Úpravy fyziognomie u dětí s morbus Down

Overview

Cílem práce bylo posoudit možnosti úpravy fyziognomie dětí s morbus Down a vytvořit vlastní modifikaci metody Castillo-Morales. Soubor tvořilo 25 dětí ve věku 0,5–8,22 roků, s průměrným věkem 2,79. Byla hodnocena poloha jazyka v 5 variacích, doba otevřených úst v období 2 minut a retní uzávěr ve 4 variantách při vstupním vyšetření a při ukončení terapie a dispenzarizace. Léčbu zahajoval logoped individuálně cílenými logopedickými cviky, vycházejícími z principů vývojové terapie neuromotoriky a digitální stimulací vybraných bodů obličeje. Pedostomatolog aplikoval cviky konfekční vestibulární clonou, indikoval individuální patrovou desku s přiměřenými stimulačními prvky podle věku se dvěma oválnými symetrickými pryskyřičnými pelotami. Protruze jazyka (při vstupním vyšetření u 40 % dětí vyčníval z úst) byla při dokončení dispenzarizace u všech upravena. Dlouhodobě otevřená ústa byla pozorována při vstupním vyšetření u 56 % souboru, při ukončení dispenzarizace jen u jednoho dítěte (4 %). Stále zavřená ústa byla zjištěna při vstupním vyšetření u 4 % souboru, po skončení dispenzarizace u 64 % souboru. Volný retní uzávěr (při vstupním vyšetření u 76 % souboru), byl výrazně upraven (při skončení dispenzarizace u 12 % souboru), schopnost špulit rty byla zvýšena ze 4 % souboru při vstupním vyšetření na 56 % souboru při skončení dispenzarizace.

Bylo prokázáno, že úprava fyziognomie je možná i u dětí nejen v kojeneckém věku, ale je náročnější: rozšířená komplexní terapie, vycházející z metody Castillo-Morales akupresurní cviky, myofunkční terapiie, speciální logopedické znalosti, vestibulární clona a celkové svalové posilování.

Klíčová slova:
morbus Down –⁠ metoda Castillo-Morales –⁠ myofunkční terapie –⁠ patrová deska –⁠ vestibulární clona –⁠ úprava retního uzávěru