Idiopatická makulární díra –⁠ epidemiologie, klasifikace, přirozený průběh, terapie

Idiopatická makulární díra je poměrně časté onemocnění postihující makulární oblast sítnice. Vyskytuje se především u starších žen. Prevalence je nejvyšší v 6. a 7. deceniu. Ženy vůči mužům jsou postiženy v poměru 3 : 1. Incidence onemocnění je udávána v průměru 1/3300 pacientů. V počátečních stadiích onemocnění není vyvinuta idiopatická makulární díra v plné tloušťce a hovoříme o hrozící díře. Asi u poloviny nemocných dochází ve stadiu hrozící díry ke spontánní regresi. U další poloviny nemocných idiopatická makulární díra progreduje do fenestrace v plné tloušťce sítnice. Jde většinou o jednostranné onemocnění, riziko vývoje makulární díry v druhém oku, pokud je přítomna ablace zadní sklivcové membrány, je menší než 2 %. Základními  symptomy, kterými  se  onemocnění  projevuje, jsou  pokles  centrální  zrakové  ostrosti a metamorfopsie (deformace  obrazu). Ani  v terminálních  stadiích  onemocnění  nehrozí  pacientům  úplné oslepnutí postiženého oka, pokud není přítomna jiná patologie. Metodou volby v léčbě idiopatické makulární  díry  je  pars  plana  vitrektomie  s odstraněním  zadní  sklivcové  membrány  a nitrooční  tamponádou expanzivním plynem. S použitím tohoto terapeutického postupu je možné dosáhnout uzavření idiopatické makulární díry u více než 90 % pacientů.

Klíčová slova:
idiopatická makulární díra –⁠ pars plana vitrektomie –⁠ peeling vnitřní limitující membrány.