Authors: J. Mačák 1; L. Plank 2 Authors‘ workplace: Ústav patologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice, Brno 1; Ústav patologickej anatómie Jesseniovej lekárskej fakulty v Martine Univerzity Komenského, Bratislava 2 Published in: Čes.-slov. Patol., 43, 2007, No. 2, p. 39-49 Category: Reviews Article
V posledních desetiletích došlo k výrazným změnám v klasifikaci lymfomů. Poslední klasifikace WHO z roku 2001 využívá pro diagnostiku kromě morfologie a imunohistologie také cytogenetiku a poznatky molekulární biologie. Klasifikace si všímá v řadě případů mechanismů vedoucích ke vzniku a rozvoji nádorového procesu. Autoři uvádějí některé odchylky imunofenotypu u chronické lymfocytové leukémie/ lymfomu z malých lymfocytů (chronic lymphocytic leukaemia/ small lymphocytic lymphoma - CLL/SLL), folikulárního lymfomu (follicular lymphoma – FL), lymfomu z buněk plášťové zóny (mantle cell lymphoma – MCL), difuzního velkobuněčného B lymfomu (diffuse large B-cell lymphoma – DLBCL) a anaplastického velkobuněčného lymfomu (anaplastic large cell lymphoma – ALCL), převážně v souvislosti s prognózou onemocnění. V současné době se ukazuje, že rozdíly v prognóze nejsou pouze mezi jednotlivými nozologickými jednotkami. Lze je nalézt i uvnitř těchto jednotek, např. CLL/SLL se dělí do dvou skupin podle mutačního statutu variabilního segmentu (VH) genu, který kóduje těžký řetězec imunoglobulinové molekuly. Případy s nemutovanými VH mají výrazně horší prognózu než nádory stejné morfologie, ale s mutovanými VH segmenty. Obdobné výsledky se objevují i u nemutovaných a mutovaných VH segmentů těžkých řetězců imunoglobulinového genu MCL. Pozornost se také obrací ke studiu onkogenních mechanismů a ke genům regulujícím apoptózu, např. genu p53 a rodině Bcl-2.
Klíčová slova: ne-hodgkinské lymfomy – imunohistochemie – molekulární patologie – klasifikace
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
