Authors: M. Lubušký 1; D. Pospíšilová 2; J. Hyjánek 3; M. Procházka 1; I. Míčková 3 Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnická klinika LF UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. M. Kudela, CSc. 1; Dětská klinika LF UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. V. Mihál, CSc. 2; Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. J. Šantavý, CSc. 3 Published in: Ceska Gynekol 2005; 70(4): 306-311 Category: Original Article
Cíl studie: Analýza 3 případů prenatální akutní infekce plodu parvovirem B19 po vertikálním přenosu z matky na plod v průběhu těhotenství.
Typ studie: Kazuistiky.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF Univerzity Palackého a FN, Olomouc.
Metodika: Vertikální přenos infekce parvovirem B19 z matky na plod byl diagnostikován ve 3 případech. Bylo provedeno sérologické vyšetření na přítomnost protilátek třídy IgG a IgM proti parvoviru B19, morfologické vyšetření nátěrů kostní dřeně a průkaz DNA parvoviru B19 metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). Stupeň fetální anémie byl hodnocen stanovením maximální průtokové rychlosti v arteria cerebri media (MCA-PSV) pomocí dopplerometrie.
Výsledky: Celkem se jednalo o tři těhotenství (1krát jednočetné, 2krát dizygotní gemini). U prvních dvou těhotenství byla diagnóza stanovena až postnatálně na základě erytroblastopenie v novorozeneckém a časném kojeneckém období. U druhého těhotenství jedno dvojče zemřelo intrauterinně. Ve 3. případě se jednalo o gemini a diagnóza byla stanovena již ve 20. týdnu těhotenství. Následně byl pomocí dopplerovského vyšetření posuzován stupeň fetální anémie a sledovány známky rozvíjející se růstové retardace jednoho plodu. Kardiomegalie ani hydrops nebyly přítomny, po porodu byla diagnostikována u obou plodů anémie vyžadující podání transfuze. U matek měla infekce během těhotenství inaparentní průběh.
Závěr: Na parvovirovou infekci je třeba myslet ve všech případech prenatální diagnostiky neimunního hydropsu plodu, závažné fetální anémie, kardiomegalie, IUGR a u erytroblastopenie diagnostikované v novorozeneckém a časném kojeneckém období. Negativní výsledek sérologického vyšetření nestačí k vyloučení parvovirové infekce. Jediným spolehlivým průkazem infekce u plodu a novorozence je molekulárně genetická analýza s průkazem přítomnosti DNA parvoviru B19.
Klíčová slova: parvovirus B19, fetální anémie, doppler, intrauterinní růstová retardace
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
