: J. Kratěnová 1; K. Žejglicová 1; M. Malý 1; V. Filipová 2 : Státní zdravotní ústav, Praha, Centrum hygieny životního prostředí vedoucí MUDr. R. Kubínová 1; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ředitel MUDr. M. Svoboda 2 : Prakt. Lék. 2005; 85(11): 629-634 : Of different specialties
Prevalenční průřezová studie zjišťovala výskyt vadného držení těla u reprezentativního vzorku 3520 dětí ve věku 7, 11 a 15 let v roce 2003 v 10 městech ČR. Rozdíl ve výskytu vadného držení těla byl zejména mezi 7. a 11. rokem věku (33,0 % a 40,8 %; p<0,001), mezi 11. a 15. rokem byl nevýznamný (40,8 % a 40,6 %; p=0,944). Celkově bylo vadné držení těla diagnostikováno dětskými lékaři u 38,3 % vyšetřených dětí, častěji u chlapců. K nejčastějším vadám patřily odstálé lopatky (50 % všech dětí), zvýšená bederní lordóza (32 %) a kulatá záda (31 %). Výskyt vadného držení těla byl výrazně vyšší u dětí s patologickým zakřivením páteře v rovině frontální (p<0,001), kulatými zády (p<0,001) a zvýšenou bederní lordózou (p<0,001). Děti s vadným držením těla častěji udávaly bolesti hlavy (nejméně jednou měsíčně), bolesti krční i bederní páteře. Skolióza byla diagnostikována u 5,8 % vyšetřených dětí, s věkem se prevalence zvyšovala významně, nejvyšší výskyt a záchyt nových případů byl u patnáctiletých. V souboru bylo 14 % dětí s vyšším BMI (nad 90. percentilem), u těchto dětí byl nižší výskyt vadného držení těla (p=0,045) a skoliózy (p=0,004). Nulovou sportovní aktivitu uvedlo 18,9 % dětí, tyto děti měly vyšší pravděpodobnost výskytu vadného držení těla ve srovnání s dětmi pravidelně sportujícími alespoň jednou týdně (p<0,001). Zatímco sportování věnovaly děti v průměru 4 hodiny týdně, sledováním televize, videa a počítačovými hrami strávily v průměru 14 hodin týdně.
Klíčová slova: držení těla – skolióza – bolesti – BMI – děti.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
