, Sjoberg DD, et al. Strategy for detection of prostate cancer based on relation between prostate specific antigen at age 40–55 and long term risk of metastasis: case-control study. BMJ 2013; 346: f2023.
22. Pena SD, di Pietro G, Fuchshuber-Moraes M, et al. The genomic ancestry o individuals from different geographic regions of Brazil is more uniform than expected. PLoS One 2011; 6: e17063.
23. Heidenreich A, Abrahmsson PA, Artibani W, et al. Early detection of prostate cancer: European Association of Urology recommendation. Eur Urol 2013; 64: 347–354.
24. Holmström B, Johansson M, Bergh A, et al. Prostate specific antigen for early detection of prostate cancer: longitudinal study. BMJ 2009; 339: b3537.
25. Vickers AJ, Cronin AM, Björk T, et al. Prostate specific antigen concentration at age 60 and death or metastasis from prostate cancer: case-control study. BMJ 2010; 341: c4521.
26. Carlsson S, Assel M, Sjöberg D, et al. Influence of prostate specific antigen levels at age 60 on benefits and harms of prostate cancer screening: population based cohort study. BMJ 2014; 348: g2206.
27. Aus G, Bergdahl S, Lodding P, et al. Prostate cancer screening decreases the absolute risk of being diagnosed with advanced prostate cancer – results from a prospective, population-based randomized controlled trial. Eur Urol 2007; 51: 659–664.
28. Hayes JH, Barry MJ. Screening for prostate cancer with the prostate-specific antigen test: a review of current evidence. JAMA 2014; 311: 1143–1149.
29. Draisma G, Etzioni R, Tsodikov A, et al. Lead time and overdiagnosis in prostate-specific antigen screening: importance of methods and context. J Natl Cancer Inst 2009; 101: 374–383.
30. Rosario DJ, Lane JA, Metcalfe C, et al. Short term outcomes of prostate biopsy in men tested for cancer by prostate specific antigen: prospective evaluation within Protect study. BMJ 2012; 344: d7894.
31. Chou R, Croswell JM, Dana T, et al. Screening for prostate cancer: a review of the evidence for the U.S. Preventive Task Force. Ann Intern Med 2011; 155: 762–771.
32. Wilt TJ, Brawer MK, Jones KM, et al. Radical prostatectomy versus observation for localized prostate cancer. N Engl J Med 2012; 367: 203–213.
33. Vickers AJ, Sjöberg DD, Ulmert D, et al. Empirical estimates of prostate cancer overdiagnosis by age and prostate-specific antigen. BMC Med 2014; 12: 26.
34. Gulati R, Tsodikov A, Wever EM, et al. The impact of PLCO control arm contamination on perceived PSA screening efficacy. Cancer Causes Control 2012; 23: 827–835.
35. Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Mamografický screening [online]. Dostupné z: www.mamo.cz [cit. 2019-03-19].
36. Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Screening kolorektálního karcinomu [online]. Dostupné z: www.kolorektum.cz [cit. 2019-03-19].
37. Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Cervikální screening [online]. Dostupné z: www.cervix.cz [cit. 2019-03-19].
38. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Regionální zpravodajství Národního zdravotnického informačního systému [online]. Dostupné z: http://reporting.uzis.cz/ [cit. 2019-03-19].
39. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Národní onkologický registr (NOR) [online]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/registry-nzis/nor [cit. 2019-03-19].
Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsArticle was published in
General Practitioner
2019 Issue 3
Most read in this issue
- Prostate cancer screening in the Czech Republic
- Fournier gangrene – an example of multidisciplinary cooperation
- Typical symptoms – clear disease to think on: primary hyperparathyroidism
- Evaluating the risk of eating disorders in adolescent girls and women with diabetes mellitus – assessment tools