Kardiovaskulární a renální bezpečnost koxbů

Koxiby byly vyvinuty jako alternativa podávání konvenčních nesteroidních antirevmatik za účelemsnížení rizika vzniku gastrointestinálních komplikací. V souvislosti se studií VIGOR se začaladiskutovat otázka kardiovaskulární bezpečnosti podávání koxibů, neboť pacienti, kteří dostávalive studii rofekoxib, měli vyšší výskyt nefatálního infarktu myokardu v porovnání s naproxenem.Výsledky dalších studií ověřujících bezpečnost podávání koxibů jsou kontroverzní, jedná se všakvětšinou o retrospektivní observační populační studie a negativní vliv na kardiovaskulární aparátv nich dosud nebyl bezpečně prokázán. Mechanismus, který by mohl být důvodem zvýšenéhovýskytu kardiovaskulárních příhod, je nejasný, uvažuje se o změně poměru prostacyklinu (PGI2)a tromboxanu (TXA2) v důsledku podávání inhibitorů cyklooxygenázy-2. Je také možné, že se vlivna kardiovaskulární aparát liší mezi jednotlivými představiteli koxibů. V poslední době se objevujízprávy, že by např. celekoxib mohl mít dokonce kardioprotektivní efekt, neboť zlepšuje endoteliálnídysfunkci u pacientů s ischemickou nemocí srdeční a s hypertenzí. Z uvedeného přehledu studiíověřujících renální bezpečnost podávání koxibů vyplývá, že inhibitory cyklooxygenázy-2 nepřinášejívětší renální bezpečnost v porovnání s konvenčními NSA, a to s ohledem na ovlivnění ledvinnýchfunkcí, retenci sodíku i vývoj hypertenze.

Klíčová slova:
kardiovaskulární, renální, bezpečnost, koxiby, cyklooxygenáza, COX-1, COX-2, infarktmyokardu, hypertenze