′ KARDIOPATOLOGIE


Authors: I. Šteiner
Published in: Čes.-slov. Patol., 56, 2020, No. 4, p. 187-188
Category: MONITOR

… jak pohlížejí na pandemii COVID-19 kardiologové a kardiopatologové

Česká kardiologická společnost vydala online speciální číslo časopisu Cor et Vasa věnované pandemii COVID-19. Z osmi uvedených článků mne zaujaly dva - o SARS-CoV-2 myokarditidě (1) a o koagulopatii provázející těžší formy koronavirové infekce (2).

Čínští autoři ukázali, že 20 - 30 % nemocných s COVID-19 mělo zvýšené hladiny troponinu, čímž byla naplněna kritéria akutního myokardiálního postižení a tito nemocní měli horší prognózu. Bylo diskutováno, zda je poškození myokardu příčinou závažného průběhu nemoci nebo zda je naopak důsledkem těžce probíhajícího onemocnění. V několika málo případech, kdy byla k dispozici histologie myokardu (EMB nebo sekční nález), byly změny jen mírné - jen ojedinělé mononukleární buňky zánětlivého infiltrátu, bez poškození myocytů. Současná data tak nepodporují teorii přímého poškození myokardu SARS-CoV-2, tedy přítomnost specifické myokarditidy spojené s tímto virem. Jako pravděpodobnější příčina myokardiálního postižení se jeví spíše toxický a kardiodepresorický vliv mediátorů zánětu, které jsou excesivně zvýšené v rámci cytokinové bouře doprovázející těžký průběh onemocnění.

Jedním ze znaků závažnějšího průběhu nemoci je přítomnost hyperkoagulačního stavu s vyšší koncentrací D-dimerů. Tromboembolická žilní nemoc byla prokázána u 25 - 30 % těžkých pacientů, často s letálním průběhem. Aktivace koagulačního systému s hyperkoagulačním stavem je zde výsledkem komplexního působení zánětu, přítomné hypoxie, imobilizace i intervenčních postupů. U pacientů je tedy namístě tromboprofylaxe - jak nefarmakologická (mobilizace, hydratace), tak farmakologická, podáváním nízkomolekulárního heparinu (LMWH).

Z USA je informace o kardiopulmonální patologii COVID-19 nemoci u 23 pitevních případů z 5 center v USA (3).  Šlo o 12 mužů a 7 žen (u 4 pohlaví neudáno), věku 34 - 76 r. Z komorbidit byla 10x hypertenze a 7x obezita. Z plicních zánětlivých onemocnění byla 16x intersticiální pneumonitida s DAD, 1x intersticiální lymfocytární pneumonitida, 2x počínající intersticiální pneumonitida a 1x aspirační bronchopneumonie. V 5 případech byla velká plicní trombembolie. Z onemocnění srdce byly prokázány 13x kardiomegalie (420 - 1070 g), 8x poškození jednotlivých kardiomyocytů, 3x lymfocytární perikarditida a jen 1x lymfocytární myokarditida.  Z dalších orgánů byly změny ve slezině, v játrech a v ledvinách.

Autoři vyslovují koncepci patogeneze těžké COVID-19 nemoci – jde o přímé poškození virem mnoha orgánů, včetně srdce a plic, spojené s následky prokoagulačního stavu s koagulopatií.

Zajímavým zjištěním je údaj, že v Severní Karolině v USA došlo během COVID-19 pandemie mezi měsíci lednem a březnem 2020 ke statisticky významnému poklesu počtu nových případů transmurálního infarktu myokardu (STEMI) (4).

- I. Šteiner -


Sources

1.      Widimský P. Fakta a úvahy o pandemii COVID-19. Cor Vasa 2020; 62 (Suppl. 1): 11 - 14.

2.      Karetová D., Bultas J. Koagulopatie provázející těžší formy koronavirové infekce (COVID-19). Cor Vasa 2020; 62 (Suppl. 1): 22 - 26.

3.      Buja LM et al. The emerging spectrum of cardiopulmonary pathology of the coronavirus disease 2019 (COVID-19): Report of 3 autopsies from Houston, Texas, and review of autopsy findings from other United States cities. Cardiovasc Pathol 2020; 48, 107233.

4.      Zitelny E. et al. STEMI during the COVID-19 pandemic - an evaluation of incidence. Cardiovasc Pathol 2020; 48, 107232.

Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner Toxicology

Article was published in

Czecho-Slovak Pathology

Issue 4

2020 Issue 4

Most read in this issue
Login
Forgotten password

Don‘t have an account?  Create new account

Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account