Roleproliferačního markeru MIB-1 v diagnostice a stanoveníprognózy nádorů štítné žlázy

Při diagnostice nádorů štítné žlázy z folikulárních buněk jsou užívána specifická kritéria (průkazkapsulární a/nebo vaskulární invaze, morfologie buněk), která mohou být zdrojem diferenciálnědiagnostických obtíží. Velká pozornost je proto nyní věnována různým markerům buněčnéhorůstu, které by tato diagnostická úskalí eliminovaly. Cílem prezentované studie bylo stanovitproliferační MIB-1 index v souboru 155 nádorů štítné žlázy a určit, jak koreluje tento ukazatelrůstu nádorových buněk s histopatologickou diagnózou, velikostí, případně onkocytárním vzhledem tumoru a s věkem pacienta. Onkocytární tumory byly zastoupeny 59 folikulárními adenomy,27 minimálně invazivními folikulárními karcinomy a 12 papilokarcinomy. Neonkocytární nádoryzahrnovaly 24 folikulárních adenomů a 33 konvenčních papilokarcinomů. U všech tumorů bylstanoven proliferační index (PI) průkazem Ki-67 antigenu (formalin resistentního epitopu MIB-1).Ke statistickému zpracování byly použity testy ANOVA a Wilcoxonův, které prokázaly signifikantně vyšší proliferaci v karcinomech než v adenomech. Ve skupině adenomů byl navíc statistickyvýznamný rozdíl v proliferačním indexu mezi nádory onkocytárními a neonkocytárními ve prospěch první podskupiny, což by mohlo vysvětlovat jejich častější malignizaci. Proliferační aktivitajednotlivých typů karcinomů se naopak navzájem významněji nelišila. Vyšší proliferační indexbyl zjištěn u folikulárních karcinomů diagnostikovaných u starších pacientů.

Klíčová slova:
štítná žláza - tumor - onkocyty - MIB-1 - proliferace